Ve všem spolu

15. kapitola

Celý odpoledne jsme se různě procházeli po Londýně. Ukazovala jsem Dracovi různá místa kam jsem chodila s matkou. Jednou za týden jsme se totiž šli podívat k mudlům do jejich obchodů,cukráren a tak podobně ,proto mám dost mudlovských knih a o jejich světě dost vím. Matka na tomhle trvala ,no a musím říct ,že jsem za to docela ráda. Pokračovali jsme dál když v tom mě napadlo jestli by Draco nechtěl zajít na něco sladkého do cukrárny. "Nemáš na něco chuť Draco?" zeptala jsem se ho ,ale on mě nevnímal jen se furt rozhlížel okolo nás a vypadal nějak neklidně. "Draco?" řekla jsem znova a to už se na mě podíval. "Ano?" řekl usmál se ,a pak se začal zase rozhlížet okolo nás. "Draco co se děje?" zeptala jsem se ho ,ale on mi svou pozornost nevěnoval. Nevypadal ,že by se cítil dobře. Nevím jestli to bylo kvůli mudlům nebo kvůli něčemu jinému ,ale nechtěla jsem aby se takhle cítil. "Dobře tak nechceš zajít k nám něco ti tam uvařím a ty se alespoň uklidníš a budeš mi věnovat svoji pozornost?" dodala jsem a jemně do něj strčila. On ,ale záporně zakýval hlavou. "Dobře, tak jinak. Pojď!" řekla jsem vážně. Nechtěla jsem se sním ,totiž hádat tak jsem ho za sako zatáhla za roh. Kde jsme se přemístili před náš rodinný dům. "Hej" řekl a začal se smát když si všiml ,že jsme se přemístili před náš rodinný dům.

Přešli jsme k domu prošli zahradou a vešli jsme přimo do domu. Zuli jsme se a šli přímo do obýváku. Jak už jsem jistě říkala tak máme obývací pokoj propojený s kuchyní. Všude okolo nás byli různě po zemi a po stole rozházené papíry a k tomu zničená lampa. Strašně jsem se lekla. Mávla jsem hůlkou a všechny papíry tím srovnala na sebe na stůl a opravila lampu. Přešla jsem ke stolu a na jeden se podívala. Všechny na sobě měli nahoře znak nějakého hada ,ale jinak byli prázdné. "Zvláštní" řekla jsme nahlas a Draco ke mě přešel a zezadu mě chytil za bok. "Co se děje?"zeptal se a já mu ukázala papír. Vzal si ho do ruky a řekl :"Týno jsou to prostě prázdný papíry nech to být." a dal mi pusu na čelo. "Ale počkej proč byli rozházené po celém domě? Co když tu někdo byl a něco hledal?!" vyhrkla jsem na něj vyděšeně ,ale on se na mě jen usmíval a záporně zakýval hlavou. Začala jsem být dost nervózní a hned jsme si představoval ty nejhorší věci co se mohli stát. Nějak se mi z toho až zamotala hlava a podlomili se mi kolena. Draco mě rychle chytil a já díky němu nedopadla na zem. "Jsi v pořádku?" zeptal se mě v mžiku. "Ano asi.. děkuju" odpověděla jsme mu ,ale nedokázala jsem se pomalu ani postavit. Co to se mnou jen je?! Když jsme se konečně postavila neudělala jsem ani krok a zase padala k zemi. Draco mě zase chytil ,ale to už mě jen vzal do náručí a odnesl na pohovku kde mě položil. "Udělám ti čaj a něco k jídlu ano?" zeptal se a já jen záporně zakývala hlavou. Zkoušela jsme vstát abych mu pomohla ,ale vůbec to nešlo. Hlava mě třeštila ,ale nevěděla jsem proč. "Jen lež!" řekl vážně a já si povzdechla a zpět si opatrně lehla. Proč mě tak třeští hlava? Že by to bylo jenom z toho ,že jsem pomyslela na to nejhorší kvůli otci nebo co? Ach jo já nevím ,ale rozhodne mi tohle příjemné není. Kousek od pohovky máme krb ten jsem pomocí hůlkou zapálila a následně se uvelebila na pohovce. Byla jsem unavená pomalu jsem zavírala oči když v tom jsem cítila jak Draco vzal deku a přikryl mě sní. Dal mi pusu na čelo a řekl šeptem "Prospi se." Zívla jsem a začala jsme mu říkat že nemůžu spát ,že musíme za pár hodin do jeho domu když v tom jsme usla.

...po pár hodinách...
Probudila jsem se a pomalu si sedla na postel. Bolest hlavy se naštěstí malinko utlumila ,ale furt mi úplně nejlépe nebylo. "Dobré ránko" ozvalo se vedle mě a já se otočila. Vedle mě stál Draco, v ruce držel dva čaje a následně si ke mě sedl. Jeden čaj položil přede mě a dal mi pusu na tvář. "Děkuju" řekla jsme a napila se čaje. Byl to bylinný čaj ,byl moc dobrý. Položil svůj čaj na stůl a já udělala to samé. Otočil se na druhou stranu a pak zpět na mě ,ale to už v ruce držel knihu. Podal mi ji a řekl:" Nechceš mi chvilku číst." Byla to ta kniha od něj „Celým srdcem tě miluju 2" . "Ty si ji vzal sebou?" "Ne" řekl se smíchem a já svraštila své čelo ,a pak jsem se začala smát. "Co?" dodala jsem ,ale on se na mě jen tak díval. "No co je?" řekl vážně a trošku provokativně ,ale já se jen tak uchechtla. "Nevěřil bych že někdy budeš moje."řekl z ničeho nic a mě to vyrazilo dech. "Jak tvoje?" řekla jsme se smíchem a začervenala se. Chtěla jsem to udělat trochu zajímavější a tak jsem ho malinko dráždila. "Jsi jen moje je ti to jasné!" řekl vážně a pak se usmál. "No to teda nevím." dodala jsem a oba jsme se začali smát. Pak mě chytil za tvář a dlouze políbil. Při tom jednou rukou projížděl po mém těle ,já mu zase svoji rukou projížděla po jeho hrudi. Cítila jsem jak měl vypracované břicho a úplně jsem v duchu slintala. Po chvilčce se ode mě odtáhl podal mi zpět knihu lehl si mi na mě a přikryl nás dekou.
"Vážně chceš číst?" "Ano" řekl a mě se rozzářili oči. Nevím proč ,ale prostě tohle mi přišlo úplně překrásný. Otevřela jsem knihu na první stránce a začala jsem číst. Jednou rukou jsem ho drbala na hlavě a druhou jsem otáčela stránky. Nikdy jsem se necítila tak skvěle. Vžila jsem se do knihy a k tomu na mě ležel Draco ,kterého jsem drbala na hlavě. Nemohla jsem být šťastnější ,když v tom jsem si uvědomila ,že už je tma a čas večeře a my jsme měli být už zpět v jeho době. Chtěla jsem to Dracovi říct ,ale všimla jsem si že spí ,no a celý den byl unavený tak mi přišlo zbytečné ho budit ,a hlavně byl hrozně roztomilý. Začala jsem ho pomaličku ze sebe sundavat ,abych mohla alespoň poslat Narcisse dopis ,že dnes přespíme v našem domě když v tom na mě začal mluvit Draco. "Matce jsem to řekl ,vše jsem domluvil a teď pokračuj" řekl trochu rozespale. Já se jen tak usmála dala mu pusu do vlasů, on se vrátil zpět jak ležel a já pokračovala ve čtení.

Jen jsme tam tak leželi ,já mu četla ,on mě přitom drbal na noze a já jeho na hlavě. Prostě víc štastná jsem fakt být nemohla. Nikdy jsem za Draca nebyla tak vděčná jako teď. Ve škole to byl úplně jiný člověk i když za poslední dobou jsem ho viděla v tom jeho světle. A hlavně ,když jsme byli sami byl to prostě on a teď po tom všem co spolu máme je to dokonalý! Nedokážu ani vyjádřit co pro mě znamená a jak moc ho miluju.

Asi po hodině čtení jsem začala pomalu usínat tak jsem položila knihu na stůl a posunula se blíž k Dracovi. Ten si mě přitiskl k sobě a společně jsme začínali usínat v objetí.

..uprostřed noci..
Probudila jsem se u prostřed noci někdy okolo třetí ráno řekla bych. Draco spal a já slyšela divné zvuky ze svého pokoje. Vstala jsem z pohovky popadla hůlku a pomalu šla ke schodům. Byla jsem vystašená a furt jsem doufala ,že se mi to jen zdálo. Pomalu jsem šla po schodech nahoru když v tom mě někdo chytil za zápěstí. Rychle jsem se otočila a naštěstí tam stál Draco. Ale musím říct ,že me k smrti vyděsil. "Beze mě nikam nejdeš." řekl vážně šeptem pak přešel přímo ke mě a vytáhl si svou hůlku. Raději jsme ani nepoužili kouzlo Lumus ,protože jsme chtěli být potichu a nenápadní. Dveře do pokoje byli malinko pootevřeny a já slyšela nějaké hlasy. Něco jako "není tady" "Kde je? Pán zla ji chce" najednou se ty kroky začali blížit k nám a já rychle Draca zatáhla do ložnice kde je velká skříň do které jsme se schovali. Nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo. Klepala jsem se strachy Draco mě celou dobu držel v objetí a díval se kdyby někdo šel. Celou dobu měl připravenou hůlku a já se snažila co nejvíce být potichu. Kroky se ,ale pomalu přemístili až k nám do ložnice. Najednou se začali otevírat dveře. V tu chvíli jsem už jen slyšela smrtící kouzlo Avada Kedavra ,zelený záblesk, křik a pak jsme se probudila.

Všechno to byl jen zlý sen. Zrychleně jsem začala dýchat. Bylo to tak reálné. Nedokázala jsem se uklidnit. Chytla jsem se za vlasy a snažila se uklidnit ,ale vůbec jsem to nedokázala. "Co se děje? Jsi v pořádku?" zeptal se mě Draco vyděšeně. Já jsem se jen k němu přitulila a začala jsem brečet. "Draco já mm-měla jsem noční můr-ru ,ale byla-a hrozně..." vykoktala jsem ze sebe a on mě začal hladit na hlavě. "Klid byl to jen zlý sen." uklidňoval mě ,ale já se uklidnit nedokázala. Ta představa že jsem o něj přišla byla přímo příšerná! Když jsem se po chviličce uklidnila lehla jsem si zpět a Draco mě celou dobu držel v objetí. "Kdyby něco jsme tu ano. Neboj se nenechám aby ti někdo ublížil." řekl dal mi pusu do vlasů ,já zavřela oči a raději jsem začala znovu usínat. Moje poslední myšlenka co mi prolítla hlavou byla co se to se mnou děje a že jsem ráda ,že zítra už odjíždíme do Bradavic.

Velmi reálný sen nemyslíte? Naštěstí ,že to byl jen sen.✨