Wrotember

Co by byl život bez...

Stř3lec

S upřímným zděšením v očích jsem hleděla na svého přítele, který na mě z plna hrdla křičel a v záchvatu vzteku se přestával ovládat. Už když jsme spolu začínali, věděla jsem, že si občas rád dá sklenku alkoholu. Ale rozhodně jsem netušila, že pije každý den.

Nebyla jsem na něho naštvaná za jeho závislost. Štvalo mě, že to celé dělal tajně a snažil se to přede mnou skrýt. Já bych mu ráda pomohla, podpořila ho v léčbě. Jenže on si nejspíš nedal říct.

A teď mi nadával takovými slovy, že jsem měla chuť se sebrat a odejít. Nechat ho utopit se v tom a už se s ním dál nestresovat. Kéž bych byla tak silná a odhodlaná, abych to opravdu udělala.

V tu chvíli, kdy jsem se rozhodla zůstat a pokusit se ho uklidnit jsem nenáviděla ten zpropadený cit, který jsem k němu chovala a doufala jsem, že on ho v hloubi svého zkaženého srdce cítí též.

Všichni mi říkali, že bez lásky by byl svět šedivý, nebylo by pro co žít. Když jsem si ale položila otázku, co by byl život bez ní já, viděla jsem spíš úlevu a svobodu. Zajímalo by mě, jestli je to dobře. Jestli má milování takhle bolet a sžírat. Jestli vás má láska dostat do nemocnice se zlomeným žebrem a otřesem mozku kvůli agresivnímu opilému příteli...

______

Ahoj sušenky!🍪
Včera jsem opět dostala pouze jednu povídku a tak doufám, že dnes to bude lepší. Těším se na vaše povídky na téma "živá panenka".
Jane✨