Vylepšená || FF Avengers cz

4. záchrana

Jsou to asi 3 hodiny co jsem utekla z iceboxu a já umírám zimou. Vlastně ani nevím kam mám jít. Jediný co vím je ,že musím pryč od toho vězení a co nejdál od té zimy. Tak jsem chodila ještě asi 10 minut ,ale pak se přede mnou začal objevovat světelný, oranžový kruh ze kterého vyšel muž, kterému mohlo být tak 30 let. Měl hnědé vlasy a ze strany i šedivé. Měl kolem sebe červený plášť a na krku, náhrdelník ve tvaru oka.

,,Dobrý den jsem doctor Stephen Strange budete muset jít se mnou."

,,Nevím jak Vás ,ale mě jako malou učili že s cizími lidmi nikam chodit nesmím."

,,No, taky Vás tu můžu nechat a Vy by jste tu mohla umrznout." Na chvíli bylo ticho a já nevěděla jestli to mám risknout a jít s ním nebo tu umrznout. Jako na úchyla nevypadá ,ale vypadá jako by utekl z bohnic... ,,Tak pojďte" Rozhodl nakonec za mě a já se vydala za tím kouzelníkem. Zajímalo by mě jestli má nějaká kouzelnické vystoupení ,ráda bych se tam přišla podívat. Myslím si že je obzvlášť oblíbený u dětí a ta představa jak je v československo má talent mě ničí....xD

,,Tohle je Wong. Zavede Vás do vašeho pokoje."

,,Těší mě pojďte zavedu Vás do vašeho pokoje"

Promluvil na mě asiat který na mě narozdíl od Strange působil strašně nesympaticky. Chtěla jsem jít za ním ,ale zarazila mě strašná bolest v boku. Podívala jsem se na něj a viděla jak mi přes látku prosakuje krev. Přeci jenom útěk z vězení pro mutanty se bez zranění neobejde.

,,Stephne vždyť ona krvácí!" Křikl na něj Wong. Ten..ehm..jak že se jmenuje... To je jedno prostě mu budu říkat čaroděj. Každopádně ke mně přiběhl a asi jsem ztratila hodně krve jelikož jsem už trošku začala ztrácet vědomí. Zaslecha jsem jen jak ten čaroděj z Narnie nebo co něco křičí na Wonga a začal mě ošetřovat. Pak jsem přivítala moji starou známou kamarádku tmu. Já říkala že z nás budou dobrý kamarádky.

..................................................................................

Probudil mě extrémně otravný zvuk pípání. Chtěla jsem si sednout a říct jim ať to vypnou a že se tady nedá spát ,ale nešlo to. Chvíli jsem to zkoušela ale pak jsem uslyšela otevírání dveří a jak někdo vstupuje do místnosti.

,,Jak je na tom?" Zeptal se nějaký muž.

,,Pane Starku co zu dělate? Vy tu nemáte co dělat!" No doprdele on sem přišel Stark. Nechte mě alespoň v klidu umřít!

,,Nechte toho Fury. Je to moje dcera takže mám pravo tu být." Fury. To jméno jsem už někde slyšela... Ale kde?

,,Měla by se každou chvílí probudit" Řekl nějaký třetí týpek asi nějaký doktor.

,,Dobře tak já tu počkám"

,,Ne nepočkáte. Pane Starku odejděte chci s ní něco probrat a nechci aby se do toho motal nějaký arogantní pako" Upřímně mě Fury celkem překvapil, ale názor mám stejný.

,,Tak co tu v tom případě co tu dělá Natasha s Wandou!?" WANDA!! Musím se probrat. Musím vědět jestli je Wanda a Pietro v pořádku, ale jak?

,,Pokud vím tak jsem váš nadřízený takže ihned vypadněte nebo toho budete litovat!" On mě nepřestane překvapovat.

,,Fajn" Popravdě jsem nečekala že se mu to povede ale jsem ráda. Teď už jenom jak se probrat.

Ležela jsem tam asi ještě 15 minut ,ale pak se otevřeli dveře a dovnitř někdo vešel.

,,Tak co?" Zeptala se Wanda. Jakmile jsem uslyšela ten její hlas jsem otevřela oči. Chvíli jsem se rozkoukávala a chtěla zabít to nepříjemné světlo ,ale pak jsem se rozkoukala a uviděla jsem usmuvající se Wandu a jednokokého piráta který tam seděl na židli. Počkat vždyť to je ten Fury! Reditel S.H.I.L.D.u! proto mi to jméno připadalo povědomé.

,,Jak jsi na tom?" Zeptala se mě Wanda

,,Jen trochu unavená. To víš když ti furt něco pípe za hlavou tak se moc nevyspíš"

,,Jsem rád že jste se probrala slečno Stárková..."

,,Já nejsem Stárková!!" Nevydržela jsem to a skočila mu do řeči.

,,Omlouvám se, chtěl jsem se vás jen zeptat jestli znáte organizaci S.H.I.L.D?"

,,Znám"

,,Chtěli bychom Vám nabídnout práci v této organizaci."

,,Mám já vůbec někdy na výběr?"

,,No vlastně máte. Buď se stanete agentkou S.H.I.L.D.u nebo strávíte zbytek svého života ve vězení."

,,Občas se divím kolik dáváte do lidí důvery Fury"

,,Důvěřuji ale prověřuji. Samozdřejmně prvních pár týdnů nebo spíše měsíců budete mít zákaz chození ven z budovy a náramek omezující schopnosti ,ale nebojte se vše to bude pouze dočasné." Zkončil svůj krátký monolog a podíval se na mě tím svým jedním okem. Musím říct že chvílema mám z něj strach a respekt.

,,Dobře, beru to."

..................................................................................

Uběhlo 5 dní a dneska mě prý už pustí. Občas se tu objevila Wanda nebo Natasha. Dokonce se tu párkrát objevil i Stark ,ale toho jsem ignorovala. Nechtěla jsem s ním mluvit. Ale s mím štěstím a karmou je to můj jediný příbuzný kterého mám a tak se dnes stěhuju do Avengers tower.

,,Ahoj Sophie můžeme vyrazit?" Zeptala se mě Natasha která mě přijela s Wandou vyzvednout.

,,Jasně"
Cestou jsme si povídali a zpívali písničky které hráli v rádiu. Byla to sranda ,ale Nat jezdí jako magor. Upřímně jsem ráda že nejsem v té nemocnici znova.

Holky mě zavedli do pokoje který byl obrovský, moderní a krásný. Byla tam obrovská televize a skleněná stěna s výhledem na celý New York. Obrovský šatník kde bylo pár kousků oblečení a ještě větší koupelna. Já se svalila na obří postel a holky se smáli mé reakci.

,,Zítra s námi vyrazíš na nákupy ať máš víc oblecení" Řekla Wanda a stěmi slovy opustili můj úžasný pokoj. Během pár vteřin jsem upadla do říše snů.