Princezna Zmijozelu

Pozvánka

Juliet trvalo značnou dobu, než se znovu začlenila do kolektivu, teda alespoň v rámci jejích možností. To, že se jí ostatní koleje stranily, to však nebylo nic neobvyklého, takže jakmile se jí po měsíci přestali všichni zmijozelští vyhýbat, vše se vrátilo do starých kolejí.

Během toho, co se jí ještě většina Zmijozelu stranila, se vybrali šampióni do Turnaje tří kouzelníků. Byli jimi Viktor Krum, Fleur Delacour, Cedric Diggory a k překvapení všech Harry Potter. Z toho byl pořádný povyk. Toho večera, kdy se to stalo, byla Juliet povolána k účastníkům turnaje a profesorům. ,,Juliet, tady jsi," ozval se Brumbál, když za nimi přišla. ,,Proč mám takový pocit, že za to můžeš ty?" ozval se hned Brumbál a všichni se na ni otočili. ,,Musíte upřesnit za co mohu, protože já mohu opravdu za hodně věcí, o kterých ani ještě nevím, že za ně mohu," řekla mu Juliet a její pohled se setkal se Cedricovým. ,,Za to, že je Harry v turnaji," řekl Brumbál. ,,Jo tohle. K tomu jsem se ještě nedostala, abych chtěla zabít nějakého člověka, ale třeba časem," pokrčila rameny Juliet a většinu přítomných probodla svýma očima. ,,Takže tys to tedy nebyla?" zeptal se nějaký knírač. Brumbál ho nejspíš představoval, ale Juliet stejně nedávala pozor. ,,Jste bystrý. Pokud mě omluvíte, potřebovala bych se jít ještě připravit na zítřejší vyučování," ušklíbla se Juliet a odešla pryč...

O několik týdnů později Harry úspěšně, stejně tak, jako ostatní šampióni, zvládl první ze tří úkolů. První z nich byl ten, aby získal dračí vejce, které hlídal drak.

Jednoho dne se Juliet procházela po hradě. Odmítla se totiž účastnit posmívaní se Harrymu, což ostatní docela překvapilo, ale radši se jí na nic neptali. Mířila si to akorát na Astronomickou věž, když za sebou uslyšela volání. ,,Juliet! Počkej!" Byl to Cedric, což Juliet i docela překvapilo. K jeho radosti se otočila a zastavila se. ,,Chtěl jsem se zeptat...jestli...no...víš," začal Cedric a nevěděl, jak má vůbec vyjádřit to, co chtěl vyjádřit. ,,Hele, já nekoušou, tak se mě bát nemusíš," řekla mu klidným hlasem Juliet. ,,Já vím," zasmál se Cedric. ,,Tak, co chceš," usmála se na něho Juliet. ,,Jestli bys se mnou nešla na ten...ples," vymáčkl se konečně Cedric. ,,Proč ne," odpověděla mu na to s úsměvem Juliet. ,,Vážně?!" vydechl radostně Cedric. ,,Akorát je tu jeden problém," řekla Juliet. ,,Který?" potemněly Cedricovi oči. ,,Snape nás ještě nezačal učit tancovat, i když se tomu v jeho případě nedivím," řekla Juliet. ,,To si ani nedovedu představit," přitakal Cedric. ,,Jestli ale budeš chtít, můžeme se vždycky domluvit a budeme trénovat spolu," nabídl se jí Cedric, což Juliet trochu překvapilo. ,,Dobře," usmála se na něho. ,,Co třeba dneska po večeři?" zeptal se jí Cedric. ,,Vy už jste začali trénovat?" divila se Juliet. Cedric přikývl. ,,Tak dobře," usmála se na něho Juliet...

Juliet se Cedricem se scházeli většinou ob den nebo ob dva. Vždy se schovali do komnaty nejvyšší potřeby, protože ani jeden nechtěl, aby je někdo viděl spolu. Respektive, Juliet řekla Cedricovi, že do plesu se nikdo nedoví, že jdou spolu, což se oba dva snažili dodržet. Cedric to i chápal, protože by bylo opravdu zvláštní, kdyby se studentka Zmijozelu někde ukázala po boku studenta z Mrzimoru jen tak bezdůvodně, tedy jinak řečeno bezdůvodně pro ostatní...

Juliet měla akorát období, kdy se pořád všude loudala sama. Momentálně procházela hradem s se dvěma knihami o ohňových jevech. Jednu z nich držela otevřenou a při cestě ji četla a druhou nesla ve druhé ruce zavřenou. Procházela poslední chodbou před vchodem do Zmijozelské koleje. Na konci chodby začala slyšet Snapeův mrzutý hlas. Když se trochu zaposlouchala, zjistila, že vychází ze Zmijozelské koleje. Než došla ke dveřím, popřemýšlela o tom, co by tam mohl dělat. Nejrozumnější vysvětlení bylo to, že se odhodlal a přišel je učit tančit.

Juliet pomaličku otevřela dveře. Když zjistila, že Snape stojí zády ke dveřím, pomalu vešla dovnitř. Svým spolužákům naznačila, aby ji neprozradili a sama se pomalu vydala kolem krbu. U něho sedělo nejvíce studentů a tak se za nimi dalo snadno schovat. Seděl tam také Draco, Pansy, Crabbe Goyle. ,,Ne, že bych to dělal rád..." mluvil o něčem mrzutě Snape. ,,Ahoj," zašeptala Juliet směrem k partičce. ,,Co chce?" zeptala se šeptem Draca. ,,Bude nás učit tancovat. Věř mi, nikdo tomu neví hlavu ani patu," ušklíbl se Draco. ,,Áha. To je kvůli tomu Vánočnímu plesu," odpověděla mu Juliet. Draco na ni vykulil oči. Než mu to však stihla vysvětlit, zarazil jí Snape. ,,Slečno Potterová! To, že přijdete pozdě a bez omluvení, na to už jsem si tak nějak zvykl, ale můžete mě vysvětlit, co tam tak strašně důležitého řešíte s panem Malfoyem?" řekl jedovatě ředitel Zmijozelu. ,,Nic zajímavého," ironicky se usmála Juliet. ,,Tak to jistě počká," procedil mezi zuby profesor lektvarů. ,,Nepočká," neodpustila si poznámku Juliet. Většina studentů se neubránila úšklebku a tak buď otočili hlavu nebo si dali ruku před pusu. ,,Pojďte sem," řekl vážně Snape. Juliet zaváhala, ale po chvilce poslušně vstala a vydala se dopředu za Snapem. ,,Věřte mi, že kdybych nemusel, tak to nedělám...Teď mi dejte ruku na rameno," procedil poslední větu Snape mezi zuby. V tom si Juliet všimla pana Filche, který stál u gramofonu. Juliet neochotně položila svou ruku na rameno svého profesora. Nemohl jí ujít ani pohled Draca, který svého kolejního ředitele probodávál pohledem, který nejspíš odkoukal od Juliet. Poté si všimla nastavené profesorovi druhé ruky. Neochotně do ní vložila tu svou. V tu chvíli začala hrát hudba a po chvilce ucítila druhou ruku profesora na svém boku. ,,Raz, dva, tři..." počítal chvíli na hlas Snape. Byl však udiven, že Juliet valčík ovládá a tak nařídil ostatním, aby se dali do páru a šli to zkusit taky. Juliet nevěděla, jestli se má svému tanečnímu partnerovi dívat do tváře nebo ne, tak bloudila očima po ostatních. Párkrát se svému profesorovi podívala do tváře. Překvapilo jí, že jeho výraz byl pořád pevný. Asi ani ne po minutě a půl ji pustil ze sevření a Juliet si šla sednout...

Taneční lekce probíhali pak již jinak. Snape netancoval a pro Juliet si většinou přišel Draco. Se Cedricem se scházela také. Sami pak začali vymýšlet svou taneční sestavu. Trénovali však i základní tanec, který byli učeni.

,,Juliet!" slyšela volání svého jména tmavovlasá dívka, když šla z Velké síně, kde museli všichni povinně psát své práce. Dozor jim tam dělal Snape, který se doslova vyžíval v tom, že mohl rozdávat pohlavky ať už rukou nebo knihou. ,,Co potřebuješ, Draco?" zeptala se ho Juliet. ,,Nešla bys se mnou na ples?" zeptal se sebejistě Draco. ,,Promiň, ale mě už někdo pozval. Zkus Pansy," oznámila mu Juliet a odešla pryč. Draco se za ní nevěřícně díval. Myslel si, že Juliet počítá s tím, že bude chtít, aby šla na ples s ním.

Draco však nebyl jediný, kdo to zkusil. Samozřejmě také Crabbe, Goyle, dokonce i z ostatních kolejí se někdo našel. Jedním ze zájemců byl například i Ron Weasley a to byla teprve vtipná situace. ,,Juliet!" zastavil ji a ona si ho změřila pohledem. ,,Co chceš?" zeptala se ho, i když věděla moc dobře, na co se jí bude ptát. ,,Vím, že spolu moc dobře nevycházíme, ale stejně. Napadlo mě...jestli... že bysme...no prostě...nešla bys se mnou...no...na...ten ples?" vymáčkl se Ron. ,,Promiň, ale mě už někdo pozval," usmála se na něho Juliet a vydala se pryč...