Princezna Zmijozelu

Lupin je vlkodlak

Pro Juliet nastal den D. Již od chvíle, kdy se probudila, byla nervózní a tajně doufala, že to na ní nikdo nepozná. Vyučovací hodiny absolvovala výjimečně všechny, což učitele i její spolužáky docela překvapilo.

Po večeři se Juliet vydala svižným krokem na kolej pro kabát. Rozhodla se tam však zůstat a kolem půl desáté se vytratila ven. Rychle přeběhla po nádvoří s myšlenkou, že se vydá k vrbě mlátičce. Když však došla až k ní, všimla si, že asi pět metrů od ní stojí její bratr s nějakým mužem. ,,Juliet," všiml si jí Harry a muž vedle něho se otočil. ,,Co ty tu děláš?" zeptala se nevrle a zároveň překvapeně Juliet. ,,Juliet. Tys vyrostla," řekl muž stojící vedle Harryho. Vypadal trochu jak bezdomovec. ,,Nečekaně. Kdo vůbec jste?" zeptala se ironicky Juliet a nadzvedla obočí. ,,Tvůj kmotr, Sirius Black," usmál se na ni. ,,Ja...sně," protáhla odpověď Juliet. ,,Harry!" vykřikla najednou opodál stojící Hermiona, vedle které seděl Ron a ukázala na měsíc. Juliet se automaticky podívala na dva muže, kteří stáli opodál. Byl to Lupin a jeden malý, tlustý chlapík. Ten nejdříve Lupinovi sebral hůlku a když ho Hermiona odzbrojila, zamával na pozdrav a proměnil se v krysu, která potom někam utekla. ,,Remusi," přiběhl k Lupinovi Sirius a začal ho podpírat. Juliet s Harrym se nejistě vydali k jejich spolužákům a sledovali, jak se Sirius snažil přesvědčit Lupina, že je člověk, protože profesor obrany proti černé magii se před jejich očima měnil ve vlkodlaka.

,,Tady jste," vyběhl najednou od někud z pod vrby Snape. Byl naštvaný a Juliet usoudila, že to bylo kvůli Harrymu. Potom si však všiml i Juliet a hodil po ní pohled, jako co tu dělá. Ona pokrčila rameny. Potom se otočili, protože uslyšeli výkřik, jak Lupin odhodil Siriuse stranou. Před nimi stal již jako vlkodlak. Snape se ochranářsky postavil před jeho studenty. Lupin začal výt a potom se začal přibližovat ke skupince. Jakmile po nich seknul drápama, Snape i se čtveřicí, která stála za ním, spadl na zem. K jeho nelibosti na něho spadla Juliet. Než však stačil na ni pořádně začernit, Juliet prudce vstala, vyskočila do vzduchu a v tu chvíli se proměnila v čistě bílou sovu. Čtveřice, která zůstala na zemi, na ni nevěřícně koukala. Lupin se mezi tím chystal k dalšímu útoku, ale v tom se od někud vynořil velký, černý pes a začal se s ním prát.

Juliet chvilku kroužila okolo nich, než se rozhodla odlétnout pryč, respektive nejdříve letěla nad Temný les a potom zpět k Bradavicím. Kroužila nad hradem, kličkovala mezi věžemi a užívala si toho, že se neproměnila v jelena.

Asi po půl hodině jí to přestalo bavit, tak se rozhodla přistát. Vybrala si chodbu u malého nádvoří, ve které se proměnila zase zpět na člověka. Jakmile se tak stalo, s úlevou zjistila, že má na sobě oblečení. Po té se vydala zpět na kolej. Proč jsem se však proměnila v sovu, která je bílá? přemýšlela Juliet. Než však stačila dojít k nějakému rozumnému vysvětlení, objevil se před ní vchod do Zmijozelské společenské místnosti...

Druhého dne se probudila chvilku před obědem. Bolely ji ruce a hlava se jí mohla rozskočit na tisíc kousků. Kdyžby byla dospělá, mohla by klidně říct, že má slušnou kocovinu.

Po dlouhém převalování se konečně vyhrabala z postele a šla se kouknout do zrcadla. Jakmile se však postavila, ucítila bolest na obou nohou, tedy hlavně na levé. Když se na ně podívala, spatřila zaschlé pramínky krve a rány po něčem ostrém, co včera ani nevnímala. Já jsem ale idiot, zanadávala si v duchu, když si vzpomněla, že předešlého dne zavadila o něco při letu. Po této vzpomínce se vydala dál na cestu k zrcadlu. Když se však na sebe podívala, trochu sebou cukla. Oči měla dříve ve stejném odstínu zelené, jako její matka, ale teď jí vyloženě zářily. Vypadaly jako dva smaragdy. Oproti tomu její, jindy o odstín světlejší vlasy než měl její bratr, měly teď odstín skoro až černý. No dobře, černá to nebyla a hodně tmavě hnědá.

Po tom, co se vzpamatovala, co uviděla v zrcadle, si vykasala rukáv a prohlédla na holý loket. Tajně doufala, že jizva tam nebude, ale byla a ještě ke všemu o něco výraznější. V tu chvíli se rozletěly dveře a do pokoje vešla Pansy. Juliet jen rychle stáhla rukáv. Ani se na svou spolu spolubydlící neotočila. ,, ŠÍpková Růženka se nám probrala," řekla ironicky Pansy. Když však Juliet nereagovala, trochu se lekla. ,,Co je?" zeptala se jí. ,,Kolik je hodin?" řekla celkem potichu Juliet. Pansy se začala trochu bát, co se stalo. ,,Bude oběd. Co se stalo?" zeptala se podivně přívětivým hlasem. Juliet se pomalu otočila. Pansy otevřela pusu a pustila knihy na zem, jakmile uviděla smaragdové oči, které ještě před několika hodinami byly nevýrazné. ,,Cos prováděla?" zeptala se udiveně Pansy. ,,Měl někdo problém s tím, že jsem zase nepřišla na hodinu?" ignorovala její otázku Juliet. ,,Jen Snape, který zase suploval OPČ, ale to uslyšíš dnes ještě jednou, nejmíň, protože máme lektvary, ale teď vážně, cos prováděla? Vypadáš...jinak...ale líp," řekla jí Pansy a z jejích očí šla výjimečně upřímnost. Za to jí Juliet věnovala jeden ze svých výjimečných upřímných úsměvů. ,,Počkáš na mě?" zeptala se jí nakonec Juliet. Pansy přikývla. ,,Počkám dole s Dracem, Crabbem a Goylem," kývla na Juliet a odešla.

Jakmile za ní zapadly dveře, Juliet se rychle převlékla do školní uniformy. Poté si rychle rozčesala vlasy a udělala si pěšinku uprostřed hlavy. Hned poté se vydala do společenské místnosti, kde na ni čekala Pansy, Draco a Crabbe s Goylem, plus tam bylo několik dalších lidí. Do té doby, než Juliet kdokoli zpozoroval se všichni normálně bavili. Jakmile uviděli Juliet, tak místnost rázem utichla a všichni sledovali ji. Juliet si nemohla odpustit protočení očima a s úšklebkem se vydala za skupinkou spolužáků. ,,Co se stalo?" zeptal se Draco, který byl uchvácen zářivýma očima své spolužačky (dobře, tak zářivě zase nebyly, ale chápeme se). ,,Jsi už druhý člověk, co se mě na to ptá, ale já se tím nehodlám zaobírat. Navíc mám hlad," setřela ho Juliet a Draco kývl. Poté se skupinka vydala ke dveřím.

Po celou cestu se Draco mírně usmíval. Celá skupinka si našla společné téma, kterého nebylo nikdy dosti na řešení (pomlouvání Nebelvíru...) ,,Dávej bacha, kam šlapeš!" ozval se Draco, který právě narazil do Rona, vedle kterého si to samozřejmě štrádovala Hermiona s Harrym. Ron už chtěl něco namítat, ale zarazil se. Díval se na Juliet s pootevřenou pusou. Chvíli po něm to zopakovala i Hermiona a Harry. ,,To máte takový hlad, že musíte sníst i své spolužáky nebo co?" odsekla jim na jejich pohledy ironicky Juliet. ,,Pojď. S nima se nevybavuj," řekla jí Pansy a skupinka se zase rozešla. To už však vcházeli do Velké síně, kde byla většina školy již připravena na oběd. Juliet šla uprostřed skupinky. Po její levici šel Draco, na druhé straně šla Pansy a za nimi šli Crabbe a Goyle. Nikdo tuto skupinku neřešil až do té doby, než uviděli ty dva smaragdy, za kterýma se skrýval led.

Skupinka došla až na svá místa, ze kterých vyhodila tři prváky, kteří se opovážili jim místa zasednout. Jakmile si sedli, Juliet si dala vlasy víc do tváře a hlavu dala o něco níž. ,,Co se děje?" zeptal se Draco, který seděl proti ní. ,,Fascinuje mě, jak se na mě všichni dívají," řekla Juliet a podívala se Dracovi do očí. ,,Ani se jim nedivím. Růži mezi kopřivami nevidí každý den," usmál se na ni. ,,Díky, ale já radši dělám průšvihy než abych vypadala jako 'růže mezi kopřivami,' víš?" řekla mu na to Juliet. Tím na jednu stranu potěšila Pansy, protože setřela Draca. Ne, že by Draca neměla ráda, protože ho měla ráda až moc, ale byla teď vděčná, že o něho Juliet nejevila jiný než kamarádský zájem.

Zanedlouho došli i ostatní, včetně učitelů, takže oběd mohl začít. Juliet se stranila pohledů ostatních, takže se většinu oběda dívala buď do talíře nebo na Draca.

,,Co je to s tebou?" nedal si říct Draco, když ho Juliet ignorovala už na potřetí. ,,Co?" zeptala se nepřítomně Juliet. ,,Co s tebou je?" opakoval netrpělivě Draco. Pak však sebou cukl. Juliet na něho hodila tak vražedný pohled, že by se i se Snapem mohla přít o to, kdo pouze pohledem vyděsí víc studenty. ,,Nic," odsekla, vstala od stolu a jako první odešla z Velké síně. Samozřejmě všichni ji pozorovali. Všichni, co už viděli její proměnu vzhledu...