Ráno jsem se probudila v 6. Spousta lidí touhle dobou ještě spí nebo jdou teprve spát, ale já tou dobou už vstávám a ano dobrovolně. Zvykla jsem si na to jelikož takhle brzo ráno byl vždy budíček v Rudé komnatě a vlastně i v Hydře. Chtěla jsem už vyjít z pokoje ,ale zastavil mě něčí hlas.
Šla jsem směr kuchyně. Včera mě holky trochu provedli. Řekli mi v jakém patře je co a kuchyň spojenou s obývákem mě ukázali, takze jsem neměla nejmenší problém s tím se tam dostat. Z lednicky jsem si vzala jogurt a zalezla spátky do pokoje. Neměla jsem náladu se s nikým povídat a nemám ráda seznamování. Nevěděla jsem co dělat tak jsem prošmejdila pokoj a nasla pár knížek tak jsem si četla. Kolem deváté mě ale ze čtení vyrušil něčí hlas.
,,Máte jít za ostatními do obývacího pokoje slečno" Začala jsem se všude rozhlížet ale nikoho jsem neviděla.
,,Kdo jsi?"
,,Já jse J.A.R.V.I.S. umělá inteligence vytvořená panem Starkem."
,,Tak na tohle si jen tak nezvyknu."
,,Slečno dovolte mi Vám připomenout ,že Vás volají do obývacího pokoje"
,,Už tam jdu"
Když jsem tam přišla byli tam už všichni Avengers a Stark začal mluvit.
,,Jsem rád ze jsi přišla chci ti představit celý náš tým. Tyhle dvé už znáš, Tohle je pan vlaječka který spal 70 let a hrál si na rampouch. Tohle je náš legolas a na tohohle bych si dával bacha, jinak zezelená vzteky. Jo a mále jsem zapomněl nazlatovlásku a toho červenýho. Pak jsem tu já báječný, nejúžasnější muž platy sám Tony Stark. Pak tu máme mravence aka tik taka, ptáka, kočku, pavouka a war machine ale ti tu bohužel dnes být nemůžou."
,,Wando? řekneš mi kdo je kdo a představíš mě?"
,,Vždyť jsem to teď udělal" Řekl nechápavě Stark a já nad ním protočila oči.
,,Jasně" Odpověděla mně Wanda.
Všem mně představila a jsou všichni strašně milý. Všichni jsme seděli na gauči a povídali si asi tak 2 hodiny.
..................................................................................
Takhle uběhly 2 dny. Já jsem ještě anai jednou nepromluvila na Tonyho a naprosto ho ignorovala. Furt jsem mu nedokázala odpustit. Dneska se holkám povedlo mě přemluvit, takže teď vyrážíme na nákupy.
Všechno bylo skvělí koupili jsme si oblečeni a pak šli do kavárny. Vyšli jsme ven z nákupního centra a procházeli jsme se po městě. Všechno bylo fajn do té doby než mi někdo dal kapesník před pusu.
Bránila jsem se a všimla si jak Natasha si vvyndala zbraň a Wandě se kolem dlaní začala pohybovat čarvená mlha. Dál už jsem nic nevnímala a mě přivítala tma. Možná bych ji měla už něco koupit, když jsme teda tak dobrý kamarádky.
..................................................................................
Probudila jsem se v cele. Počkat co?! V cele!? Už zase jsem v Hydře?!?! Co jsem komu udělala?! Karmo za co mě trestáš?!? Běž otravovat někoho jiného!? Třeba Starka ten si to alespoň zaslouží!!! Z mých myšlenek mě odtrhlo vrzání dveří a to jak mě popadl jeden z těch dvou agentů. Vedli mě do místnosti kde zkouší různá séra a já věděla že je to můj konec. Byla jsem moc unavemá na to abych řvala nebo protestovala, prostě jsem se nechala vláčet chodbami a doufala že se dožiju zítřka.
Dovedli mě do té místnosti a připoutali k lůžku. Přišel ke mě můj 'doktor' a začal do mě zabodávat jehli. Vím že něco říkal ,ale já nevím co. Nerozuměla jsem mu. Byla jsem moc unavená.
Ta zeleno modrá tekutina se ke mně nebezpecně rychle blížila a mně nezbivalo nic jiného než se jen modlit. Tohle sérum jsem nesnašela. Davali mi ho vždy když jsem neposlechla nebo neuspěla.
Všechno mě bolelo. Měla jsem pocit že mě to zpálí zaživa. Jako kdybych hořela zevnitř. Byla to nesnesitelná bolest. Ikdyž jsem se snažila abych nebrečela a ani neŕvala ani jedno z toho se mi nepovedlo zplnit. Asi jsem pak upadla do bezvědomí jelikož jsem se probudila až v cele.
Takhle to probíhalo několik dní. Pak se mi vyskytla příležitost utéct a já jí hned využila. Zapomněli zamknout mou celu.
Vyběhla jsem ven z cely. Celkem si to tu pamatuji takže jsem proběhla tím labyrintem a přelámala pár vazů a byla jsem pár metrů před dveřmi. V tu chvíli se s opožděním ke mně vrátilo moje neštěstí a mě trefila kulka do stehna a ramene.
Už jsem nemohla. Bylo jich tu na mě moc... Vzdala jsem to... Neměla jsem šanci...
Samozdřejmě do mě za tres znovu poslali tu modrozelenou tekutinu a pak mě znovu zavreli do cely.
Nejvíc mě na tom mrzí že jsem musela opustit Nat s Wandou. Dokonci i po vlaječce se mi stýskalo.
Mezitím v Avengers tower
Tonyho pohled
Všichni se snaží najít Sophii. J.A.R.V.I.S. nemá žádné záznamy a já se začínám bát. Wanda prý na jejich bundě viděla znak Hydry a tak jsme prohledali už asi 3. základnu ,ale ona nikde. Jakoby se po ní slehla zem. Máme na seznamu ještě asi 3 základny a jestli nebude ani v jedné z nich... ach bože... za co mě trestáš.. Ani Wanda na tom neni nejlíp... Dává si to sama sobě za vinu. Snažíme se jí podpořit ,ale ona si myslí že za to může ona. Už jen to že nedávno ztratila Pietra ji celkem poznamenalo a teď k tomu tohle.
Teď vyrážíme prozkoumat a zničit další základnu Hydry. Neboj se... My tě najdeme Sophie...
ČTEŠ
Vylepšená || FF Avengers cz
Fiksi PenggemarMalé Sophii bylo 6 let, když ji umřela matka a byla poslána do Rudé komnaty, ze které pak po několika letech utekla. Poté byla na nějakou dobu v Hydře, kde na ní dělali různé experimenty a díky tomu umí ovladat kov a zem. Jednou, na jednu ze základe...