Sonet 1
,,Viděl jsem mou dámu u zakroucené říčky,
kde zelené větve se smějícími se dívkami splétala;
Ó nikdy před tím prvotním, vášnivým pohledem, jsem nespatřil její obličej tak jemný a laskavý.
A proto pro vesmír má touha byla uspokojením.
A moje smutná duše znala nějakou útěchu;
Běda, přestože jsem odešel mé srdce zůstalo,
A má bolest a trápení stále rostly.
Brzy se slunce ponořilo do západních nebí
A zanechalo zemi žalostné hodiny zatemněnou,
V dáli mé slunce zastavilo i zahalený paprsek její;
Nad myslí prvotní blaženosti nejtěžších lží,
Jak krátká chvíle všechny smrtelné potěšení přežívá,
Avšak ne tak brzy vzpomínka odchází."
Lorenzo de Medici
***
Možná to působí krkolomně, ale snažila jsem se to přeložit co nejlépe jsem mohla a poskládat báseň tak, aby zněla co nejlépe a dávala smysl.
Báseň má očividně milostný charakter, že by ji Lorenzo věnoval své múze Lucrezii Donati?
Líbí se vám koncept Chvilka poezie s Lorenzem? Dejte mi vědět do komentářů :)
***
Zdroj (obsahující italský originál i anglický překlad): http://elfinspell.com/MediciPoem.html
ČTEŠ
I Medici - seriál vs skutečnost
No FicciónKniha vzniklá na způsob již existující Reign - seriál vs skutečnost. Pro všechny fanoušky seriál Medici, kteří by se rádi dozvěděli o historických přešlapech a nekorektnostech v tomto italském seriálu. Obsah: • série seriál vs skutečnost • zajímavo...
