Mezi ledem a zemí

8. Taktika

Ne vůbec se nenudím. Píchám tužkou do gumy a vůbec mě nezajímá, co ta stará ropucha kváká u tabule. Mám ji poprvé a už mě štve. Zaměřím pohled na rozvrh, abych si aspoň připomenul, kterou hodinu jsem vlastně zabil demolicí mojí gumy. Příroďák. Jasně šutrologie – nebo jak se ta přiblblost jmenuje. Nemám tušení, na co mi to někdy bude. To když jsme brali loni člověka, to byla jiná. Je celkem užitečný vědět, který sval jste si natáhly, jestli vám ten pablb od vás ze třídy mohl zlomit nos, případně jestli se na to věčný mlácení od fotra nedá umřít. Zjistíte, že dá, ale jste pořád naživu, takže asi chyba v Matrixu.
Z mojí filosofické myšlenky mě vytrhne Čeněk: ,,Nespi vole.‘‘.
,,No jo.‘‘odseknu. Je tu nuda.
Ten zápas už se blíží. Už jenom dva dny. ,,Nechceš probrat taktiku?‘‘navrhnu Čeňkovi.
,,Jakou taktiku,‘‘zubí se,,ty tam prostě naběhneš, dáš 563 gólů a máme vyhráno.‘‘
Hm, tak ho to ještě nepřešlo. Všichni, mám dojem, že i včetně trenéra, si myslí, že jsem hokejový Pán Bůh. Na jednu stranu jasně, kdo by nebyl rád oblíbený, ale nelíbí se mi, že na mě všichni spoléhají. Něco mi nevyjde nebo se mi něco stane… nebo, co já vím. ,,Hele jsi kapitán, měl by si mít i nějaký záložní plán.‘‘zkusím opatrně navrhnout.
,,Hodláš zdrhnout?‘‘změří si mě podezřívavě.
,,Ne, to ne ale prostě tam nemůžu vydržet celou dobu, musíš mít záložní plán. Vždycky jsme měli záložní plán.‘‘
,,I jako v Praze?‘‘
,,Jasně: Plán A, záložní plány Plán B,C a rezervní D.‘‘
,,Mohli byste se prosím ztišit.‘‘zařve mi do ucha nepříjemný hlas. Bába Ropucha alias učitelka Příroďáku.
Samozřejmě zmlkneme.
,,Děkujííí.‘‘zaječí Ropucha.
Když se Ropucha vrátí k tabuli, zase začnu šít do Čeňka, aby si vymyslel záložní plán. ,,Tak dobře no, sice nevim, k čemu to bude ale budiž.‘‘zamumlá Čeněk. Probudí to ve mně vlnu úlevy a začneme plánovat:,,První pětku vedeš ty, že jo? Druhou já, třetí…? Kdo vede třetí pětku?‘‘ ptám se.
,,Třetí asi Marek.‘‘odpoví mi.
,,Ten šmudla?‘‘zasměju se.
,,Jakej šmudla, Marek je náhodou po nás dvou asi nejlepší hráč!‘‘naštve se Čeňek.
,,Hmm…, aha‘‘zamluvím to a chci pokračovat, jenže v tu chvíli zazvoní. ,,Víš co, žádnou taktiku prostě řešit nebudeme. Jsem kapitán a ty nevymýšlej extra buřty.‘‘uzavře rozhovor Čeněk. Dál už o hokeji nepadne ani slovo.

Na tréninku se trenéra prostě musím zeptat:,,Jaká je taktika? A neříkejte, že tam naběhnu, nastřílím góly a bude.‘‘
,,Taktika?‘‘zamžourá na mě očima, jako by se potřeboval ujistit, že se mu to nezdá ,,Tady taktika?‘‘
,,No já myslel…‘‘
,,Hlavně to nenavrhuj Čeňkovi nebo ti urve hlavu.‘‘ poradí mi dobrosrdečně.
Pozdě, pomyslím si.
,,Asi jdu s křížkem po funuse, co?‘‘ten dědek snad ví všechno.
,,Musim jít střídat.‘‘zastavím ho, než stačí zjistit, že jsem pravděpodobně avatar z Pandory.