Princezna Zmijozelu

Šaty

Blížil se zimní slunovrat a Pansy pořád neměla šaty. Ne, že by to Juliet nějak řešila a ani jí to nevadilo. Pansy se z ní pořád snažila vytáhnout, s kým že to jde na ples, když odmítla Draca, který nakonec neochotně přišel pozvat Pansy. Juliet to však držela v tajnosti jako své šaty na ples, takže Pansy měla prozatím smůlu.

Jak dny plynuly, Pansy byla čím dál nervóznější. Chtěla vypadat dobře a to hlavně kvůli Dracovi.

Jednou to už Juliet nevydržela a s Pansy se domluvily, že se zajdou podívat po nějakých šatech na ples. Juliet se toho dne vydala za Brumbálem. ,,Dobrý den, pane profesore," pozdravila Juliet, jakmile vešla do ředitelny. ,,Juliet, rád tě vidím," usmál se na ni Brumbál. ,,Co potřebuješ?" zeptal se jí ředitel Bradavic. ,,No, víte, Pansy Parkinsonová nemá ještě šaty na ples, tak jsem vás chtěla poprosit, jestli bychom si nemohly udělat po obědě takový výlet, aby si sehnala šaty. Slibuji, že do večeře bychom byly zpět," vysvětlila celou situaci Brumbálovi Juliet. ,,Koukám, že přeci se v tobě začíná probouzet laskavost," usmál se na ni Brumbál a odpovědí mu bylo protočení očima. ,,No, pokud se jedná o toto, nemám s tím problém. O tobě vím, že jsi samostatná a narozdíl od většiny profesorů ti věřím. Pustím vás, ovšem pod podmínkou, že budete obě dvě přítomné na večeři," svolil Brumbál. ,,To se spolehněte. Děkuji," usmála se Juliet a odešla pryč z ředitelny.

Jakmile tuto novinu řekla Juliet Pansy, její spolubydlící byla štěstím bez sebe. Ještě před obědem si obě dívky připravily věci, co budou potřebovat a na oběd dorazily mezi prvními. Samozřejmě že oběd do sebe rychle naházely, aby neztratily zbytečně moc času a hned potom se vydaly na kolej. Tam se převlékly do všedního oblečení. Každá si vzala svou tašku a byly připraveny vyrazit.

,,Teď mi ještě řekni, jak se odsud dostaneme," řekla náhle Pansy a otočila se na Juliet. Ta se ušklíbla. ,,Chyť mě za ruku," řekla jí a Pansy na ni vykulila oči. ,,Co?" ,,Neboj. Věř mi," snažila se ji přesvědčit Juliet, což se jí nakonec povedlo. Jakmile se jí Pansy chytila, obě dvě se přemístili do Londýna. ,,Co blbneš?" vyjela Pansy na Juliet. ,,Chtěla jsi jít nakupovat šaty, chtěla, tak jsme tady, v Londýně," řekla jí Juliet. Pansy na ni nevěřícně koukala a v tom si Juliet vzpomněla, proč ji vlastně nemá ráda. ,,Prosimtě pojď. Potřebuješ šaty a boty, tak ať to stihneme," rozkázala Juliet a rozešla se směrem k obchodu naproti nim. Pansy ji neochotně následovala.

Prohrabávaly stojany s šaty, než našly nějaké, které by Pansy aspoň trochu slušely. Byly šedé, s dlouhou sukní a trochu větším výstřihem. Pansy však narozdíl od Juliet nebyla tolik plochá, takže to zas až tak tolik nevadilo. Tyto šaty však narozdíl od těch, co měla Juliet, byly až hodně nazdobené, ovšem Pansy to nevadilo, takže problém byl z části vyřešen. Jakmile šaty Pansy zaplatila, vydaly se shánět boty. Ty už nebyly takový problém. Pansy si vybrala zlaté lodičky na vyšším podpatku. ,,Budu jak princezna," vysvětlovala Juliet, když viděla, že se diví, jaké boty si vybrala. ,,Hlavně, jestli jsou pohodlné," řekla jí klidně Juliet. Pansy protočila očima...

,,Tak, potřebuješ ještě něco?" zeptala se jí Juliet a Pansy zakroutila hlavou. ,,Snad mám vše," řekla rozhodně Pansy. Juliet jí tedy nastavila ruku a jakmile se jí Pansy chytila, obě dvě se znovu přemístili zpět do Bradavic. Juliet byla ráda, že už to má za sebou. Ve škole mohla aspoň před ní utéct, tím pádem zapomněla tak trochu na to, že by nejraději Pansy zabila. Když však měla s ní trávit celé odpoledne, vše se jí najednou osvěžilo. Teď litovala Draca, ale už s tím nemohla udělat nic...

Nadešel čtyřiadvacátý prosinec, tedy den plesu. Škola byla, jako ostatně každý rok, Vánočně ozdobena již od půlky prosince, ale dnes se dodělávalo přeci ještě hodně věcí. Pan Filch, Hagrid, skřítci...ti všichni měli hodně na pilno, aby vše bylo tak, jak má. Dopoledne se Juliet sešla ještě se Cedricem a procvičili si taneční sestavy. Když skončili, ani jeden nikam nespěchal, tak si povídali. Cedric se snažil zjistit, jaké bude mít Juliet šaty a ona mu to nechtěla prozradit.

,,Ale notak, Juliet," snažil se to z ní vymáčknout Cedric. ,,Vždyť to je snad víc než jasné, jaké budu mít šaty, ne," usmála se Juliet. Cedric se však nedal. ,,Mně to ale můžeš říct, když jdeme spolu," pokračoval Cedric. ,,Už jsi jak Pansy. Ježiš, jak ta mě leze na nervy," povzdechla si Juliet. Cedric to po chvilce vzdal. ,,A po plese?" zeptal se Cedric. ,,Nechápu, jak to myslíš," přiznala Juliet. ,,Jak to bude s náma dál?" vysvětlil předešlou otázku Mrzimorský student. ,,Jsme kamarádi, tak doufám, že to tak i zůstane," usmála se Juliet. ,,Respektive, nebudeme se asi tolik vídat, ale budeš mít mou náklonnost," ,,Jen kamarádi?" zarazil se Cedric. ,,Hele, řeknu ti to samé, co jsem řekla Dracovi, jednou mohu změnit svůj názor, ale prostě prozatím tě beru jen jako kamaráda, i když popravdě, Draco je dobrý kamarád, ale asi větší šanci bys měl ty," řekla Cedricovi. Ten nebyl moc nadšen, že dostal friend zone zrovna od Juliet, ale co nadělal. Byla to pomalu nejhezčí holka na škole a navíc že Zmijozelu, ta si mohla vybírat.

Juliet si však nechtěla přiznat jednu věc. Už delší dobu vždy před spaním viděla před sebou oči. Ty ji začaly pronásledovat. Ona sama si však nechtěla přiznat proč...

,,Juliet, zapneš mi ty šaty?" ozvala se Pansy, když se Juliet doloudala večer na kolej. Hodila na postel knihy, které si opět přitáhla, a šla tak trochu neochotně Pansy pomoc. ,,Kdes byla? Vždyť ani nejsi převléknutá!" vyjela hned na Juliet Pansy, když si všimla, že Juliet má na sobě školní uniformu a ples při tom začíná asi za dvacet minut. ,,Tebe nikdo nepozval, viď," řekla směrem k ní Pansy tak trochu povýšeným tónem. Juliet toho využila a přikývla. ,,Aha. Hele, já běžím," prohodila ledabyle Pansy. ,,Užij si to," popřála jí Juliet. Na Pansy dole čekal Draco. Byli to poslední dva zmijozelští studenti, kteří byli na koleji.

Juliet počkala, až dole bochnou dveře. Poté hned vystartovala, vyhrabala své šaty, které měla zmenšené jako i ostatní věci na ples. Použila zvětšovací kouzlo. Šaty si rychle oblékla, obula boty a přemýšlela, co má udělat s vlasy. Pak ji něco napadlo. Vzala hůlku a přeměnila své vlasy na trochu vlnité. Vrchní část vlasů byla pak oddělená dvouma prameny, které byly spletené a táhly se od levého spánku k pravému. Juliet si pak nanesla ještě řasenku a vzala si malé náušnice, které byly ve skutečnosti dvěmi malými hady. Začínala si připadat jako Popelka, která jde na ples.

Do začátku plesu zbývalo asi pět minut. Juliet si naposledy ještě vše překontrolovala, vzala si své černé rukavice, aby zakryla svou jizvu na lokti, a vydala se k tanečnímu sálu...