Spřízněné duše [KageHina] (probíhají pouze opravy!)

17

"K-kdo já jsem?" Fakt skvělý. Rozbrečel jsem se jako hysterická malá holka které nekoupí její vysněnou panenku. Cítil jsem se jako kdyby se mi celý svět zbořil. Připadal jsem si neskutečné hnusně. To jsem pro něj nebyl dostatečně důležitý na to aby si mě pamatoval? Nebo já to nechápu..doktor mi předem řekl že je možné že může ztratit paměť. Poté mi však oznámil že je všechno v pořádku. Takže on si pamatuje všechno ohledně sebe a všeho ostatního. Ale mě si nepamatuje...jak depresivní a ironické. Člověk který mu dal vše po čem toužil byl zapomenut. Zřejmě jsem nechutný...

"Jsem tvůj přítel.." řekl jsem s uslzenými oči a zlomeným srdcem. " co?! Co to tady meleš. To asi těžko. Nejsem nějaká zasraná buzna" doslova se mi vysmál do obličeje. Takže mi lhal ve svých pocitech? Nikdy mě neměl rád...

Právě jsem po konzultacích s doktorem. Zjistil jsem že si nic nepamatuje od momentu kdy ho naposledy udeřil jeho otec. Tudíž si mysli že proto je právě teď v nemocnici...

Dělá si že mě ten chlap kurva prdel?! PŘÍTEL?! Nejsem buzerant fakt ne. Je pěkný to neříkám že ne ale nemá prsa, dlouhý vlasy a ani holčičí postavu. Fuj! Jenom z představy že jsem s chlapem se mi zvedá kufr. Právě teď ležím v nemocnici potom co mě totálně zmlátil můj zasraný otec. Debil jsem fakt. Nenávidím ho stejně jako toho chlapa vlastně stejně jako všechny na téhle zasrané planetě. Chci umřít.

Ahojky,
Opět kapitola po delší době. Mohli jste si všimnout změny v Hinatově chování a je to účel nebojte se <3. Opět připomínám jestli máte zájem si se mnou psát napište mi na Instagram @im_weeb_hah.Moje dnešní otázka zní..máte radši yaoi nebo yuri? Já osobně yuri naprosto nenávidím ale pro yaoi žiju. Nebere si to prosím špatně lesby naprosto podporuji ale žánr yuri nesnáším.
U mě je to dneska vše snad se vám kapitola líbila můžete se se mnou do komentářů podělit o vašem názoru a této knize a vašich pocitů z této kapitoly <3
Všechny vás miluju..^^