46.kapitola

105 8 5
                                    

Vzbudil jsem se okolo desáté hodiny. Děsně se mi motala hlava a nic jsem si nepamatoval. Ani kde se vzalo tolik krve.

Probral jsem se z mrákot. Nevím, kolik bylo. Uvědomil jsem si, co se stalo a udělalo se mi zle. Ty prsty...po tvářích se mi začaly kutálet slzy.

Pak mě ale něco trklo. Sprintem jsem se vydal k místnosti, kde jsem ho včera nechal.

Bylo mi strašně. Vše se motalo. Trhaně jsem dýchal.

Prudce jsem otevřel dveře. Udělalo se mi z toho špatně.

Najednou se rozrazily dveře a v nich Ame. Začal jsem panikařit mnohem víc.

Přišel jsem k němu a vzal ho do náruče. Bránil se. Odnesl jsem ho do své postele a tam ho nechal.

Snažil jsem se bránit, ale ta bolest byla tak intenzivní, že jsem toho po chvíli nechal. Odnesl mě do ložnice.

Přinesl jsem lékárničku. „Jestli budeš odporovat, tak se na tebe vyseru."

Ublíženě jsem se na něj podíval. Začal mi prsty obvazovat a čistit. Pálilo to jako čert.

„Nečum na mě tak." Obvázal jsem mu ruce.

On je na mě ještě hnusný...po tom, co mi udělal. Když jsem ho viděl...vzpomněl jsem si na ty věci...hnus.

Dneska vůbec nemám náladu. Dodělal jsem to a odnesl ho do sklepa. „Jestli budeš dělat rámus, tak si mě nepřej."

Dal mě na zem a prostě si odešel.

------

Po pár dnech se mi ruce tak nějak spravily a já je mohl tak nějak používat. Uznávám, že mě Ame do dneška nechával tak nějak na pokoji.

„Sundej si košili..." Seděl jsem na gauči a pobídl ho.

Nikdy to takhle po mně nechtěl. Jen jsem tam tak stál a nebyl schopen reagovat.

„Bude to?!" Propálil jsem ho pohledem.

Bál jsem se ho. Učinil jsem tedy, jak mi rozkázal, ale s velkými obtížemi.

Hodil jsem po něm maid obleček. „Oblíkej se."

„To po mně nemůžeš chtít." To se zbláznil.

„Dělej!" Štěkl jsem po něm.

Bojoval jsem sám se sebou. Ale ten jeho pohled...vše se mi stálo a já pod brutálním sebezapřením jsem udělal, jak chtěl.

„Tak je hodnej." Pozoroval jsem každičký jeho pohyb.

Doslova mě užíralo to, jak mě sledoval. Jedna moje část z něj měla respekt jak prase a ta druhá chtěla vzít ten obleček a narvat mu ho někam.

Když byl hotový, naznačil jsem mu, aby si ke mně sedl.

Udělal jsem tak a čekal, co přijde.

Dal jsem mu ruce za záda a spoutal je.

Spoutal mě. Nebránil jsem se. Za tu dobu, co jsem tu, jsem poznal, že to stejně nemá cenu...

Předklonil jsem ho a začal ho plnit lubrikantem.

Bylo mi strašně trapně...

Lahvičku jsem vytáhl a strčil do něj vajíčko.

Tu šílenou věc ve mně zapl a já začal vzdychat.

Vjel jsem do něj a začal tvrdě přirážet. Při tom jsem mu nasadil kroužek a honil mu.

Vždycky mi nasazoval ten pitomej kroužek.

Po několika přírazech jsem se do něj udělal.

Vylezl ze mě. Vytřel své sperma a napatlal mi ho na obličej a do vlasů. Hnus...

Podíval jsem se na své dílo. Nádhera. Usmál jsem se pro sebe a natahoval se pro mobil.

To nemyslí vážně... „Am-e...bol-í t-to..."

„Bolí co?" Udělal jsem první fotku a nadzvedl obočí.

„Potřebu-ju se uděl-at..." On si mě fotí!

„Ale to snad není můj problém, ne?" Udělal jsem několik fotek, pokaždé z jiného úhlu.

„Pro-sím..." Po tváři se mi kutálely slzy.

„Co bys řekl na to, kdyby tě takhle viděl Ryuu?"

„Ne jen...t-to ne." Nesmí mě takhle vidět.

„Pozdě...už se to poslalo, ale neboj, už nikdy tě neuvidí."

„C-cože?" Stále mě fotil a ty fotky mu posílal. Brečel jsem...doslova škemral.

„Nebreč. Nebo ti to nesundám." Zmáčkl jsem jeho bolestivou erekci.

„Ha!" Vykřikl jsem. Slzy mi tekly proudem. „Prosím!"

Tohle mě baví. Dál jsem ho promačkával.

„Am-e pro-ha-sím!" Žadonil jsem, po chvíli jsem se podíval stranou a všiml si mobilu...on to natáčí...

„Ale? Konečně sis všiml?" Usmál jsem se, když strnul.

Byl jsem od slz a od spermatu. Stále mi mačkal erekci a já totálně šílel. Zahodil jsem zbytky důstojnosti a prostě byl rozhodnutý udělat cokoli, aby přestal.

Žadonil mě. Doslova řval, abych to sundal. „Co za to kurvičko."

„Cokoliv! Hlavně to sund-ej!" Už jsem byl zoufalý...

„Jak chceš..." Pomalu jsem to povoloval.

Když to sundal, udělal jsem se. Začal jsem se třást a zrychleně dýchat.

Šel jsem do kuchyně pro svůj nožík. „Tak mě napadlo...když jsi ten klavírista...proč neublížit i nohám?"

„C-cože...ne...Ame probůh to ne!" Video, co natočil vypnul a asi poslal Ryuuovi...

Sedl jsem si na něj. Chystal jsem se zasadit bolestivou ránu, když v tom někdo vtrhl dovnitř...


Taak, kdo myslíte, že narušil Ameho činnost? Na tenhle moment jsem se sama hodně těšila.

Mějte se krásně, vaše Annie :3

Kapka naděje {Yaoi} - DokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat