Spřízněné duše [KageHina] (probíhají pouze opravy!)

14

Sedli jsme si ke stolu a začali jíst. Nebudu kecat bylo to výborné, ale stále mě uvnitř tak nějak rozežírala myšlenka na včerejšek...pořád dokola a dokolečka si vzpomínám na incident ve vaně. A teď bohužel nejde o to že by mě to děsilo nebo něco podobného...právě naopak. Vzpomínka na jeho penis mě neskutečně uspokojovala ale zároveň děsila...pokud bych s ním někdy měl něco mít (což rozhodne neplánuji) toto se do mě ani nikoho jiného přece nemůže vejít..."Shoyo nad čím tak usilovně přemýšlíš? Už 3 minuty koukáš do zdi a kousáš si u toho ret..." no víš já přemýšlím nad tvým obrovským penisem..to jsem mu jako měl říct nebo co? Skvělý fakt skvělý co mu na to mám asi říct? "Není to nic důležitého...jen jsem se zamyslel" řekl jsem nakonec...jak jednoduchá a obyčejná věta a mě to trvalo tak dlouho.

"No nic jdu si vyčistit zuby" řekl jsem po tom co jsem dojedl svou porci jídla.

Takže ahoj,
Tuto kapitolu i přesto že je tak krátká vydávám jen a pouze proto že premyslim že oba příběhy smažu. Jelikož se mi začal líbit úplně jiný styl psaní což hodlám dále do nové knihy u které vyjde první část ještě dneska takže budu moc ráda pokud si ji přečtete a hodlám vydat u té nové knihy jednu až dvě kapitoly denně a u této knihy úplně nevím protože mě naprosto přestalo bavit ji psát...takže si nezapomeňte přečíst mou novou knihu a zatím. Chtěla bych podotknout že už je venku