Ve všem spolu

34. kapitola

Hledala jsem v Příčné ulici George se Sabri až jsem je konečně zahlédla u obchodu Maddame Malkinová - Hábity pro každou příležitost. Rozeběhla jsem se k nim a pak jsem každého pevně objala. "To jsme se tedy dlouho neviděli" pronesl se smíchem George a já se společně se Sabri zasmála. "No to teda ,tak kam půjdeme jako první?" dodala následně Sabri a já se zakousla do rtu. Abych byla upřímná vůbec nevím kam bych měla jít nejprve nebo co vlastně koupit. Musím nakoupit dárky pro všechny své kamarády ,pro Draca a ještě pro mého otce. Narcisse a Luciusovi kupovali dárky naši a teď už jen otec. Skvělý tohle bude dlouhý den."Týnko?" vyrušil mě George z mých myšlenek.

"Em ano, pardon?"

"Kam by si chtěla nejprve?" zopakoval George Sabri otázku a pak se začal smát.

"Upřímně.. vůbec nevím kde začít a nebo co koupit..." vyhrkla jsem na ně a Sabri se jen usmála a pak řekla. "Neboj vždy já ti pomůžu." hned na to mě objala a George k tomu pronesl. "Hej tak já jsem tu taky." na to jsme se jen se Sabri zasmáli a pak ho přivzaly do objetí. "No tak co nejprve zajít do Gringottovic banky pro peníze a pak se tady porozhlédneme?" pronesla jsem. "Super" "Dobře" potvrdili mi oba souhlas a pak jsme se rozešli ke Gringottovic bance.

...

Celý odpadne jsme sháněli dárky. Pro všechny jsem dárek našla tedy až na Draca a mého otce. Měla jsem několik plných tašek z dárky pro své kamarády ,ale pro Draca a mého otce jsem nemohla najít to správné. Prošli jsme každý kout křížem krážem i u mudlů jsme se byli podívat ,ale pořád nic. Začala jsem být dost zoufalá.

"Hele a co tohle?" řekla z ničeho nic Sabri když jsme se procházeli po Londýně a ukázala na nějaký mudlovský obchod. "Byla jsem tam jednou s tetou třeba se ti tam něco zalíbí." dodala chytila mě za ruku a táhla mě do obchodu. George šel hned za námi. Vešli jsme dovnitř a uvnitř byli všude po stěnách knihy. Přišla jsme si jak v knihovně jenže tadyto místo jsme moc dobře znala z dřívějška. Knihkupectví. Tady mi mamka koupila první mudlovskou knihu "Celým srdcem tě miluju". Ten obchod se nezměnil byl furt stejný. "Mohla by si mu koupit nějakou jeho oblíbenou knihu třeba." řekla z ničeho nic Sabri. "Asi je to blbý co tak promiň..." dodala k tomu zklesle. "Náhodou je to hezký. Dobrý nápad děkuju." dodala jsme ,objala jí a pak se hned šla porozhlédnout po obchodu.

Procházela jsme se po obchodu každou chvilku v ruce držela nějakou knihu ,ale pořád jsem nemohla najít tu pravou kterou bych vážně chtěla ,až jsem tu pravou konečně zahlédla v oddělení pro mládež. Byla to kniha jménem "Dobrodružství Pana Jacka" ,když jsme byla malá každý večer mi z ní otec četl a mamka mě mezitím hladila ve vlasech. Vždy to vyprávěl jak kdyby to dobrodružství už prožil a hrozně jsme se u toho nasmáli. Když mi bylo deset knížka někam zmizela a já ji potom už nikdy neviděla s mamkou nás to dost mrzelo. Při té vzpomínce se mi v očích začali tvořit slzy. "V pohodě?" ozvalo se najednou za mnou a ruka té osoby mě chytila za rameno. Otočila jsem se a tam stál George s lehkým úsměvem.

"O.. ano.." řekla jsme a protřela si trochu oči.

"Už si našla co by se ti libilo?" optal se a já s úsměvem přikývla. "Uka" řekl a já mu podala knihu. "Ale počkej vždyť jsou to dětské pohádky?" řekl zmateně.

"Já vím" odpověděla jsme s úsměvem ,on se na mě zmateně podíval ,ale pak se usmál.

"No dobře hlavně ,že si spokojená tak tedy půjdeme?"

"Ano" dodala jsme a následně šla zaplatit. Avšak neměl jsem u sebe mudlovské peníze a tak ji za mě koupila Sabri. Měla dost mudlovských peněz ,protože její teta je sice čarodějka ,ale pracuje v mudlovské nemocnici a raději si vzala pro případ i je. Byla jsme ji moc vděčná. Nejen za tu knihu ,ale celkově že mi z Georgem pomohli a nakoupili se mnou dárky. Myslím ,že bez nich bych to už vzdala. "No fajn tak nám zbývá už jen Draco" pronesla nadšeně Sabri a já ji objala a začala ji strašně děkovat. "Maličkost" dodala a já se s úsměvem od ní odtáhla , pak jsem objala i George a též mu poděkovala ten pronesl se smíchem "Nikdy víc" na to jsme se jen všichni zasmáli a pak dodal: "Sranda ,kdykoliv Týnko". "Pánii to už je čtvrt na devět." řekla z ničeho nic Sabri překvapeně ,když se dívala na hodiny u obchodu. "Sakra už bych měla být doma" řekla jsem vyděšeně. "No tak já vám oběma ještě jednou moc děkuju a máte to u mě." řekla jsem a rychle je objala. "Počkej a co dárek pro Malfoye?" pronesl zaskočeně George. "Em no,.. koupím ho zítra teď musím jít děkuju napíšem si ano ahoj.." řekla jsem naposled a pak se svižným krokem vydala zpět do Příčné ulice a pomocí letaxu se přemístila zpět do Dracova domu.

Večeře byla v půl sedmé a já přišla něco krátce před půl devátou. Zamířila jsem rychle do pokoje položila tam dárky a chtěla jsem hned seběhnout dolů ,když v tom se ve dveřích objevil s vystrašeným pohledem Draco. "Konečně" řekl zděšeně a zároveň dost nepříjemným hlasem a přešel ke mě. "Měl jsem strach sakra! Byla jsi pryč hrozně dlouho! Myslel jsem že si ti něco stalo!" vyhrkl na mě přísným hlasem jak když rodiče řvou na malé děti at něco nedělají. "Promiň já..." dodal a pak mě pevně objal. "Jsem rád že si v pořádku." řekl šeptem už klidnějším hlasem ,já se od něj odtáhla a řekla:"Jsem v pořádku zlato, promiň hodně dárku prostě" dodala jsem trochu se smíchem a on si nad tím pokroutil hlavou. "Dobře no a jedla si alespoň?"

"Vlastně ne" řekla jsem a zívla si. Byla jsem trochu unavená. Draco se jen uchechtl a pak řekl:"Tak pojď dáme si večeři."

"Ty si ještě nejedl?" optala jsme se zmateně.

"Ne čekal jsem na tebe."

"Awww, promiň.." řekla jsme znovu provinile on se na mě otočil, zastrčil mi jeden pramínek vlasů za ucho pohladil mě po líčku tváře a pak mě krátce políbil. "Nic se nestalo jen nechci aby se ti něco stalo..." dodal. Já se jen usmála a pak jsme si šli pro večeři.

Narcissa stále nebyla doma a tak jsme si jídlo vzali do Dracova pokoje a u toho si povídali a smáli se.

"No a co si vlastně říkala na ty fotky?" zeptal se mě Draco ,když jsem dojídala poslední sousto své večeře. "Jaký fotky?" řekla jsem zmateně ,protože jsem vůbec nějak nechápala o čem mluví. Draco se zasmál a pak dodal:"Ty si neotevřela ten dopis od George?" "Ah panebože úplně jsem na něj zapomněla." vykřikla jsem a rychle slezla z postele a rozeběhla se do pokoje. Draco hned šel za mnou ,ale klidným krokem a se smíchem. Vzala jsem svoji tašku, vytáhla z ní obálku ,sedla jsme si na postel a začala ji otevírat. Draco akorát přišel a tak se posadil vedle mě a jen tak mě sledoval. Když jsem v ruce držela všechny fotky do očích mi vyhrkly slzy. Byli tak krásné. Smáli jsme se na nich ,dělali ty naše různé pózy a byli zachyceny ty nejlepší momenty. Byli nádherné. Každého z nás jsem si pečlivě prohlížela a všem nám to tam moc slušelo. Dokonce tam byli fotky ,které jsem ani neviděla ,že vůbec někdo fotil. Třeba jak jsme spali všichni u sebe, jak jsme se smáli u jídla a pak jsem jsem se líbala s Dracem tam můj pohled zůstal. Bylo vidět jak jsem ho políbila a pak jsme se na sebe usmáli a lehce zasmáli. Všechny fotky byli nádherné ,ale tahle se mi asi líbila nejvíce. Podívala jsem se se slzami v očích na Draca a ten jen sledoval tu fotku a usmíval se. Když si všiml ,že se na něj dívám podíval se mi do očích a přiložil svoji ruku na mou tvář. Pomaličku jsme se přibližovala až se naše rty konečně střetly.
"Miluju tě Draco" vydechla jsem mu na rtech a slza mi stekla po tváři. Draco se ode mě odtáhl utřel mi slzu palcem a řekl:"Miluju tě zlato a už neplakej."

...

Něco málo před jedenáctou jsem se šla osprchovat, vystavila jsem si fotky v pokoji a poté jsem usínala v Dracově objetí s myšlenkou co bych měla Dracovi koupit k vánocům.