Vzbudil jsem se do nového dne. Dneska je venku krásně. Mohli by jsme někam s Kageyamou vyrazit. Asi to nenabídne sám takže to budu muset udělat já.
Vstanu a vydám se do kuchyně něco uvařit. Jakmile tam však dobloudím tak vidím že Tobio mě již předběhl.
"Dobré ráno Tobio""Ou. Dobré ráno. Prosím tě neříkej mi Tobio. Pro tebe jsem Kageyama."
Musel jsem se k němu otočit zády protože tohle opravdu bolelo. Člověk kterého jsem nade vše miloval je teď pro mě jako cizí. Viděl jsem ty jeho smutné hnědé oči v odraze v okně. Promiň mi to Shoyo. Pokud nám to vesmír přál budeme spolu dříve nebo později.."Mám nápad. Co takhle si zajít někam do zábavního parku? Nikdy jsem tam nebyl ale ten název říká že tam asi bude zábava!"
Tak krásně a upřímně se na mě usmál. Nemohl jsem mu říct ne i když tohle bylo poslední místo kam bych chtěl.
"Tak fajn. Máš hodinu na to se připravit potom vyrazíme."Právě jedeme autem a já jedu co nejpomaleji to jde. Nehodlám aby se opakovala minulost. Jakmile jsme dorazili na místo tak jsem jako gentleman vystoupil první a otevřel Hinatovi dveře. Začíná být milejší...aspoň že tak.
Jakmile jsme tam přijeli přišlo mi to znova povědomé. Možná mě sem vzal otec když jsem byl ještě dítě co já vím. Zaujalo mě spousta atrakcí!
Jsme tu už skoro čtyři hodiny a já se za tu dobu nepřestal smát. Fotili jsme se spolu ve fotící kabince, potom byli asi čtyřikrát na horské dráze z toho se Tobio dvakrát pozvracel, byli jsme na lavici, kladivu i X factoru. Dnešek byl dokonalý tak jsem navrhl že jako zakončení si koupíme cukrovou vatu s ledovou tříští a půjdeme na ruské kolo.
Už jsme jeli a Tobio vypadal jako by uvnitř sebe s něčím bojoval. Neuměl jsem z něj vyčíst jaké myšlenky a emoce právě má.
Najednou jako kdyby do mě blesk uhodil. Všechno se mi vrátilo. Celý pobyt s Tobiem v nemocnici. Moje narozeniny. Vyznání. Nehoda. Všechno!Najednou mě políbil. Jen jsem seděl a nakonec překvapeně spolupracoval. Po asi minutě se odtáhl a větou "vzpomněl jsem si! Úplně na vše jsem si vzpomněl má lásko" udělal dnešek ještě dokonalejší.
Ahojkyy,
dneska vám dávám kapitolu na kterou jste asi dlouho čekali. Taky tímto chci oznámit že se blížíme ke konci ale zároveň to vůbec nedopadne tak jak čekáte. Takže se mate na co těšit upřímně. Moje dnešní otázka je..jaké je vaše nejoblíbenější anime?
Vidíme se u další kapitoly,
Zatím <33
ČTEŠ
Spřízněné duše [KageHina] (probíhají pouze opravy!)
FanfictionNemocnice..místo které nikdo z nás nemá rád a nahání nám hrůzu jen to pomyšlení na to že by jsme tam měli trávit jakýkoliv čas. Denně zde umírají desítky lidí. Ale nás toto děsivé a zároveň velmi důležité místo spojilo..jaká ironie že?