Spřízněné duše [KageHina] (probíhají pouze opravy!)

3

Bylo odpoledne a už zase mi šly něco píchnout do ruky..už mě to dat nebaví oni prostě přijdou píchnou odejdou jinak celý den spím..občas dělám že spím abych mohl pozorovat Kageyamu...většinu času leží a kouká buď do stropu nebo do zdi a u toho je úplně mimo prostě nevnímá co se děje kolem něho vnímá to co se děje v něm..nebudu vám kecat ale od té doby co ví že jsem starší než on nebo spíše od té doby co ví že nejsem nějaký malý kluk chová se nějak jinak..tak nějak méně uklidněně možná ho moje společnost znepokojuje..Jo to mě ta jeho tak ale asi ne v tom samém smyslu pořad se ho celkem bojím..ale bojím se ho rozhodně méně než těch doktorů to zase Jo protože vím že se asi jen tak z ničeho nic za mnou nerozejde..s rozdrcenou nohou asi těžko..přijde mi celkem trapné že on mi řekl co se mu stalo a já jemu ne..ale ještě nejsem dost srovnán a psychicky v pořádku po tom čím jsem si procházel..ale teď je otázka kde budu potom..jelikož už jsem dovršil svých 15 tak se můžu od otce odstěhovat ale já nemám kam..a už vůbec nemám peníze na to abych platil nájem vždyť jsem teprve na střední!! Kde bych ty peníze asi bral? Jakmile mě propustí tak pochybuji že budu moct jít na brigádu a i kdybych mohl tak by to rozhodně nepokrylo celý nájem. Takže co teď se mnou vlastně bude? Jakmile maminka zemřela přestala se s námi celá její rodina bavit a z otcovi strany už všichni umřely a nebo jsou ve věznění. Bez mého vědomi jsem najednou začal vzlykat jako malé děcko.."Shoyo děje se něco?" Řekl najednou Tobio a já měl chuť abych se propadl do země nemohl jsem mu říct 'ne to fakt nejsem protože jakmile mě vypustí z nemocnice tak budu bezdomovec' "jo" řekl jsem mu a snažil se o něco jako úsměv.."vidím na tobě že něco není v pořádku" řekl mi a přesedl si na vozíček a jel přímo ke mě..jen jsem se opíral ale vlastně jsem svým způsobem seděl. Najednou byl blízko mě když v tom natáhl ruce a já sebou trhl odsunul se co nejdál od něj a lehce zakřičel..

S velikánskou bolestí a snahou jsem se dostal k Shoyovi a jakmile jsem byl už úplně u něj natáhl jsem ruce na objetí a čekal že mi ho bude opětovat..však opak bylo pravdou on se trhl posunul se úplně na kraj postele a zakřičel..jasně už je mi jasné proč je tady.. on byl mlácen..vidím to na domácí násilí když měl takovou radost z jídla "neboj se mě jenom tě chci obejmout" řekl jsem mu. On se na mě jen nedůvěřivě podíval ale přesto mě obejmul a já jsem na sobě cítil jeho malinké vyhublé tělíčko..chudáček

Ahojkyyy
Dneska mám v plánu vydat dvě kapitoly ale nic neslibuji..opět děkuji moc za hlasy a komentáře a moje otázka je..jaké všechny anime jste viděli a případně mi doporučili a které naopak ne?
To je pro zatím vše a paaaa ✨💗