Rozervaný (II) [SasuNaru] ✓

Kapitola první

Potemnělým pokojem, jehož okna skrz temně černé závěsy vpouštěla jen pár paprsků podvečerního červencového slunce, se ozývalo sténání dvou právě se milujících mužů. Vzduchem se nesl silný pat potu a semene, jak se jedno tělo třelo o druhé, ve snaze oběma přivodit co největší potěšení a uspokojení. Černovlasý oběma rukama pevně přidržoval blonďatého za boky, a zatímco on sám se držel spíše při zemi a svým hlasivkám dovolil vypustit pouze slabé sténání, druhému nedělalo jediný problém popustit jim uzdu a naplno tak projevit sílu svého hlasu. Trvalo asi ještě dalších deset minut, než se místností rozlehl výkřik slasti. Dominantnější z nich zaryl nehty do kůže svého partnera tak silně, že bylo jasné, že mu tam po nich zbydou drobné jizvičky. Naklonil se přes jeho záda a nalepil se na něj, což vzhledem k vlhkému potu nebylo nic těžkého, a kousl ho na zadní stranu krku, přičemž jej svou dlaní brzy na to přivedl k vrcholu. Odměnou mu byl hurónský výkřik, za který by se nemusela stydět ani ta nejuřvanější siréna stahující počestné námořníky do záhrobí.

Celou minutu mu dal na vydýchanou, než se od něj odlepil, z jeho útrob vysunul pomalu uvadající penis a bez jediného slova odešel do koupelny. Nechal jej tam tak samotného hledět na zavřené dveře. Blondýn, Uzumaki Naruto, se spokojeně protáhl. Fakt, že od něj přítel odešel, ho v ten okamžik nijak netrápil, právě naopak. S pokrčeným obočím zkoumal strukturu dřevěných dveří, přemýšleje, kvůli čemu měl Sasuke tak dobrou náladu. Jistě, po aktu s ním nepromluvil jedno jediné slůvko, kvůli čemuž by se každý jiný člověk pravděpodobně urazil s tím, že si připadá jako obyčejná děvka. 

Ne, on takový nebyl. Mladý Uchiha mu po celou dobu jejich vztahu moc náklonnosti neprojevoval. Nebylo tedy, co by ho trápilo. Právě naopak. Moc často se nestávalo, že by se dostali dál než k jeho vlastnímu uspokojení. Možná to znělo a vypadalo strašně, nicméně Naruto mu vždy velice rád podržel. Kdyby to bylo v jeho silách, udělal by pro něj první poslední. Přesně tak, jak si před několika lety zamanul, přesně tak, jak mu slíbil. Nebývalo tedy nezvyklé, že sám po jejich milování trávil mnoho času v koupelně masturbací, či pod studenou sprchou, aby vychladl a nápor vášně rozdýchal. Sasukeho muselo tedy něco vážně potěšit - co, to netušil. Z vlastní zkušenosti ale věděl, že nemělo cenu se na to vyptávat. Vždy bylo špatné dráždit hada bosou nohou. Za ta léta, co spolu strávili, věděl, že by si měl vážit každé maličkosti ke štěstí, jež se mu z partnerovi strany nabízela.

Rukou sáhl na noční stolek a chmátl po balení papírových kapesníčků, jeden vyndal a rozbalil, aby mohl utřít zbytky semene, jež z něj vytékaly. Zbytek, který již měl možnost ulpět na světle modrém prostěradle, téže vydrhnul, jak jen to šlo. Kapesník poté zmuchlal a přesně mířenou ranou hodil do koše - důkaz toho, že pilně vyškolené a k pozoru vytrénované smysly za ty roky ještě stále neochably, i když se jeho zaměření nyní ubíralo zhola jiným směrem.

I přesto, že věděl, že by štěstěnu neměl moc pokoušet, se i tak vydal do koupelny za svým milovaným, kde se již ozýval zvuk tekoucí vody. Ještě chvíli přemýšlel nad svým rozhodnutím, než nakonec mávl rukou, otevřel dveře sprchy a rychle, aby se nenamočila podlaha, vklouzl za Sasukem. Do blondýna se téměř okamžitě opřela vlna vlhka a horka z vařící vody. Uchiha udělal krok zpět, aby mu alespoň trochu uvolnil místo. Skutečnost, že za ním Naruto zalezl, nijak nekomentoval.  Výraz v obličeji nezměnil ani poté, co na zádech pocítil cizí teplé dlaně roztírající mu sprchový gel. Jedinou změnou bylo zavření temně černých očí, jež dokazovalo, že je ještě stále více člověkem než živoucí sochou.

Uzumaki si tu chvíli užíval. Netušil, co se se Sasukem stalo, ale pokud mu to udělal a také mu dovolil se ho dotýkat, bylo mu to jedno. Vážil si každé malé chviličky, kdy mohl hladit tu alabastrovou dokonalou pokožku, kdy mu na tělo mohl kreslit různé obrazce, aniž by za to schytal ledově rozzuřený pohled. Ať si Sasuke své tajemství nechá, za toto mu to stálo!