Ve všem spolu

7. kapitola

Ráno jsem se vzbudila dost brzo měla jsem ještě hodinu a půl čas než se všichni začnou probouzet. Spát jsem už nemohla měla jsem ze včerejška hlavu plnou otázek zase jako pokaždé. Tak jsem se převlékla ,vyčistila si zuby ,vzala si knížku a potichounku vylezla z holčičích ložnic do společenské místnosti kde jsem si sedla na pohovku před krb. Chtěla jsem si otevřít knížku a začít si ji čist ,ale pak mě napadlo ,že bych si mohla jít sednout na Astronomickou věž a tam se dívat na vycházející slunce. Jiné místa jsem zatím neznala a tam se mí líbilo tak proč ne že. Vzala jsem si tedy knížku a šla na Astronomickou věž.

Takhle ráno už nikdo nikde nebyl za což jsem byla docela ráda ,alespoň se vyhnu učitelský otázkám proč jsem tak brzo vzhůru ,kam jdu a tak podobně. Když jsem vyšla na Astronomickou věž sedla jsem si mezi dva sloupy kde nebylo žádné zábradlí a vystrčila nohy ven ,že mi jen tak plandali ve větru. Pomalu začalo vycházet slunce ,a já jsem ho sledovala s údivem v očích jak kdybych ho viděla poprvé v životě. Zavřela jsem oči a nechala jsem se slunečními paprsky hřát do tváří. Na chviličku jsem zase na všechno zapomněla a cítila se „volná". Čerstvý vzduch ,do obličeji jemné sluneční paprsky které lehce hřály ,v ruce oblíbená knížka a nemohla jsem být šťastnější.

V klidu jsem si četla knížku když v tom začali být hodiny ,znamenala to že je čas snídaně. Rychle jsem zaklapla knihu ,zvedla se a běžela do jídelny. Po cestě jsem potkala Draca ,který šel zase s tou svou partičkou kluků a nějakou holkou do jídelny. Ani si mě nevšiml a já raději dělala to samé. Nechtěla jsem se totiž zase ztrapnit. Když jsem došla do jídelny sedla jsem si na stejné místo jako včera. Přišla jsem dřív než ostatní ,takže jsem si mohla vzít jako první na co mám chuť. Začala jsem jíst když v tom mě pozdravil Harry "Dobré ráno". "Dobré ráno Harry" odpověděla jsem a mile se usmála. Sedl si přímo naproti mě a začal si také nandavat jídlo. "Kde máš Rona a Hermionu?" zeptala jsem se zvědavě ,protože jak jsem mohla poznat ze včerejška tak všude chodili spolu.
"No Hermiona chtěla nějakou knihu v knihovně a Ron šel sní. " a pokrčil u toho jemně rameny. "Ahaa... Harry já chci se ti omluvit za ten včerejšek." bylo mi to lito co se včera událo. "Ty za nic přeci nemůžeš..." řekl ,ale já i tak měla malinko výčitky i když měl vlastně pravdu "... typickej Draco" dodal a já se zamyslela. "Hm" řekla jsem zmateně nahlas a Harry se na mě jen podíval pak se usmál a pokračoval s nandaváním jídla. No dobře Draco asi není na ostatní úplně milý ,ale za to Draca nemusí přeci nesnášet ne? Je to celý zvláštní ,ale budu stát za Dracem.

Když jsem měla skoro dojedeno přišel Ron a Hermiona. Ron si sedl a řekl : "Zatraceně mám hlad a nestíháme." Začal se rychle ládovat jídlem zatím co Hermiona si vzala jen jablko ze stolu a řekla: "Harry, Rone, Týnko musíme jít jinak přijdeme pozdě na hodinu černé magie." Docela jsem se divila že řekla i moje jméno ,ale mile mě to překvapilo. Ron si povzdechl a postavil se. Já a Harry jsme vstali také a všichni společně jsme šli na hodinu. Když jsme přišli do třídy sedla jsem si sama do druhý lavice když v tom se mě Hermiona zeptala:
"Měla jsem sedět s Ronem ,ale jestli chceš sednu si k tobě nechci aby si seděla sama. Ron to určitě pochopí." řekla se smíchem a já se usmála. Bylo to od ní moc milý ,ale doufala jsem že až přijde Draco tak si ke mě sedne on.
"Děkuju moc Hermiono si strašně moc hodná ,ale já počkám na Draca." "Na Draca?!"řekla udivině a já jen kývla a usmála se. "No dobře." odpověděla mi zmateně a šla si sednout vedla Rona. Otočila jsem se ke dveřím jestli Draco náhodou přišel ale stále nikde nebyl.

Hodina po chviličce začala a ve dveřích se objevil profesor Lupin. Profesor Lupin se začal různě ptát studentů jak se měli o prázdninách. Já jsen se zatím ještě jednou podívala ke dveřím a pak jsem si začala čist nějaké stránky v učebnici. "Týno?" řekl profesor a já se v rychlosti podívala na něj. "...jmenujete se tak pamatuji si to správně?" "Ano pane profesore" odpověděla jsem mu a on se mě pak zeptal koho pořád vyhlížím. Nevěděla jsem co říct tak jsem jen řekla: "Omlouvám se já jen..." "V pořádku ,ale příště mi dávejte pozor" řekl a usmál se. Úsměv jsem mu opětovala a raději jsem se začala znovu dívat do učebnice. Byla jsem ráda že to nechal být a trochu jsem se cítila trapně. "Omlouvám se pane profesore za pozdní příchod" ozvalo se u dveří a já se rychle otočila. Stál tam Draco ,který šel přímo ke mě a pak si sedl. "V pořádku pane Malfoy" řekl Lupin a začal něco psát na tabuli. "Kde si byl?" zeptala jsem se potichounku Draca. Draco se na mě otočil ,usmál se a odpověděl: "Něco jsme zapomněl promiň ,že si musela čekat." "To je dobrý" odpověděla jsem a to bylo poslední co mi jsme si řekli ,pak jsme začali raději dávat pozor a psát si nějaké výpisky do sešitu.

Když skončila hodina začala jsem si uklízet věci. Vzala jsem si je a chtěla pokračovat na další hodinu ,když v tom do mě strčila nějaká holka ze zmijozelu ,a mě z toho spadli až všechny knížky. "Seš blbá dávej pozor!" řekla a mě to zaskočilo ,protože přece jen ona strčila do mě. "Co prosím?" zeptala jsem ji ,protože jsem absolutně nechápala o co ji jde?
"Promiň ,ale ty si strčila do mě tak nechápu co ti přelítlo přes nos." "Jak to se mnou mluvíš?!" řekla naštvaně a já se jen se malinko zasmála ,protože mi přišla strašně přehnaná a celkem i trapná. "Co si to sakra dovoluješ?" zeptala se znova a na to jsme ji už jen odpověděla. " Zatím nic mluvím s tebou normálně a ocenila bych kdyby si udělala totéž?" "Týno co se stalo?" zeptal se mě Draco který si ve dveřích všiml že furt stojím na jednom místě. "Draco, ale nic jen jsme si tu s Týnkou povídali" řekla a já nezvedla obočí jako jestli si že mě nedělá srandu?! Řekla to tak strašně mile a k tomu se k němu úplně strašně culila ,že se mi zní zvedl až žaludek. Pochopila jsem ,že se jí Draco asi líbí. Odešla a já furt stála s vykulenýma očima. Draco ke mě přišel a začal na mě mluvit: "Všechno v pohodě?" a já jen kývla a falešně se usmála. I když před Dracem to bylo zbytečný. Vyšli jsme ze třídy a šli jsme na hodinu lektvarů. Po cestě jsme ani jeden nic neříkali až se Draco kousek od třídy zastavil a řekl: "Promiň to byla Pansy, líbím se ji už dlouho a asi si mysli ,že...." nedořekl to a já znejistila. ".... asi si mysli ,že má šanci nebo já nevím prostě promiň" Dořekl to a já poznala ,že tohle říct nechtěl. Jen to potřeboval nějak zakecat. "Draco nic se neděje ano , a navíc ty za její chovaní nemůžeš." řekla jsem a on se na mě jen usmál a pak mě obejmul.

Došli jsme do třídy a tam byli stoly vedle sebe. Sedla jsem si zase do druhé lavice do prostřed a Draco hned vedle mě. Po minutce po nás přišli Harry, Ron a Hermiona. Harry mě pozdravil a zeptal se jestli si může sednout. "Jasně sedni si" řekla jsem s úsměvem a on mi ho opětoval. Následně si vedle něj sedl Ron a pak i Hermiona. Otočila jsem se na Draca ,kterýmu se to očividně nelíbilo ,protože nad tím pokroutil očima a ušklíbl se. Raději jsem to nechala být a otevřela si učebnici. Přišel profesor Snape a všichni stichli.

Profesor Snape nebyl dvakrát milý ,ale já jsem mu na všechno co po měl chtěl vždy odpověděla a nevyrušovala ,takže myslím že zatím se mnou problém mít nebude ,alespoň tedy doufám.

Hodiny ubíhali celkem rychle ,dnešek nebyl tak špatný jak jsem si ráno myslela že po včerejšku bude. Náhodu byl celkem i fajn. Byl čas oběda a všichni se rozutekli do jídelny. Neměla jsem hlad ,ale i tak jsem tam šla si vzít alespoň něco malého. Draco poslední hodinu někam zmizel a já kvůli tomu šla do jídelny sama. Po cestě jsem potkala Hermionu s kterou jsem si pomalu začínala dost rozumět. Nabídla mi ,že po obědě spolu můžeme jít do knihovny a pak se jít podívat na kluky. Budou se prý dělat zkoušky na famfrpál do nebelvírského týmu a Ron by se prý chtěl stát brankářem tak tam můžeme pak zajít. Na to jsem ji odpověděla proč ne ,že by to mohlo být fajn. Když jsme došli do jídelny sedli jsme si na naše obvyklá místa a začali jsme pomalu jíst. "Týno co je mezi tebou a Dracem?" zeptala se mě a já se na ní otočila. Zase ta stejná otázka ach jo. "No víš Draco je můj nejlepší kamarád." odpověděla jsem ji a ona se na mě zmateně podívala jako každý když jsem tu větu řekla."Vážně?" "Ano, proč se tak všichni divíte a proč ho vlastně nemáte rádi?" zeptala jsem se ji pro změnu já a ona stočila rty do tenké linky. "No já ho nechci urážet ,když je to tvůj nejlepší kamarád ,ale kdybych měla být upřímná... tak Draco je namyšlený, sobecký ... ,a je milý jen tak na jedno procento lidí." dořekla to a mě z toho úplně bodlo u srdce. "....Promiň" dodala a já nechápala proč se za to omlouvá. "Hermiono řekla jsi mi pravdu ,kterou jsem chtěla slyšet ,takže děkuju a rozhodně se nemáš za co omlouvat." řekla jsem a pak jsem sklopila hlavu. Mrzelo mě to co mi Hermiona řekla o Dracovi ,ale myslela jsem furt na to co mi Draco řekl na Astronomické věži a proto jsem mu věřila.
Po té větě co mi Hermiona řekla jsem se o tom raději přestaly bavit a změnily jsme téma. Celou dobu jsme si spolu na obědě povídali a bylo to moc fajn. Povídali jsme si nejvíc asi o škole a o knížkách. Překvapilo mě ,že jsem ji dokázala o sobě něco říct ,protože to pro mě není úplně snadné. Když jsme já i Hermiona dojedli šli jsme konečně do knihovny.

Každá jsme si vzali nějakou knížku a společně jsme si pak šly sednout ke stolu. Já jsem si vzala knížku o kouzelných tvorech ,protože jsem se o ně moc ráda zajímala. Hermiona si vzala nějakou knížku o bylinkách ,a pak ještě nějakou knížku o kouzlech. Obě jsme začali čist knížku a já přestala všechny okolo sebe vnímat.

Chci se moc omluvit ,že jsem vydala kapitolu až teď ,ale bohužel mám moc školy. Jinak doufám ,že se vám kapitola líbí a klidně mi dejte vědět na ig budu vám vděčná za váš názor💞 ig: @_tynkaa.e_