Kapka naděje {Yaoi} - Dokončeno

Kapitola 51

Aimi je hodně spokojená. S Jackie si pořád hraje. ,,Ryuu? Máme mouku?"

,,Noo jo. Proč se ptáš?"

,,Našel jsem zajímavý recept."

,,Ty chceš péct?" Co tak najednou.

,,No...proč  by ne." Doufám, že nevybouchne kuchyň.

,,Chceš vyrobit atomovku?" uchechtl jsem se.

,,Haha, moooc vipná poznámka o mém kuchařském umění." Protočil jsem oči.

,,Umění to je, hlavně aby se to pak dalo jíst."

,,Děláš, jako bych někdy udělal něco, co by se nedalo jíst."

,,Pokud vím, tak když jsi naposledy vařil málem nám chytla kuchyně."

Jak mu mám odpovědět, když je to pravda? ,,Eeee to si nepamatuju."

,,Oh jistě. Chytla nás skleróza?" zasmál jsem se.

,,Noo, to už se někdy stává." Pokrčil jsem rameny.

,,Tak si vezmi zástěru a vařečku a já zatím půjdu varovat Aimi, aby se připravila na výbuch."

,,Pfff zástěru? Na co." Zvedl jsem se a začal hledat potřebné věci.

Radši jsem ho ignoroval. Jak ho znám, tak bude celý od mouky.

,,Taak fajn, teď mouka." Jestli to zase poseru, tak se mi bude vysmívat mnohem víc.

,,Tak Aimi, teď sleduj maminku, jak dokáže předvídat." Protože jak ho znám, tak za pět minut začne nadávat.

,,Sakra! Neee takhle jsem to nechtěl." Aaaa bože, proč já.

Usmál jsem se a Jackie radostně štěkla. Přesně na čas. ,,Tak a přesně za tři...dva...jedna...BUM! Á miska je na zemi."

,,Kurva už!" Naposledy, co se o něco snažím. Miska s moukou mi spadla a já se toho ještě nadýchal, no pecka,

Skoro se bojím, jak to tam bude vypadat, ale jelikož tak moc zase nenadává, tak to snad dobře dopadne.

,,Fajn je to hotový." Celkem to dobře dopadlo, tedy až na tu mouku.

,,Řekl bych, že tatínek už má hotovo. Nepůjdeme se podívat?" Chytl jsem Aimi za ruku a Jackie šla za námi.

,,Ach bože. Mouka se mnou asi není kamarádka."

,,Já ti říkal, ať si vezmeš zástěru." Začal jsem se smát.

,,Hele nech si to." Blbec jeden.

,,Radši hlídej tu věc v troubě. Já tu zatím uklidím."

,,Too je fajn nápad." Během 20 minut bylo vše hotové.

,,Tak se pochlub, kuchtíku." Sedli jsme si ke stolu a čekali, co nám ukáže.

,,Noo mělo to být cosi citronového, myslím." Na názvy si moc nepotrpím.

,,Ooo, vypadá to dobře."

Nahlas jsem si oddechl, aspoň něco.

Ukrojil jsem si kousek. ,,Hele a vůbec to není špatný."

,,Díky ti Bože.!"

,,Co Aimi, chutná ti to?"

Pokývala na souhlas. ,,Jsem říkal, že jsem nejlepší ve všem."

Zakuckal jsem se. Měl jsem co dělat, abych nevybouchl smíchy.

,,Hele neudus se."

,,Uf...už jsem v pohodě."

Nějakou chvíli jsme si jen tak povídali.

,,Tyjo, už je dost pozdě. Aimi, honem do postele."

Zahnal ji spát a zase se vrátil. ,,Ryuu, kde mám inhalátor?"

,,Nahoře."

,,Díky." Zvedl jsem se a doběhl si pro něj.

Nevypadal moc dobře. Šel jsem za ním.

Dostal jsem další astmatický záchvat. Chvíli mi trvalo než jsem tu věc vůbec našel.

,,Yato.!" doběhl jsem k němu a chytl ho.

Sotva jsem ho objevil, zhroutil jsem se k zemi.

Čapl jsem inhalátor a dal mu ho k puse.

Byl jsem mu vděčný za tak rychlou reakci.

Hned si ho převzal a nadechl se. ,,Bože...proč jsi mi jako nic neřekl?"

,,Am...nepřišlo mi to důležitý." To byl hodně blbej argument.

Koukal jsem na něj, jak na idiota. ,,Jednou tě fakt asi přizabiju."

,,Byl to jen další záchvat, nic víc." 

,,To není nic, co bys měl podceňovat."

,,Vždyť to nic není. Včera to byl horší."

,,Ty jsi měl záchvat i včera? A to jsi mi neřekl proč?"

,,Emm...noo jen takovej malej."

,,Lhaní ti fakt nejde."

,,Aaale já nelžu." Z tohohle se už nevyhrabu.

,,Však jsi mi teď řekl, že to bylo horší než dnes. A dneska jsi se sesypal na zem."

,,Noo...malej detail."

,,Yato...radím ti dobře, nelži mi."

,,Fajn...včera jsem i trochu odpadl." Jakože temno před očima, fakt to byla pecka.

,,A to jsi mi neřekl?! Co kdyby se ti něco stalo?!"

,,Ale nestalo."

,,Vím, že nechceš, abych si dělal starosti, ale příště mi to řekni."

,,Jo, promiň. "

,,Jestli chceš, někam zajdeme."

,,Ne nechci nikam."

,,Čím dřív, tím líp. Zítra pojedeš a konec."

,,Ale-" jeho pohled mě umlčel. Jen jsem protočil očima jak puberťačka.

,,A teď pojď, musíš si odpočinout."

,,Ale dyť jsem v pohodě."

,,Dělej."

,,Jojoo." Vztyčil jsem ruce v usmiřovacím gestu a šel.