PSYCHÉ | kth x pjm ✔

31

"Asi nemá cenu omlouvat se za to, že jsem tě sledoval... A asi by to nebylo z mé strany úplně nejupřímnější." 

Taehyung mlčel a Jimin netušil, jak by si to měl vyložit. Z nějaké části musí být určitě naštvaný, zbytek mu ale zůstával záhadou. 

"Máš problémy s penězi?" 

"Trochu," přiznal Taehyung, načež zahanbeně sklopil pohled k zemi. 

"Proč jsi mi nic neřekl?" 

"Co by jsi s tím udělal? Navíc, musím se o sebe postarat sám. Jsi můj nejlepší kamarád, ale nejsi moje rodina, nemůžu-."

"Já jsem tvoje rodina," skočil mu Jimin do řeči. 

Taehyung se smutně usmál. "Je hezký, že to takhle řekneš, ale sám víš, že to není pravda. Kdybych byl tvoje rodina, neschovával bys mě před jejími dalšími členy. Určitě si říkáš, co by asi tak pověděla tvoje mamka na to, že se se mnou přátelíš. Bojíš se. Vím. A je to v pohodě."

"Není to v pohodě," namítl Jimin. "A chci to řešit. Jenže teď je to o něčem úplně jiném. Vážně jsi nepřišel na žádný jiný způsob jak si vydělat peníze než ten, že budeš prodávat to svinstvo? Uvědomuješ si vůbec, do jakých problémů se můžeš dostat, jestli v nich tedy už vlastně nejsi?"

"Ty... si absolutně nedovedeš představit, co za život mám, čemu musím každý den čelit. Nesuď mě, nemáš na to žádné právo. Myslíš si, že mě znáš nejlíp, ale tak to není. Věř, že si cením všeho, co jsi pro mě udělal a co pro mě děláš, no tohle je můj boj a rozhodně si nepřeju, abych tě do něčeho takového zatahoval. Ty máš šanci, chápeš? Můžeš se mít jednou dobře, líp než teď. Se mnou bys u tu šanci přišel."

"Tak ať."

"Jsi idiot."

"Ne, to ty."

"Ty jsi větší, protože si myslíš, že ti dovolím ničit si kvůli mně život."

"A ty zase, že si myslíš, že nad tím vším jen pokrčím rameny. A navíc, jsi zbytečně dramatický, Tae, nikdo si tady ničit život nebude."