PSYCHÉ | kth x pjm ✔

23

Další dny navodily iluzi toho, že všechno se vrátilo zpět do normálu. Tedy, do jejich normálu. Taehyung znovu začal chodit do školy a volný čas trávil s Jiminem. Jeho tvář se pomalu uzdravovala a zdálo se, že je fakticky všechno v pohodě.

Až do jednoho pátečního večera. 

Jimin zrovna zatahoval závěsy v jeho pokoji, když spatřil Taehyunga, jak vychází ze svého domu. 

Bylo něco málo po jedenácté.

Jimin se nechápavě zamračil. 

Kam by teď proboha mohl jít?

Mířil pryč rychlým krokem, a tak na něj nestihl ani zavolat a když mu pak volal na mobil, nebral mu to.

Jimin si byl vědom toho, že by mu mohlo taky být úplně jedno, co má Taehyung v plánu, ale vzhledem ke všem okolnostem a k tomu, co se v uplynulých dnech dělo a že vlastně pořád neměl ani ponětí, co mělo znamenat to jeho potřeboval jsem si něco zařídit a trvalo to tři dny, se nemohl ubránit nepříjemnému pocitu.