Ve všem spolu

31. kapitola

V noci jsem se dost budila. Skoro nic jsem nenaspala v hlavě jsem měla jenom tu včerejší hádku s Harrym. Tak strašně jsem to zkazila. Jsem fakt blbá! Do teď si to vyčítám. Už zítra ráno odjíždíme domů na vánoční prázdniny a já mám dnes jediný den kdy to sním můžu urovnat jinak ho dva týdny neuvidím..

..ráno..
Jako pokaždé jsem se s Dracem připravila a odešla na snídani. Nedokázala jsem se Harrymu podívat ani do očí na tož sním sedět u jednoho stolu ,proto jsem se s Dracem posadila ke zmijozelskému. Chci to sním urovnat ,ale nakráčet k nim jakože jsem úplně v pohodě opravdu nedokážu. Na chvilku jsem se pokusila Harryho vypustit z hlavy a vzala jsem si hrneček s čajem ,pečivo a jablko. Na víc jsem se nezmohla. Draco se mě celou dobu i teď u snídaně snažil uklidňovat řečmi typu určitě vše bude zase v pořádku a tak podobně ,ale já tomu moc naděje nedávám. Nejhorší je ,že hned po snídani si musím jít sbalit věci ,a teď se mi na kolej opravdu nechce. Čekám že už o té hádce budou vědět Hermiona a Ron. No a minimálně Hermiona mi bude klást plno otázek proč jsem si k nim nesedla, co se zase stalo mezi mnou a Harrym a na to teď vážně chuť nemám.

"Tak se sejdeme pak na obědě před jídelnou. Zvládneš to? Nemám jít s tebou?" optal se mě Draco ,když mě doprovázel k mojí koleji. "To je dobrý zvládnu to." odpověděla jsem trochu se strachem v hlase, on jen stočil rty do tenké linky pak mi dal pusu na tvář a následně odešel na svou kolej. Já jsem se mezitím z hluboka nadechla a pak vykročila na kolej. Rychle jsem prošla společenkou přímo do svého pokoje. V pokoji už však byla Hermiona ,která si balila své věci. "Ahoj" pozdravila mě když jsem stála ve dveřích. Usmála jsme se a pak ji pozdrav opětovala. Přešla jsem ke své skříni a začala jsem všechny své věci uklízet do kufru. V duchu jsem doufala ,že teď od Hermiony nepřijde nějaká otázka. "Hermiono tady to máš.. Je ahoj Týnko." řekla přicházející Sabri ,která měla v ruce nějaké oblečení. Pravděpodobně Hermiony. "Ahoj ,ty už máš zbaleno?" zeptala jsem se jí a ona mezitím Hermioně položila na postel oblečení. "Ano, s Freddiem jsme si sbalili už včera ,protože Freddie chce za půl hodiny někam zajít. No a tím ,že teď nic nemám tak pomáhám Hermioně." odpověděla mi s úsměvem a já ji úsměv hned opětovala.

Povídali jsme si a naštěstí nepadla jediná věta nebo otázka o Harrym za což jsem byla vážně ráda. Po půl hodině jak Sabri řekla za námi přišel Fred s růžovou růží v ruce. Sabri když ho zahlédla se okamžitě vrhla okolo jeho krku a pak ho políbila. Bylo vidět že je sním vážně šťastná za což jsem hrozně ráda. Jsou moc hezký pár.

Když Sabri odešla zbývalo mi posledních pár věcí jenže to zase někdo zaklepal na dveře ,Ron. Hermiona už měla sbaleno a tak spolu hned z pokoje odešli. Jenže se ozvalo zaklepání znovu a to už jsem nevěděla koho čekat. Otočila jsem se a ve dveřích stál George. "Ahoj, jen se chci zeptat jestli nechceš s něčím pomoct? Nemám už co dělat."

"No mám posledních pár věcí ,ale jestli chceš můžeme pak někam zajít." odpověděla jsem mu s úsměvem a on mi hned úsměvem opětoval.

"Super no a kam by si chtěla jít?" optal se a já jen pokrčila lehce rameny. "Tak co se jít jen projít okolo hradu?"

"Proč ne"odpověděla jsem mile.

"Tak za patnáct minut před kolejí?" dodal já jen matně přikývla s úsměvem na souhlas a on zase odešel. Bylo mi trochu George líto. Fred dost trávil času se Sabri ,a George se bez něj cítil docela na nic ,takže jsem ráda když se půjdeme projít a on bude zase v pohodě a já alespoň na chvilku přestanu myslet na tu hádku s Harrym.

Dobalila jsem si zbytek věcí až na hygienu a některé věci co budu ještě mít ,poté se převlékla a vyšlo mi to přesně na čas. Vyšla jsem proto z pokoje ,prošla společenkou a vyšla z koleje. Před kolejí už stál George. "Ahojky" pozdravila jsem ho a obejmula ho. George je o takových 15 centimetrů vyšší jak Draco a u Draca si kolikrát stoupám na špičky ,abych mu byla rovno jeho očím ,ale u George no řekla bych že bych potřebovala židličku ,abych se mu dívala přímo do očí. Jsem o proti němu úplný trpaslík. "Tak jdeme?" "Jasně" odpověděla jsem a my se rozešli.