Spřízněné duše [KageHina] (probíhají pouze opravy!)

19

Uběhly dva dny a byl čas na to abych si své zlatíčko odvezl domu. Zaklepal jsem na dveře nemocničního pokoje a se slovy "jdu dál" vešel. "Máš zabaleno? Jestli ne tak ti pomůžu a pojedeme autobusem domů" hodil na mě znechucený pohled a spustil.

"Jak to myslíš ty úchyle.?! Pojedeme?! Dojdu domů sám! Proč mě vlastně nepřijede vyzvednout otec?!" Měl jsem tolik otázek. A ten debil nic neříkal.

"Jo ještě jsem ti to asi neřekl. Tvůj otec je ve vězení za těžké ublížení na zdraví a bydlíš u mě. Jo a ještě máme koťátko." Řekl naprosto s klidem a já jsem měl opravdu chuť mu vrazit. Takže já s nim bydlím?! To by tím pádem mohla být pravda to že se mnou chodí.. "a to si mi nemohl říct dřív ty jeden kreténe?!" ptáte se proč se takhle chovám? Sám nevím jen mám vztek sám na sebe. Potřebuji si ho na někom a on se nechával.

Po dlouhé cestě plné otravných řečí Shoya jsme dojeli domů. Tohle už není můj Shoyo..rozhodně ne ten kterého jsem miloval. Miluju ho vůbec teď? Ne. Tohohle Shoya ne..snad se mi brzo vrátí ten můj.

Ahojky,
chtěla bych vám všem poděkovat za 2000 přečtení! Neskutečně moc si toho vážím a každého z vás miluju <3. Nudná kapitola ale slibuji že příští bude ✨spicy✨. Moje otázka je...čtete mangy? Jestli ano jaká je vaše oblíbená? Vidíme se u další kapitoly. Zatím :3