Rozervaný (II) [SasuNaru] ✓

Kapitola čtvrtá

"Já to nevím!" zařval kriminální analytik a snažil se z Uzumakiho svěření vyprostit, avšak moc mu to nešlo. Jediné, čeho docílil, byl akorát ještě větší stisk a přiblížení Narutova obličeje k tomu jeho. 

"Vůbec to na mě nezkoušej!" syčel. "Moc dobře si tě pamatuju z let, když jsi dolejzal za Sasukem a za těžký prachy mu donášel informace, který teda většinou stály pěkně za hovno! A vzhledem k tvojí reakci na mojí osobu bych řekl, že tys mě taky poznal! Tak mi řekni, co chci vědět, nebo tě zabiju!" zavrčel mu do tváře. 

"N-n," zachrčel jenom brýlatý. 

Naruto jej chytl pod krkem a stiskl. Už nevěděl, co jiného by měl dělat, aby ten proradný ptáček začal konečně zpívat. Zatímco hubený krček mačkal tak silně, až mu zamezoval v přístupu kyslíku, otočil se na svého dávného přítele. Gaara na něj koukal bez jediného výrazu v obličeji. Jediné, co alespoň trochu mohlo prozrazovat jeho momentální rozpoložení, bylo nakrčené obočí. Naruto ale poznal, jak se asi musel cítit. Sledovat něčí utrpení nebylo nic lehkého. Zejména, když jste byli hodný člověk. 

Nad tím se Uzumaki musel na chvíli zamyslet. A jak by před nebeskou branou vůbec uspěl on sám? Dalo se ještě stále říct, že byl dobrý člověk? Utekl z domu. Přihlížel vraždě svého přítele a pak rovnou následoval jeho vraha. Přidal se k tajné mafiánské organizaci a byl de facto odpovědný za smrt dobrého přítele. A teď tady stál a dusil člověka, kterého vlastně ani pořádně neznal. 

Všechno to ale dělal pro Sasukeho. Už jednou mu slíbil, že ho v tom už nikdy nenechá, že se o něj postará. Raději bude špatný člověk, než aby porušil slib, jenž mu dal. 

"Myslím, že chce něco říct," vytrhl jej ze zadumání Gaarův starostlivý hlas. 

Naruto vydechl a pozornost přenesl zpátky na Ebisua. Chudák už byl v obličeji úplně červený, i tak se mu ale dařilo dělat posunky, jak se snažil upoutat jeho pozornost. Blondýn jej pustil a on se v tu ránu svezl po zdi. Chytil se za hrdlo, sýpal, kašlal a snažil se dodat mozku alespoň trochu kyslíku, kterého měl momentálně nedostatek. 

Modrooký si k němu klekl. "No?" 

"J-jsi vážně m-magor," skoro zapískal tmavovlasý.

"Kvůli tomu tu nejsem," ušklíbnul se. "Tak mluv." 

"U-už dávno pro S-Sasukeho nedělám," mnul si poraněné hrdlo. "P-přišel na to, že informace, k-které jsem mu dával, nejsou ú-úplně pravdivé. Přestal mi platit. U-už rok jsem ho neviděl," přiznal. 

"Dával jsi mu falešný informace? Proč?" 

"P-potřeboval jsem peníze. Kvůli dluhům," přiznal, horkost se pomalu přesouvala do tváří, jak se za tu skutečnost styděl. 

Naruto, stále v pokleku, si dlaní ustaraně promnul obličej, kvůli čemuž mu na nose a na čele zůstaly červené otlačeniny, a unaveně vydechl. Pokud ten zmetek říká pravdu - a že protentokrát by mu dokonce i věřil, bylo jeho jediné spojení se Sasukem úplně k ničemu. Jak jinak ho má teď sakra najít? Jistě, mohl by analytika podplatit, aby mu jej pomohl najít skrze rozpoznávání obličejů přes kamery. Věděl ale, že Sasuke nebyl takový idiot, aby se pod nimi promenádoval. Na to byl ve výcviku až moc dobrý. A taky si nebyl úplně jistý, jestli měl dost peněz, aby mu Ebisu pomohla poté, co se jej snažil udusit. 

"K-kdyby se do toho nepřimotala ta modrovlasá ženská, tak by m-mi to procházelo i dál!"

Slyšela jsem, že máme novou posilu!