Spolubydlící - Larry Stylinson CZ

10

„Harry?" zvolal jsem do baráku, protože jak už jsem říkal, moc se mi do jeho pokoje nechce chodit.

Ze dveří od jeho pokoje vykoukla rozespalá kudrnatá hlava.

„Kurva, zase jsem zaspal" zanadával si pro sebe.

„Máš vůbec sbaleno?" zeptal jsem se ho, když zaspal

„Mám sbalenou asi tak čtvrtku, ostatní jsem si řekl že stihnu před snídaní, ale nějak to nestíhám" řekl než si rychle sednul naproti mně ke stolu a pustil se do vaflí.

„Jestli chceš, tak ti s tím potom můžu nějak pomoct" nabídl jsem se

„Když tak řeknu, díky. Ty máš sbaleno?" zeptal se on mě

„Mám, já jsem si sbalil včera před večeří, ale věci jako kartáček, hřeben a pastu nemám" řekl jsem a on přikývl

Zbytek snídaně proběhl v tichosti.

Po snídani jsem odešel do koupelny a snažil se být co nejrychlejší, když Harry nemá ještě ani sbaleno a musí si i vyčistit zuby, ale kartáček si musí ještě sbalit. Ani nevím jestli si češe jeho kučeravé vlasy, ale nebude to s nima mít jednoduché když jsem viděl jak vypadají kudrnaté vlasy po tom so se rozčešou. 

Rychle, ale pořádně jsem si vyčistil zuby a kartáček s hřebenem kterým jsem si také učesal vlasy jsem si hodil do nějaké menší taštičky, kterou jsem dal do kufru. Přece jenom, nechci aby se mi kartáček na zuby válel jen tak mezi oblečením a ostatními věcmi. Ze skříně jsem vytáhl bundu na lyžování, kterou jsem sice nikdy asi nevyužil, ale mám jí.

Už jsem svůj kufr chtěl zavřít a zapnout, ale padla mi do oka moje oblíbená knížka, kterou mám na poličce. 

Je to o klukovi kterého vyhodili rodiče z domova po tom co zjistili že je gay. Od šestnácti let si musel na všechno vydělávat sám a když si našel přítele z celkem bohaté rodiny, žil šťastně a nakonec se mu ještě rodiče omluvili. Rád si jí čtu a to jí mám přečtenou asi šestkrát. Rád se k ní vracím a vždy si říkám, že můžu být rád za to, jaký život mám. Představa že v šestnácti jsem na všechno sám, začínám od začátku a nikdo mne nemá rád, mě děsí.

Hodil jsem ji na vrch svých věcí a kufr zavřel. Dal jsem ho do chodby a šel se obléknout so oblečení co si vezmu na cestu tam. 

Vyndal jsem ze skříně černé uplé džíny a čistě černé tričko. Po tomhle mi tam ve fochu zbylo asi jen pět triček. Černou mikinu na zip jsem si zatím jen položil na postel. Jen co jsem ji položil, uslyšel jsem klepání na dveře. Zajímavý, tohle je poprvé co Harry klepe. 

„Ano?" řekl jsem a dveře se pomalu otevřely

„Pomohl by si mi prosím s tím balením? Jaksi to teď nějak nestíhám, zatím jsem ani nebyl v koupelně." řekl a stále jen stál ve dveřích

„Jasně, pomůžu ti" řekl jsem a vydal se za ním 

„Přinesu ten kufr do obýváku, v pokoji mam dost velkej bordel, ale toho sis asi všimnul" zasmál se a já s ním

Přinesl do obývacího pokoje kufr, který byl o něco málo větší než ten můj a bylo v něm jen pár černých věcí. 

„Absolutně nevím co si mám sbalit, co sis sbalil ty?" zeptal se zoufale

„Mám tam asi pět triček, nějaký tepláky do budovy, lyžařské kalhoty s lyžařskou bundou, ponožky, boxerky a věci z koupelny. " vyjmenoval jsem mu jednoduše skoro všechno co mám v kufru krom mojí knihy

„Kdyžtak to naházej před dveře, já ti to do toho kufru složím, protože si myslím, že by ti nebylo příjemné abych se ti hrabal ve skříni." doplnil jsem ještě a on mezi tím co procházel s koupelny se sprcháčema které položil vedle mne zakýval hlavou na náznak souhlasu.

Z pokoje začal nosit hromádky oblečení, které bylo takové... jaksi celkem zmuchlané. 

Začal jsem ho skládat a dávat na komínky do kufru. Triček měl asi sedm, pár tepláků, jedny kraťasy, lyžařkou bundu a lyžařské kraťasy. Než jsem to všechno stihl dát do kufru, Harry už byl v koupelně. 

„Kurva!" uslyšel jsem jako doprovod rány která se ozvala

„Jsi v pohodě?" zavolal jsem a šel se podívat co udělal, protože měl otevřené dveře, tak budu doufat, že tam třeba není nahý...

Přišel jsem tam a začal se smát. Harry tam ležel na zemi s lehce mokrýma vlasama a kartáčkem v puse. On se taky začal smát. 

„Co si dělal panebože?" vykoktal jsem mez tím co jsem se smál

„No co si? Jenom jsem si čistil zuby, snažil se si upravit vlasy a uklouznul jsem!" dělal uraženého, ale taky neměl daleko od toho aby se začal smát.

„Achjo" zasmál jsem se naposledy a koupelnu opustil.