Ve všem spolu

23. kapitola

Pár dní jsem se s Harrym nebavila a snažila jsem se mu vyhýbat. Bylo těžké se mu vyhýbat ,když jsme spolu na koleji ,máme stejně hodiny a tak podobně. Za těch pár dní mi nepřišel ani jeden dopis od otce ale Lusy se vrátila přišlo mi to zvláštní. Nalhávala jsem si že je to asi jenom kvůli tomu že má můj otec prostě hodně práce. Za ten týden spolu začali chodit Ron a Hermiona. Za což jsem byla ráda. Moc jsem to Hermioně a Ronovi přála. Po škole jsme s Ginny a Hermionou chodili do knihovny ,dost jsem se sblížila s Lenkou s kterou jsem chodila k testrálům do lesa a poznala jsem i o něco víc Cedrica. Plus večery jsem trávila s Dracem ,hned po škole vždy někam zmizel ale moc jsem se neptala. Vše bylo v pohodě a já byla šťastná do té doby než....

..Den odchodu Profesora Lupina..
Dnes má odejít profesor Lupin a místo něho ho nahradí profesor Snape a na učitele lektvarů přijde profesor Křiklan.

Na obědě jsme se loučili s profesorem Lupinem a vítali jsme profesora Křiklana. Mrzí mě že profesor Lupin odchází ,protože jsem si ho dost oblíbila. No a když nad tím vlastně tak celkově přemýšlím tak doufám ,že mě Snape nechá nějak projít z Obrany proti Černé magii. Z mého přemýšlení mě vyrušila Hermiona ,která se ke mě nahla a zeptala se. "Týnko? Nechceš si promluvit s Harrym?" Otočila jsem se na Harryho ,který seděl kousek od nás. Měl opřenou hlavu o ruku a vidličkou se jen tak rejpal v jídle. Bylo mi ho docela líto. "...nemluvíte spolu už týden měli by jste se zase usmířit." řekla a já se na ní podívala. "Asi máš pravdu.." odpověděla jsem zvedla jsem se a sedla jsem si k němu. "Harry?" "Týno? Já..." "Omlouvám se, chci se usmířit přehnala jsem to..." "Taky se omlouvám měla jsi pravdu." dodal a já se usmála. Úsměv mi opětoval a pak dodal: "Takže vše zase v pohodě?" "Ano" odpověděla jsem a on mě obejmul. Vše bylo zase fajn za což jsem byla dost ráda.

..Večer na koleji ve společenské místnosti..
Povídala jsem s Hermionou na pohovce když v tom přiběhla Ginny s pláčem a zaběhla rovnou do dívčích ložnic. V mžiku jsme vstaly a běžely za ní. Když jsme přišly seděla na posteli a měla hlavu položenou v dlaních. Jenom plakala. Sedli jsme si k ní a já i Hermiona jsme ji pevně obejmuly. "Co se stalo Ginny?" optala jsem se jí opatrně a ona mi věnovala jeden svůj pohled plný bolesti. "Já a Dean.. my.." řekla a začala plakat znovu. Mě i Hermioně to okamžitě došlo. Obejmuly jsme ji a uklidňovaly asi hodinu. Poté hodině jsme byli všechny dost unavené ,Ginny a Hermiona si šli lehnout ale já měla potřebu vidět Draca. Potřebovala jsem sama nějak uklidnit ,protože mě docela vzalo že Ginny a Dean se rozešli.

Vydala jsem se proto do Zmijozelské koleje a před ní řekla heslo:"Čistá krev" abych mohla vstoupit dovnitř. Vím že bych ho správně znát neměla ,ale Draco mi ho řekl právě kdybych chtěla za ním jít.

Prošla jsem společenskou místností přímo do Dracova pokoje ,ale místo Draca jsem tam zahlédla jen Blaise. "Týno?" "Co děláš v Dracově pokoji? Kde je Draco?"optala jsem se zmateně. "Jen někam odběhl klid. Za chvilku bude zpátky." řekl a mě to přišlo dost divný.
"Chceš si přisednout?" zeptal se ,ale mě se to úplně nelíbilo. Nevěřila jsme mu. "Hele Blaisi nezlob se ,ale já asi půjdu zpět do své koleje." řekla jsem trochu se strachem a mířila si to zpět ke dveřím. Blais ke mě doběhl a rukou přimáčkl dveře ,abych nemohla odejít. Lekla jsem se. "Co to děláš?!" řekla jsem udiveně a trochu protivně. Najednou mě chytil za krk a přimáčkl ke zdi hned u dveří. Otočila jsem hlavu na stranu, zavřela oči a on si ke mě přičichl. "Moc pěkný parfém" řekl a začal mi projíždět různě po těle až se dostal tam dolů kde mi přes oblečení párkrát přejel. Vytrhla jsem mu z jeho sevření ,otevřela dveře a vyběhla jsem pryč. Běžela jsme a ohlížela se zpět ,ale najednou mě někdo ze předu chytil.
"Pust mě!" řekla jsem ,zavřela jsem strachy oči a začala sebou cukat. "Zlato klid to jsme já." ozvalo se a já poznala že je to Draco. Otevřela jsem oči a podívala se na něj. Draco se na mě vyděšeně díval ,v mžiku jsem ho obejmula a začala brečet. Byla jsem strašně v šoku. Pevně mě chytil a vůbec nechápal co se děje. "Co se stalo?" řekl a já se na něj ani nepodívala. Dovedl mě do jeho pokoje a pokoj byl naštěstí prázdný. Oddychla jsem si a on mě dovedl k posteli kde jsem se posadila. Rozklepala jsem se. Draco zamkl dveře a následně ke mě přišel a pevně mě obejmul. "Řekneš mi co se stalo?" optal se znovu a já se na něj už konečně podívala. Chvilku jsem se na něj jen dívala a nebyla jsem schopná nic říct ,ale pak jsem to Dracovi všechno pověděla. Draco se příšerně naštval. Nadával že ho zabije a všechno možný. Chtěl vstát a hned za ním odejít ,ale chytila jsem ho za ruku a řekla jsem se slzami v očích:"Draco prosím zůstaň tady." Zpět si ke mě sedl, obejmul mě a trochu se uklidnil. Po chvilce jsem se přestala klepat a podívala jsem se na něj. Chytil mě za bradu a rukávem mi otřel slzy. Položila jsem si hlavu do jeho klína a držela ho pevně za nohu.