Ve všem spolu

14. kapitola

V pokoji jsem se posadila na postel ,on zamkl ,a pak si sedl vedle mě. Začala jsem strašně rychle klepat nohou. Vyděsil mě byla jsem z toho celá nějaká rozhozená."Draco sakra co se tu děje!" řekla jsme podrážděně a dost i se strachem. Draco se čím dál víc choval divně a mě to dělalo starosti. "Já nemůžu" řekl a otočil hlavou do boku. Malinko jsem se uklidnila chytila jsem jeho bradu a otočila ho něžně zpět k sobě. "Draco prosím ,můžeš mi říct cokoliv." dodala jsem s úsměvem a on se na mě konečně podíval. "Ty to nechápeš... ,já nemůžu." řekl trhl hlavou na stranu ,stoupl si a odešel k oknu. Můj úsměv náhle zmizel a já zabořila svůj pohled k zemi. Nadechla jsem se, stoupla si a přešla k němu. Ze zadu jsem ho objala a dala mu pusu na sako. Chtěla jsem to vyřešit hlavně v klidu. On se na mě otočil a obejmul mě. Přišel mi takový smutný a bylo vidět ,že i on se něčeho bojí ,ale čeho? "Draco co se děje?" optala jsem se ho znovu. Zvedl hlavu podíval se mi do oči a dal mi pusu na čelo. "Draco... začínáš mi nahánět strach." "Promiň ,ale.. no já.. prostě nechci ,aby se ti něco stalo." řekl a já mu pohledem naznačila ,jakože jak to myslí? Chytil mě za bradu a dlouze políbil. "Miluju tě" řekl a mě se v očích vytvořili malé jiskřičky jak jsem se rozzářila. "Ty mi na to nic neřekneš?" zeptal se mě a začal se smát. Usmála jsem se a řekla: "Já tebe taky." "Neříkej já tebe taky zní to jenom jakoby si se mnou souhlasila." řekl a znova mě políbil. "Dobře tak tedy miluju tě Draco Malfoyi" řekla jsem a jemu se také v očích objevili jiskřičky a k tomu se šťastně usmál. Znovu mě políbil ,zvedl mě za zadek a odnesl mě k posteli kde mě pak položil. Lehl si nade mě a začal mě líbat na krku. Nahlas jsem vydechovala. Poté se zase vrátil k mým rtům ,když v tom najednou jsem cítila jak mi začal rozepínat šaty a v tu chvilku jsem ho od sebe odtrhla. "Draco ne promiň." Nechtěla jsem to takhle rychle uspíšit. Před chvilkou mi vyznal lásku a teď tohle? Ne to fakt ne ,proto jsem to raději rychle ukončila. "Promiň" řekl a já se cítila trochu i trapně. "Půjdu se osprchovat ano?" dodala jsem on přikývl a já zašla do koupelny. Přišla jsem si trapně ale takhle rychle jsem to nechtěla. Svlékla jsem se ,vlezla jsem do sprchy a pustila vodu. Ve sprše jsem přemýšlela nad dneškem a nad otázkami ,které se mi honily hlavou. Zase. Raději jsem je všechny vypustila z hlavy a vylezla ze sprchy. Oblékla jsem se ,vyčistila si zuby a vyšla z koupelny. Přešla jsem k posteli na ,který ale spal Draco ,byl hrozně roztomilý. Nechtěla jsem ho budit tak jsem ho přikryla dekou a lehla si vedle něj a zavřela oči. Najednou se Draco ke mě posunul a zezadu mě objal. "Dobrou noc zlato" pošeptal mi do ucha a já se začervenala. "Dobrou noc." dodala jsem a oba jsme začali usínat v objetí.

...ráno...
Brzy ráno mě vzbudily sluneční paprsky. Otočila jsem se a chtěla jsem popřát Dracovi dobré ráno ,ale vedle mě už nikdo nebyl. Začala jsem se rozhlížet po pokoji ,ale pokoj byl prázdný ,tak jsem vstala z postele a šla si udělat ranní hygienu. Když jsem vylezla z koupelny chtěla jsem si obléct své džíny a triko ,ale všimla jsem si ,že na židličce u skříně je nějaké oblečení se vzkazem. Vzala jsem vzkaz a začala ho číst.
...
Dobré ránko,
oblékni si tyhle šaty ,a pak za mnou přijď do mého pokoje. Draco
...
Odložila jsem vzkaz na stranu a vzala šaty. Byli to černé krátké šaty ,které končily těsně u kolen s rukávy k loktům a vedle nich černé střevíčky. Oblékla jsem si je ,obula jsem si střevíčky a vzala si náhrdelník s hadem od Draca. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a dodělala poslední úpravy. Z hluboka jsem se nadechla a šla k Dracovi. Vešla jsem do Dracova pokoje a vedle něj stála jeho matka a něco mu říkala. Když si mě všimla oba se rychle otočili a přestali mluvit. Narcissa se dala do kroku na proti mě. objala mě ,popřála mi dobré ráno ,a pak odešla pryč. "Dobré ráno, moc ti to sluší."řekl Draco a při tom si mě prohlížel od shora dolů. "Děkuju" odpověděla jsem a přešla k němu. U okna mě krátce políbil a pak si mě znovu prohlédl. "Hm, měla by si černou nosit častěji" řekl a oba jsme se začali smát. "No když to říkáš." dodala jsem a zasmála se. Usmál se,chytil mě za ruku a společně jsme vyšli z jeho pokoje na snídani. "Jo Týnko" řekl a zastavil se u schodů "..chtěl jsem ti říct ,že s matkou musím do Obrtlé ulice." "Proč zrovna tam?"zeptala jsem se ho s údivem. "Matka potřebuje do jednoho obchodu a musím sní... no a byl bych radši kdyby si zůstala tady." "Počkej co? Proč?" nechápala jsme proč bych nemohla jít."Prosím" řekl a já si povzdechla. "No dobře když to tak chceš" odpověděla jsem mu a on mi dal pusu na čelo. Raději jsem se po včerejšku ani nevyptávala. "Děkuju" dodal a já se falešně usmála.