K16 : liščí cesta ven

45 3 0
                                    


Stále seděly na chladné zemi věznice. Nevnímaly okolní svět a pouze vnímaly přítomnost té druhé. Shiera se ale brzy začala probouzet ze sladkého tranzu. Odtáhla se z Kossiina objetí a rozhlédla se kolem sebe.

,,Musíme jít. Brzy někdo přijde a nesmí nás tady najít." Řekla, zatímco se postavila. Poté pomohla na nohy i Kossie.

,,Kam půjdeme? Musíme ještě najít Tashu a Kalena a já nevím kde jsou."

Zamyslela se. Snažila se hledat v paměti, ale nemohla si vzpomenout na žádnou narážku nebo klíč.

,,Počkej! Říkali... říkali něco o vesnici. Myslím... ne, jsem si jistá, že říkali něco o vesnici." vykřikla Kossia.

Usmála se. ,,Tak tedy jdeme, ne."

,,Prr, ne tak zhurta. Pořád jsme na hradě s lidmi, kteří se nás snaží zabít."

,,Pravda. Potřebujeme plán."

Obě se začaly rozhlížet kolem sebe a snažily se očima najít něco, co by jim poradilo. Přestože ten nejlepší nápad, jaký mohly mít ležel přímo před nimi.

,,Nemohly bychom se jenom proplížit tím oknem ven a zkusit běžet?" zeptala se Kossia.

,,Víš přece, že nejsi tak rychlá jako já. A navíc by na nás mohli začít střílet."

,,Máš jiný nápad?"

Bezradně se znovu rozhlédla kolem sebe. Tentokrát jí ale oči sklouzly na mrtvé postavy strážců.

,,Mám."

,,Cože? Jaký?"

,,Pomoz mi svléct tyhle dva strážné."

,,No dobře, ale smím se zeptat proč?"

,,Oblečeme si jejich obleky a použijeme je tak, abychom se proplížily hradem. Až budeme venku, budeme se moct schovat v Nitrovinii než vyřešíme jak se dostat do vesnice k Tashe a Kalenovi."

,,Oh. Páni, nejsi vůdkyní jen tak pro nic za nic."

A pouze tato věta jí vše připomněla. Není jenom vůdkyní. Jsem královnou.

Zastavila se v svlékání strážce a podívala se na Kossiu. Musí jí to říct, nemělo by smysl jí to tajit.

,,Kossio?"

,,Ano?" odpověděla, ale nevzhlédla ani nepřestala ve své práci.

,,Musím ti něco říct."

Teď už se na ni podívala. ,,Tak to řekni."

,,Předtím.... předtím než nás Epharis zradil, ukázal mi... pravdu."

,,Pravdu? O čem?"

,,Pravdu o mně. O tom, kým skutečně jsem. Můj předek byl Nyro, Kossio."

Kossia na ni vyjeveně zírala, jako kdyby právě spatřila ducha. Po prvotním šoku se jí ale koutky úst roztáhly do úsměvu. Šťastného úsměvu.

,,Takže ty nejsi vůdkyně vlkodlaků. Jsi královna. Naše královna."

,,Ano, ale nevím jak to mám oznámit. Jestli to mám vůbec oznámit. Ach bože, nevím vůbec nic. Jsem v tomhle úplně nová, co když se mezitím něco stalo? Co když zabili Rowana? Co když zabili zbytek sněmu?"

,,Shiero. Shiero!" vyrušila ji Kossia z jejích panických řečí. ,,Jsi skvělá vůdkyně. Vše zvládáš a jsem si jistá. Že to, že jsi příbuzná s Nyrem nic nezmění. Rowan je dost schopný a chytrý na to, aby si dával pozor a navíc tam má čtyři zkušené vlkodlaky, aby mu radili. Všechno bude v pořádku."

Rise of the wolves - ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat