Když se Taehyung alespoň trochu uklidnil, vrátili se domů.
Jimin se s ním snažil mluvit, ale nemělo to žádnou cenu. Taehyung byl ve svém vlastní světě a nechtěl komunikovat.
Bylo mu z toho všeho úzko, obzvlášť, když neměl ani ponětí, co se mu mohlo stát a taky proč nešel rovnou k nim a vrátil se do toho domu.
Jimin si vážně myslel, že začíná být všechno tak, jak má, ale nejspíš se radoval předčasně a to byla chyba.
"Potřebuješ něco?" zeptal se, jakmile byli u nich v pokoji, no Taehyung se beze slov svalil do své postele, kde se hned vzápětí začal schovávat pod peřinu.
A Jimin ho nechal.
S povzdechem si pak lehl do té své a i když věděl, že už neusne a že má zase nad čím přemýšlet, snažil se příliš nestresovat, potřebuje zachovat chladnou hlavu a nepropadnout nepříjemné atmosféře celé jejich situace.
Doopravdy totiž věří, že se to celé dá do pořádku. I přese všechno, fakt tomu věří.
ČTEŠ
PSYCHÉ | kth x pjm ✔
FanfictionByly to jen pomluvy, nebo se za varovnými slovy skutečně skrývala pravda, která měla udržet v bezpečí všechny, co je kdy uslyší? I kdyby ano, Jimin rozhodně nebyl tím, kdo by bral obě možnosti na vědomí. Navzdory všemu totiž v jeho životě Taehyung z...
