Spolubydlící - Larry Stylinson CZ

15

Po tom co všichni přišli před budovu jsme se vydali do půjčovny. Pár lidí mělo své vybavení, ale já jsem byl samozřejmě mezi těmi, kdo to vybavení neměl. 

Asi tady spíš nebudu popisovat jak jsme jezdili. Prostě byla první jízda aby zjistili kdo to umí a kdo ne a podle toho nás rozřadili do tří družstev. Mluvím teď jenom o lidech co jezdí na snowboardu. 

Byl jsem v týmu s Harrym, za což jsem byl rád. Alespoň nějak s ním můžu trávit čas. Dokonce ke mně i sám přišel, jestli s ním nebudu jezdit na lanovce, protože je pro dva a zná tady jenom mě. 

Šlo mi to, protože jsem ještě s rodičema jezdil na hory, kde jsem se to taky naučil. Harrymu to taky moc šlo a na lanovce jsme občas prohodili pár slov. O situaci která se stala ráno jsme se nebavili, ale bojím se, že to jednou přijde.

Konečně jsem po celém dni na snowboardu došel do pokoje, kde už na moje neštěstí byla i Adamova parta. Začal jsem se převlékat a doufal jsem, že na mne nakoukají.

„Tyyjo, hezky se nám povedli ty záda, co myslíte kluci?" zakřičel Adam který už seděl na posteli a to dokonce i převlečený, možná i vysprchovaný

Otočil jsem se na ně abych věděl o čem mluví. Všechny pohledy byly stočené na mě.

„No nekoukej, teploušku, mluvíme o tobě" zasmál se když jsem se otočil.

Super, takže mám zmalovaná záda. Mám problém, že mi modřiny mi drží třeba dva týdny. Už jako malý jsem s tím měl problémy, že se mi vytvořili hned po tom co mne někdo bouchnul a mohla to být jen kamarádská pěstička. Potom mi to drželo strašnou dobu a pořád to bolelo. 

Vzal jsem si čisté oblečený se kterým jsem se zamknul v koupelně. 

Snažil jsem se se v zrcadle podívat na svoje záda, ale moc jsem tam neviděl, což jsem v podstatě i čekal. 

Bylo mi špatně i jen z té části co jsem viděl. Vybarvovalo se to do tmavé fialovo-modré barvy. 

Osprchoval jsem se a v čistém oblečení jsem se vrátil do pokoje, kde jsem si sednul na postel. Budu muset spát na boku, i když pochybuji, že by to nebolelo. 

Před tím než jsem šel spát jsem si nastavil na zítřejší ráno budík dříve, abych se vyvaroval situaci kdy mne budou budit moji spolubydlící. 

---

Probudil jsem se na budík, který naneštěstí vzbudil i Adama. Naopak na štěstí se jen zamračil, ale usnul dál.

Vstal jsem za postele a potichu jsem se převléknul, abych se mohl jít projít ven. Vezmu si i klíče, což znamená, že se budu muset vrátit dříve než se probudí ostatní.

Vyšel jsem z hotelu a nějak jsem nemyslel na to, že z toho možná bude problém. 

Procházel jsem se jen kolem hotelu. Neprocházel jsem se dlouho a hned jsem šel zpátky do pokoje. 

Všichni v pokoji zatím spali, tak jsem si s telefonem opět sedl do postele. 

Celý den probíhal celkem v pohodě. Na obědě jsem byl a jídlo tady není žádná sláva. Večeře byla o něco lepší, tak jsem se alespoň trošku najedl. Nemám tady chuť na jídlo, kord když mne celou dobu tam pozoruje Adamova partička a nejen oni, ale i ostatní, protože jsem seděl jako jediný sám.

---

Dnes jsme tady předposlední den. Poslední dvě noci tady a abych pravdu řekl, celkem se těším domů. Už chci vypadnou od svých spolubydlících tady. 

Chystám se jít spát a ještě stále nemůžu ležet na zádech, protože mě stále bolí. Barvy se ještě stále drží něco mezi tmavě fialovou a modrou. 

Lehl jsem si na bok a pomalu usínal předposlední noc tady. 

---

Ráno jsem se probudil, protože jsem slyšel nějakou obrovskou ránu z vedlejšího pokoje. Ano, myslím z pokoje kde je Harry, Niall, Liam a Zayn, jestli si to teda dobře pamatuju.

Moc jsem to neřešil a převlékl jsem se z oblečení na spaní do tepláků a šel na snídani, protože ta se otevírá dost brzo na to, aby už byla otevřená teď. Ještě jsem tady za celý tenhle pobyt nebyl, takže ani nevím jak to na snídaních vypadá.

Přišel jsem do jídelny a nebylo tam zatím ani moc lidí. 

Vzal jsem si jen rohlík s nutellou. Ano, je tady na výběr spousta věcí, dokonce byste si tady z toho všeho mohli sestavit pravou anglickou snídani.

Sedl jsem si ke stolu a dokud tady nebylo tolik lidí jsem si to v klidu snědl. 

Vrátil jsem se zpět do pokoje a zase jsem byl na telefonu.

Dnes má být soutěž kdo je nejrychlejší.

---

když už byl čas aby jsem se připravil na svah, tak jsem si na sebe vzal lyžařské oblečení a šel