Láska je sestrou smrti IV. ✔️

|JE UŽ POZDĚ?|

/28.8. 2022/

Hnědovlasá žena postávala v místnosti, kde se nacházel rodokmen rodiny Blackových. Smutně se podívala na dokreslené jméno jí, Cassiopeii a Catherine. Sirius je dokreslil pár měsíců před svou smrtí. Thalia po nich přejela prsty a usmála se při vzpomínce na otce, se kterým strávila tak málo času. Jak hrozné to bylo, když zemřel na Odboru záhad.

,,Vzpomínání na staré dobré časy?" pousmál se Blaise Zabini, který se opřel o panty dveří a založil si ruce na prsou.

Thalia se ušklíbla. ,,Staré dobré časy, říkáš?" ujistila se. ,,Chlapče, ani nevíš, kolik starostí jsem v té době měla."

,,Míň než teď?" otázal se muž s čokoládovou pletí. Thalia se na něj tázavě podívala. Co teď ten parchant myslí? Její zatracené zásnuby nebo současnou situaci. ,,Máš teď mnohem víc co ztratit. Máš dvě dcery."

,,Pravda je, že v té době jsem byla volnější, svobodnější a zbrklejší," uznala hnědovláska, ,,ale vzpomíná se na to dobře, o tom žádná. Jsem vděčná za všechno, co se mi v životě stalo."

Blaise se usmál. ,,To já také," hlesl a obrátil kartu. ,,Kdo si myslíš, že bude ten třetí hrdina, který nás má spasit?"

,,Nemám ponětí," odfoukla Thalia. ,,Upřímně se děsím. Neber to špatně, miluju z celého srdce svého synovce Eda i Lucy. Hlavně Lucy, všechna čest za těch šest let tam."

,,Nevypadá na to, že by zase tak strádala," řekl Blaise s úšklebkem a ona po něm hodila pohled, aby držel hubu. ,,No co, nekoukej na mě. Měla nekonečnou mateřskou, je sakra opálená a nic proti, ale přibrala, takže ji určitě nekrmil chlebem a vodou."

,,Měla dvě děti, debile," převrátila oči. ,,Chtěla bych tebe vidět po dvou dětech."

Blaise si ji změřil pohledem. ,,Ty ses zase tak nezměnila," pochválil ji a ona ho spražila vražedným pohledem. ,,To ti už ani nemůžu sklonit poklonu? Chjo, s zasnoubenou Thaliu není sranda."

,,Ale sklapni," okřikla ho zlehka a on zvážnil.

,,Ten náš moment v tvojí předsíni dneska odpoledne," vytáhl to a Thaliou proběhl proud. ,,Byl jsem ještě trochu opilý, ale stejně mám jisté záblesky, Thal. Pověz mi, o co se jednalo? Proč pokaždé, když jsem ti blíž, cítím takovou potřebu s tebou praštit o zeď, chytit tě za zadek a začít tě líbat."

Jenom o tom mluvil a Thalia si začala tajně přát, aby tak učinil. ,,Ehm no, díky za tvou upřímnost," vypadlo z ní nervózně. ,,Myslím, že bych měla jít. Byl to dlouhý den a oba se potřebujeme vyspat," v tu chvíli se zasekla, ,,vyspat. Sakra. Každý v jiné posteli."

,,Pochopil jsem to," pokýval černoch a Thalia Blacková se protáhla ve dveřích okolo něj. Ucítila jeho kolínskou a měla pokušení se vrátit zpátky. Vše odvolat a stát se paní Zabini. Ale nemohla. Jednou se rozhodla pro manželství s Deanem a svůj slib splní. Přeci nemůže zahodit s Deanem to, co budovali takovou dobu. S Blaisem má vášeň a divoký sex, ale s Deanem má rodinný krb.

Už nebylo cesty zpět.

°°°

Blaise Zabini se přemístil do svého bytu, kde zahlédl svou formální manželku, jak se dívá do novin. Odložil své sako ze zásnubního večírku a sekl s sebou na gauč. V tu chvíli mu Aurora začala věnovat pozornost: ,,Jaká byla schůze?"

,,Poučná," odpověděl neutrálně Blaise. ,,Můžeme spolu ještě vůbec mluvit, když jsem já členem Motus luminus a ty Smrtijedka?"

,,Nejsem Smrtijedka, Blaisei," vyjekla rychle a Blaise pozvedl obočí.

,,Vážně ne?" ujistil se černovlasý muž. ,,Mám pocit, že s nimi trávíš více a více času."

Aurora si vykasala levé předloktí. ,,Vidíš? Nejsem Smrtijedka," dokázala mu jistě. ,,Uvědom si jednu věc, můj milý. Sice jsme se na oko vzali, ale moje mamá už by si přála děti. Které mít nebudeme. Tímhle jim dávám najevo, že mezi ně patřím."

,,Proč mezi ně chceš vlastně tak zapadat, Auroro?" pokrčil rameny Blaise a ona si založila ruce na prsou.

,,A z jakého důvodu sis měl vzal, Blaisei Gabrieli Zabini?" odpověděla mu otázkou. ,,Taky chceš potěšit svou matku. I když ti je čtyřicet dva let."

,,Dobře zahráno," uznal Blaise, pohlédl ven z okna a pomyslel na Thaliu. Na to, jak ji už nikdy v životě nebude moct mít. Jak moc ho to bolelo. Vždycky, když ji viděl, vzpomněl si na ty nejsilnější momenty, které spolu prožili. A že jich bylo hodně!

,,Myslíš na ni?" zeptala se Aurora empaticky. On se na ni přistiženě obrátil a pokýval hlavou. ,,Viděla jsem tě v předsíni i na večírku. Nejsem si jistá, zda jsem takovou lásku viděla v něčích očí."

,,Jak vidíš, k ničemu mi to není," odprskl zlomeně. ,,Dean Thomas vyhrál. Měl bych se s tím smířit. Nebo se budu po ní ptát ještě v domově důchodců."

,,Myslíš si, že si ho opravdu vezme?" otázala se blonďatá dívka a on trhl rameny. ,,Nechci nic říkat, ale s kým spala v posledním půlroku? Mám pocit, že k sobě patříte."

,,Taky jsem takový pocit měl," přitakal, ,,ale je konec. Jeden z nás určitě zemře ve válce a už nikdy v životě ji nebudu moct mít."

,,Ještě bych to nevzdávala," poradila mu Aurora s úsměvem. ,,Možná jsem beznadějný romantik, ale když se na vás podívám, hřeji mi u srdce. Taky bych chtěla nějakou takovou. Dívku, která se na mě bude dívat tím způsobem, jakým se díváš na Thaliu."

,,Nikdy jsem ji neměl pustit," vyčítal si Blaise. ,,Měli jsme hodně převratů a nesrovnalostí, ale měl jsem dát stranou svou ješitnost a pýchu. Měl jsem jí každý den říkat, jak moc ji miluju. Měl jsem se víc snažit. Měl jsem o ní bojovat před tím, než se zaslíbila Deanovi Thomasovi. Měl jsem jí na rukou nosit a ukázat jí svět."

,,Neříkej měl jsem, Blaisei," usmála se na něj. ,,Říkej měl bych."