Princezna Zmijozelu

Kletby, které se nepromijí

Juliet měla plán, jak si vyzkoušet Moodyho, který byl jejich nový profesor obrany proti černé magii. Chtěla přijít pozdě na hodinu a to hlavně kvůli tomu, aby si otipovala, co je to z člověka. Ona sama nikdy nedávala moc na povídačky o komkoliv, proto si raději lidí zkoušela sama. Svůj plán však nikomu neřekla, protože by se jí to snažili ostatní ještě rozmluvit, což vážně nechtěla.

Nasnídala se s partou přátel a společně se vydali zpět na kolej pro své učebnice. Jakmile si vzali své věci, co potřebovali na hodiny, Juliet se rozhodla jednat. Při cestě k učebně vymyslela výmluvu, proč bude muset neodkladně odejít. ,,Já jsem idiot," zastavila se a celá skupinka se na ni nechápavě otočila. ,,Hned jsem zpět," usmála se Juliet a někam se rychle vydala. Draco už chtěl jít za ní, ale v tu chvíli přišel jejich nový profesor obrany proti černé magii, který je bez výjimek nahnal do učebny.

Juliet chvíli počkala a potom se vydala zpět. Nijak nespěchala a tak přišla asi o prvních deset minut z hodiny. ,,Dost! Vždyť ho to bolí!" slyšela vykřiknout Hermionu, což Juliet donutilo otevřít dveře. ,,Snad byste...kdo jste?" zarazil se profesor Moody, když uviděl vcházet dívku s tmavými vlasy a smargdovýma očima, které jasně zářily. ,,Omlouvám se, že jdu pozdě," řekla ironicky Juliet a měřila si jejich nového profesora pohledem. Poté se vydala na volné místo, které zbylo za Dracem. ,,Na něco jsem se vás ptal," prskal jejich profesor snad ještě víc, než Snape, i když ne, to nejde, pomyslela si Juliet. ,,Jsem Juliet a chodím do čtvrtého ročníku. Stačí?" odsekla mu, když si sedala na své místo. ,,Příjmení?" pokračoval Moody. ,,Potterová, proč?" zeptala se nechápavě Juliet. ,,Tak byste nám mohla, slečno Potterová, povědět něco o té poslední kletbě," oznámil jí profesor. ,,Jestli chcete," pokrčila rameny Juliet. ,,Ale nevím, která zbývá, tak jestli dovolíte," postavila se Juliet a prohlédla si třídu. Většina žáků nevypadala moc šťastně. Potom se podívala na Hermioninu učebnici, na které bylo zvláštní stvoření podobné pavoukům a na to stvoření mířil Moody hůlkou. Juliet si dala jednu a jednu dohromady, že jejich nový profesor předvádí kletby, které se nepromijí na tomto stvoření. ,,Tak tedy kletby, které se nepromijí. Myslím, že je netřeba představovat. První z nich je," začala Juliet a vytáhla svou hůlku. Než se profesor obrany proti černé magii nadál, Juliet vyslovila první z nich. ,,Imperio! Kletba, která ovládá vaše tělo. Vaši mysl. Ten, který na vás kletbu použije si s váma může dělat takřka co chce. Když bude chtít, donutí vás k věcem, které byste za normálních okolností neudělali," pokračovala Juliet a při tom donutila toho tvora k něčemu, co by se dalo nazvat tancem. ,,Druhá kletba-crucio!-o ní si osobně myslím, že je nejkrutější. Je to kletba mučení. Nikdo jí zatím nedokázal vydržet bez křiku nad bolestí,"  mluvila dál Juliet a při tom na toho nebohého tvora použila onu kletbu. Celá třída se na ni zvláštně koukala a při tom vyděšeně. Moody si ji měřil též zvláštním pohledem, ale Juliet nepřestávala. ,,Sakra přestaň!" vykřikla Hermiona. Juliet, k její radosti, přestala. ,,Poslední kletba je kletba nejvíce a zároveň nejméně krutá, protože je nejméně bolestivá-Avada Kedavra!" řekla polohlasně Juliet. Z hůlky jí vystřelil zelený záblesk a jakmile zasáhl to stvoření, bylo na místě mrtvé. ,,Je to kletba smrti," řekla polohlasně Juliet s upjatým pohledem na mrtvé tělo brouka, který byl ještě před malou chvílí na živu. ,,Správně. Jen jedna osoba tuto kletbu přežila, tedy v podstatě dvě. Ovšem je tu jeden zádrhel. Můžete mi vysvětlit, kdo po vás chtěl ty kletby předvést?!!!" vykřikl poslední větu Moody. Juliet však měla pořád upřený pohled na brouka, který byl nyní mrtev. Když Moody na ni ještě chvíli něco křičel, ona se nepřítomně otočila, vzala si své věci a odešla ze třídy. Při tom si stačila koutkem oka všimnout pohledů jejích spolužáků, kteří se na ni ustrašeně dívali.  Super, tak teď nebudu moct do oddělení s omezeným přístupem, pomyslela si v duchu Juliet.

Celý zbytek hodiny strávila Juliet v knihovně, kde se začetla do knihy o bylinkách. Byla tam takřka sama, za což byla ráda. Potřebovala si urovnat myšlenky v hlavě, což jí moc nešlo z toho důvodu, že akorát dostávala kapky od své mrtvé matky. Juliet se to však nějakým zázrakem podařilo ignorovat a četla si dál o bezoáru. Za chvilku se však před ní ozval hlas. ,,Jak jsi mohla?!" vykřikl na ni Harry, za kterým stál Ron s Hermionou. Juliet si ho neochotně změřila pohledem, poté vrátila knihu zpět do police a postavila se. ,,Co konkrétně myslíš? Za svůj život jsem toho provedla již hodně, na co by se dalo ptát stejnou otázkou, víš, bratříčku," a poslední slovo řekla ironicky. Stáli přímo proti sobě a dívali si navzájem do očí. ,,Tahle hodina," řekl Harry. Juliet se ušklíbla. ,,Chtěl po mně kletby, které se nepromijí, chtěl a jako bonus je i dostal. Jestli s tím máš problém, to už nechám na tobě," odvětila mu Juliet a vydala se ven z knihovny.

Z knihovny se vydala svižným krokem na kolej. Bylo to jediné místo, co ji napadlo, kam by mohla jít. Většina studentů se jí vyhýbala. Tak už se to stačilo po škole rozhlásit, pomyslela si a pokračovala dál. Za chvilku však byla před vchodem do Zmijozelské koleje. Jakmile do ní vešla, všichni, co byli ve společenské místnosti, se na ni otočili. ,,Co je?" zeptala se Juliet na oko nechápavě. Všichni se zase zpět otočili, až na Draca. Juliet se k němu vydala. ,,Děje se něco?" zeptala se jo Juliet nechápavě. ,,Ne," řekl potichu Draco. Když se Juliet otočila, aby se vydala na pokoj, ozvala se Pansy. ,,Jak dlouho už ty kletby znáš?" řekla pěkně na hlas. Juliet se na chvilku zastavila. ,,Hodně dlouho," řekla polohlasně Juliet a za přítomnosti pohledů všech ostatních se vydala na pokoj...

Odpoledne měli hodinu přeměn s profesorkou McGonagallovou. Juliet si zalezla až do té nejzadnější lavice, aby se na ni nikdo nemohl dívat víc, než by chtěla. ,,Slečno Potterová," ozvala se na konci hodiny profesorka přeměn. ,,Mohla byste na chvíli? Vy ostatní můžete jít," oznámila McGonagallová. Jakmile celá třída odešla, Juliet se neochotně vydala za profesorkou. ,,Můžete mi vysvětlit, co jste zase prováděla na hodině obrany proti černé magii?" zeptala se profesorka McGonagallová. ,,Áha, profesor si stěžoval. Myslíte mou odpověď na jeho otázku nebo můj odchod ze třídy?" řekla na konec Juliet. ,,Myslím to, že jste použila kletby, které se nepromijí," řekla polohlasně profesorka. ,,Bez urážky, paní profesorko, ale já nebyla první, která o nich mluvila. Profesor Moody je začal předvádět a já, jelikož jsem přišla pozdě, jsem měla říct, co vím o té poslední. Nevěděla jsem, kterou myslí a tak jsem odříkala všechny," řekla popravdě Juliet. ,,Profesor Moody to ale řekl jinak," zkoušela ji McGonagallová. ,,Pro mě za mě... Klidně si zavolejte nějakého čtvrťáka a ten vám řekne, jak to bylo," odvětila jí Juliet a odešla pryč.