prolog

473 21 0
                                    

Nohy měla v jednom ohni. Proplétala se mezi vysokými stromy. Dech se jí zadrhl v hrdle. Zastavila se a opřela se jednou rukou o kmen. V  jednom rameni měla zabodnutý šíp se stříbrným hrotem, který zabraňoval jejímu super-léčení jí ránu zacelit. Pokusila se si šíp vytáhnout, ale málem bolestí vykřikla. Naštěstí si na poslední chvíli zkousla jazyk.

V dáli se ozvaly mužské výkřiky a díky jejímu zlepšenému sluchu uslyšela utíkající páry nohou. Nechala tedy šíp být šípem a znovu se rozeběhla. Musela už běžet nejméně dvě hodiny, když dorazila k vyvýšenému útesu. Otočila se a zavětřila. Žádní lidé, dobře. Opatrně vylezla na úplnou špičku a zahleděla se na nebe. Stříbrný měsíc jí zářil v celé své kulaté kráse nad hlavou. Zvládla se udržet a plně se nepřeměnit.

Zaklonila hlavu a zavřela oči. Hluboce zavyla na měsíc. Zvuk se rozléhal širokým lesem.

Náhle, se ozvalo to samé.

Ozvalo se vytí vlkodlaků.

Rise of the wolves - ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat