Rise of the wolves - ✔️

K5 : lov na lovce

Když dorazili do jeskyně, Eliss a Kossia na ni ještě pořád vrhaly nervózní pohledy. Shiera si jich ale nevšímala. V hlavě střádala plán. Konečně měla cíl. A když si něco umane, dosáhne toho.

Knihu měla schovanou pod košilí a přes ni ještě kápi. Z vesnice si ani nezapomněla ukrást nové kusy oblečení - černé kalhoty (dokonalé na běhaní a pobyt v lese) a světle zelený tenký kabát po kolena. Kossia si přinesla papíry a tuhy na psaní.

Ten večer nespala. Celé hodiny místo toho přemítala nad svými kroky. Co udělat první? Nemají vůdce a nikdo jí nezná. Věděla ale, že nejhustější populace vlkodlaků je v úplném středu lesa. Ale to je tak daleko od jejího domova! Jeskyně byla u kraje a les byl opravdu veliký.

Ráno se tedy vydala na hranice jejího teritoria. Eliss šla lovit místo ní a Kossia se snažila nakreslit černou tuhou na papír mapu lesa a jeho části, které si pamatovala. Její teritorium bylo dokonalé místo na život, ale zbytek lesa? Ten je nebezpečné a divoké místo. Jediné nebezpečí tu nejsou jenom vlkodlaci a lovci, ale i jiné divoké šelmy - pumy, velcí kanci, jedovatí hadi a pavouci. A to jsou jen ti, o kterých ví. Musí tu být desítky dalších druhů zvířat, které nezná!

A co Eliss a Kossia? Nemůže je sebou přeci tahat na tak nebezpečné místo. A navíc přímo k těm nejnebezpečnějším vlkodlakům - ti by ti nevyslechli ani jedno Shieřino slovo a Kossiu by sežrali hned jak by ji ucítili. Musela je přesvědčit, ale jak?

Co by přesvědčilo vlkodlaka, aby poslouchal mnohem menšího, slabšího, mladšího a především holku vlkodlaka? Oběť? Tu by představovala Kossia a to nesmí dopustit. Trofej? To by byla Kossiina hlava. Ale co třeba hlava nějakého lovce? Ano! To by šlo. Ani by jí ho nebylo líto, v takové situaci je to zabij nebo buď zabit.

Tak to by měla. První krok plánu. Rozhodla se ho uspořádat ještě dnes, stejně by nevydržela čekat.

Spokojeně se vrátila do jeskyně a řekla svůj plán Kossia kreslící mapu a Eliss stahující králíka z kůže. Eliss jí nabídla svou pomoc, ale ona odmítla. Věděla, že ostatní vlkodlaci by vycítili její stopu na hlavě lovce a plán by byl v pytli. A navíc celý život lovila sama, proč by tohle nezvládla?

Další věc byla, že nemohla lovit tak jako obvykle. Smrt šípem by byla očitá a za to by ji vlkodlaci mohli klidně zabít. Vražda stylem člověka? Zrada.

Oblékla si tedy svoje nové kalhoty, opatrně schovala knihu do pelechu a navlékla si nový kabát. Nic jiného si nebrala. Kdyby se lov prodloužil, tak si může případně potravu ulovit sama a sežrat ji syrovou.

,,Hodně štěstí." popřála jí Eliss když se loučily.

,,Děkuju ti." usmála se na Shiera a pevně jí objala.

,,Buď opatrná." řekla zase Kossia, ani nečekala na Shieru a rovnou jí skočila kolem krku.

,,Budu. Nebojte se, brzo se vrátím. A v ruce budu držet hlavu nějakého lovce."

,,Ať tě mezitím nezabije."

,,Nezabije. Na to jsem moc chytrá."

Kossia ji hravě bouchla do ramene, Shiera se na ni ještě jednou usmála a už byla pryč. Věděla, že nemá cenu tohle loučení nějak prodlužovat. Pak by byl odchod jenom těžší.

Chůze teritoriem byla snadná, znala to tu i poslepu, ale za hranicemi se pohybovala opatrněji a ostražitěji. Za každým menším zvukem se prudce otáčela a několikrát si lehla na zem, aby splynula s přírodou. Nakonec se vždy ukázalo, že to byla jenom neposedná veverka nebo kolem běžící srna.