Výmysl pana ředitele

Jasně mami

Pohled Hermiony:
,,Už můžu jít na kolej pane profesore?"zeptala jsem se Snapea, který právě míchal zase nějaký lektvar.,,Ještě ne."ani nezvedl oči od kotlíku.,,Ale mě to tu nebaví. Vy tu něco mícháte a já tu mám jen sedět."zamračila jsem se.,,Tak si půjčte nějakou knížku z kabinetu."ukázal ke dveřím do kabinetu. Já se zvedla a vešla. Je pravda,  že tu je spousty knih, ale spousta to jsou recepty na lektvary. Asi až pátá polička byla jiná. A to byla polička černé magie. Vzala jsem si nějakou knížku. Do učebny se otevřely dveře.,,To bude Harry a Ginny."šla jsem ke dveřím.,,Ale to nejsou jejich hlasy."zašeptala jsem.

Pohled Draca:
,,Prostě tam příjdem a necháš mě mluvit."rozhodl jsem.,,A to jako proč. Já mám na něj taky otázky."naštval se Blaise.,,Jo a jaký?"zkřížil jsem ruce.,,Jestli nechce nosit třeba fialovou. Nebo proč má mastnou hlavu. Má vůbec šampon. Nebo proč mám tak divného kamaráda."zamračil se ještě víc.,,Nech toho."otočil jsem se a šel dál. Vzal jsem za kliku a otevřel.,,Snape, máme otázky."zavřel jsem dveře. On se rychle koukl na dveře od kabinetu.,,Já začínám. Máte šampon?"začal Blaise.,,Jeho neposlouchejte. Proč furt koukáte na ty dveře?",,Přemýšlím, jestli by nebylo jednoduší se tam před váma zamknout a dodělat lektvar."ušklíbl se.,,To by jsme otevřely. Proč vám pomáhala Grangerová?"opřel jsem se  stůl.,,Látku uměla dopředu. A odkdy se o ní zajímate, pane Malfoyi??"přidal něco do kotlíku.,,Protože se ulejvala z hodiny."řekk jsem první kravinu, co mě napadla.,,Počkej, ale ji...."ucpal jsem Blaisovi pusu.,,Tak naschle."táhl jsem ho ke dveřím. Když se zavřely, začal mlít.,,To si udělal proč? Odky zdravíš? Co jsme tam dělaly? Proč jsem se ho nemohl zeptat na otázky?"mlel páté přes deváté.,,Blaisi, ticho."zavrčím a jdu na koleja nebo ne.

Pohled Hermiony:
,,Už jsem se bál, že vylezeš a oni tady budou."zavřela jsem dveře.,,My si tykáme?"zeptala jsem se.,,Pardon no."z kotlíku něco přilil.,,Slyšela jsem je."sedla jsem si na stůl.,,Tady je lahvička. Když to začne bolet či pálet, napíte se toho. Pomůže vám to slečno Grangerová."lahvičku jsem si vzala.,,A už můžu jít?"zase jsem se zeptala.,,Dobře. Ale neviditelná a co nejkratší cestou."už mě vyháněl.,,Jasně mami."zvedla jsem se.,,Nechápu."zamračil se.,,To mudlovské děti říkají, když jim někdo krom jejich rodičů říká, co mají dělat."otevřela jsem dveře.,,Naschledanou."zavřela jsem.

Pohled Snapea:
,,Jasně mami."tohle už jsem někde od běkoho slyšel.,,Nechápu."zamračil jsem se.,,To mudlivské děti říkají, když jim někdo krom rodičů říká, co mají dělat. Naschledanou."odešla. Už vím odkud to je. To říkala malá Mia.

*Vzpomínka*
,,Strýčku Seve?"zeptala se Mia.,,Co se děje?"ohlídl jsem se.,,Mám rozvázanou tkaničku."ukázala na botu.,,Tak si jí zavaš. To už snad umíš."dal jsem ruce v bok.,,Jasně mami."zavázala jí.,,Kde tyhle výrazy bereš?"zakroutil jsem nad tím
hlavou.,,V Londýně. Když tam jdeme s tatínkem a ty si nehraješ na chůvu."přicupitala.,,Já si na ní nehraju."pokračovali jsme v cestě.,,Jasně strýčku Seve."zasmál jsem se.
*Konec Vzpomínky*

,,Kde je jí konec?"řekl jsem do prázdna. Jediné dítě, které mi přirostlo k srdci. A to dítě muselo pryč.,,Nemám jedinou fotku, jedinou její vzpomínku, kde jí vidím."povzdychl jsem si.,,Koho??"ozvalo se z rohu.,,Pane Malfoyi, co tu děláte?? A jak jste se sem dostal?"dveře byly zavřené.,,Oknem. O kom jste mluvil?"vyzvídal.,,Osobní věci Malfoyi do kterých vam nic není. Odebírám Zmiozelu padesát bodů za vloupání a vyzvídání."řekl jsem hrubě.,,A teť vypadněte."ukázal jsem na  dveře. Odešel jako Mia.

Chudák Snapeík.😥😥
Teas🐇 a Mika🐍