Princezna Zmijozelu

čaroděj a čarodějka

Dny plynuly a Juliet se pořád o ničem před bratrem nezmínila. Všimla si však, že dopisy z oné Bradavické školy pořád přicházejí a to i pro ni. Než však stihla dojít pro poštu, strýc byl vždy rychlejší.

Jednou v neděli připravovala Juliet odpolední kávu. Strýc Vernon, teta Petunie a Dudley seděli u stolku a strýc si spokojeně liboval. ,,Dnes je neděle, můj oblíbený den. A víš proč?" zeptal se ironicky a otočil se na Harryho, který akorát uklízel stůl. ,, Protože nechodí pošta," odpověděl. Strýc se ironicky usmál. ,, Správně, protože nechodí pošta." Spokojeně se otočil zpět na svou rodinku, když v tom se začal otřásat celý dům. Šálky s kávou, kterou Juliet akorát dovařila, spadly na zem a rozbily se. Harry v tu chvíli akorát položil poslední příbory do dřezu. Za chvilku přistály dva dopisy na konferenčním stolku. Vernon si je ani nepřihlížel a rovnou je šel hodit do krbu. Když to však udělal dům se začal otřásat znovu, teď už však silněji, a zanedlouho začaly z krbu vylétat dopisy. Harry všeho nechal a začal v nich radostně poskakovat. Juliet se však ani neusmála. Šla si pro hadr a kýbl, do kterého by mohla dát střepy. Když se vrátila zpět, tak všechny ignorovala a šla se věnovat své práci, taky nic jiného jí nezbývalo.

Strýc s tetou se rozhodli, že všichni odjedou prozatím z domu a budou doufat, že je nenajdou. Všichni tedy odjeli na opuštěný útes, na kterém byl starý maják. Už byl večer a tak si všichni šli lehnout. Teta se strýcem spali v jediné posteli, co se v majáku nacházela, Dudley si zabral pohovku a Juliet s Harrym spali u dohořívajícího krbu. Harry si kreslil prstem do popela, dnes měl totiž narozeniny, a Juliet pozorovala dohořívající plameny. Vždy se jí oheň líbil, byl tak divoký a nebezpečný a zároveň tak příjemný. Po chvilce vytáhla svou taštičku a z ní vyndala dopis, který jí onehdy přišel. ,,Harry, všechno nejlepší k narozeninám." řekla Juliet a po dlouhé době se na bratra usmál. Harry jí úsměv oplatil.,, Děkuju",,bohužel nic pro tebe nemám, ale přeci něco ano" řekla Juliet podávajíc svému bratrovi obálku s dopisem, který byl určen jí. Harry se na ni nechápavě podíval. ,,Tenhle dopis chodí každý den nám oboum. Já si ho jednou stačila vzít. Předpokládám, že jsou oba dva stejný. Přečti si ho," vysvětlila stručně. Harry tedy otevřel obálku a opatrně z ní vyndal dopis a začal číst.

Vážená slečno Juliet Lily Potterová...

Když Harry dočetl, nevěřícně koukal střídavě na svou sestru a pak na dopis. Poté vrátil dopis zpět do obálky a tu podal nazpět své sestře. ,, Takže..." ,,Kdyžby to byl vtip, tak jich nebude tolik, nemyslíš?" Skočila do řeči Harrymu Juliet. Harry přikývl. Juliet zandala dopis do své taštičky a tu dala na místo, kde byla před tím.

Bouře venku ještě začala zesilovat, když vtom se ozvalo bušení na dveře. Dudley se probudil a vyděšeně se díval směrem ke dveřím. V tom už přiběhla dolů Petunie s Vernonem, který svíral pušku. Harry s Juliet se mezi tím schovali za sloup a právě v tu chvíli někdo vyrazil dveře, které s obrovskou ránou dopadly na zem. Ve dveřích se objevila obrovská postava, za kterou se objevil i blesk. ,, Omlouvám se, že ruším," vešel do vnitř muž nesoucí krabičku, ,,ale bylo zamčeno a nikdo mi neotevíral," pronesl a při tom položil krabičku na krb a šel postavit dveře. ,,Pane, žádám vás abyste okamžitě odešel!" řekl vztekle a zároveň se strachem strýc Vernon. ,, Vypadněte!" vykřikla Petunie. Muž se k nim rozešel a zastavil se těsně před puškou, u které ohl bez problémů hlaveň směrem ke stropu. V tu chvíli zmáčkl Vernon spoušť, ale kulka proletěla stropem. Petunie i Vernon se se strachem v očích dívali na nezvaného hosta, který se otočil a šel pro krabičku. Jakmile krabičku vzal opět do rukou, začal se rozhlížet a zastavil se na Dudleym. ,,Harry, tys nám vyrost a to nejen do výšky," řekl s úsměvem a jednou rukou se poplácal po břiše. ,, Já... já nejsem...Harry," vykoktal Dudley. ,,To já," řekl Harry, který vyšel z poza sloupu. Muž se zarazil. ,,No jistě že. A kde máš sestru?" Řekl, teď již s úsměvem muž. ,,Tady," vylezla i Juliet, jako vždy neusmívaje se. Muž trochu pootevřel pusu údivem. To není možné, myslil si. ,, Promiňte, pane, ale kdo jste vy a jak to, že nás znáte?" pokračovala Juliet. ,,Jo, aha. Omlouvám se, že jsem se nepředstavil, Rubeus Hagrid. Jsem tu na přání Brumbála a jak tak na vás koukám, tak jsem tu správně, viď Lily...teda Juliet?" představil se Hagrid a stydlivě se usmál, když oslovil Juliet jménem její matky. ,,Jo a Harry, všechno nejlepší k narozeninám," popřál Hagrid Harrymu k jeho dnešním narozeninám podávaje mu krabici. ,, Možná jsem si na to sed, tak se předem omlouvám. Jo a pro tebe Juliet taky něco mám," řekl Hagrid a vytáhl hnědý kožený pytlíček. Juliet si ho s nejistotou vzala. Mezitím Harry pomalu otevřel krabici. Byl tam dort s růžovou polevou a zeleným nápisem: Všecho nejlepší k narozeninám, Harry. ,,To jsem pekl sám," řekl s úsměvem Hagrid. ,,Děkuji," řekl s úsměvem Harry. Juliet si zatím otevřela váček, že kterého vypadl jednoduchý stříbrný řetízek, na kterém byl malý křížek. Juliet si ho prohlížela. ,,To je po tvé mamince. Brumbál ti ho poslal," řekl Hagrid, když uviděl, jak se Juliet tváří. ,,Kdo je to Brumbál?" Zeptal se Harry. Hagrid se otočil na Harryho s údivem ve tváři. ,,Vy nevíte, kdo je to Brumbál?" oba sourozenci zakroutili hlavou. ,,Vy jste jim to neřekli?" zeptal se s údivem Hagrid směrem ke strýci Vernonovi a tetě Petunii. ,,Co? Co jste nám měli říct?!" zeptal se Harry nechápavě. ,, Že jste čarodějové" řekl Hagrid, ,,a Brumbál je ředitelem školy čar a kouzel v Bradavicích" řekl s pyšným tónem Hagrid. ,,Já jsem čaroděj?" ,,Já jsem čarodějka?" řekli opět oba sourozenci překvapeně. ,,Ano, a ani nevíte, jak jste podobní svým rodičům. Juliet, ty až na ty tmavé vlasy jsi celá maminka, a ty Harry, až na ty oči jsi celý otec," řekl Hagrid. Pak si chvíli Hagrid povídal s Juliet a s Harrym a s Juliet. Dozvěděli se, jak jejich rodiče zemřeli a něco o své rodině celkové. Poté jim ještě Hagrid předal dopisy z Bradavic, které jim pořád chodily a strýc je pořád likvidoval. Harry s Juliet už věděli, co v nich stojí a tak je prolétli jen očima.

Mezitím využil Dudley situace a začal se cpát dortem, co dostal Harry. Hagrid si toho ovšem všiml a tak si nemohl odpustit jedno kouzlo-necha mi nárůst prasečí ocásek. Dudley se lekl, pustil krabici s dortem na zem a běžel, společně s rodiči, k nim do pokoje.

,,O tomhle prosím pomlčte," řekl Hagrid otáčející se k Juliet a Harrymu. Harry s Juliet s úsměvem přikývli. Hagrid se vydal ke dveřím. Když byl těsně u nich, otočil se nechápavě na sourozence. ,,Tak jdete? Nebo tu snad chcete zůstat?" Sourozenci bez dalšího rozmýšlení si vzali svoje tašky, ve kterých měli pár věcí , a rozběhli se za Hagridem.