Luck by my Side

1.1K 92 11
                                    

xx

Pořád jsem netušil, jak to dokázali celé vymyslet a jak Liam dokázal ten vzkaz nenápadně podstrčit do schránky, ale pár dní dozadu mi od něj Harry oznámil, že si ho mamka úspěšně přečetla, je prý v pořádku a holky, jak jsem čekal, mají především jedna druhou a rostou jako z vody. I když se mi ulevilo a věděl jsem, že jsem udělal správnou věc, zbavit se tíživého pocitu mi trvalo nějakou dobu. Představoval jsem si mámu, jak se slzami v očích čte pár mých naškrábaných řádků a nemůže uvěřit, že její ztracený syn je bůhvíkde a po skoro půl roce se ozve a tvrdí, že je šťastný. Bylo to zvláštní. Nemohl jsem z toho spát a přepadala mě neustálá úzkost, ale snažil jsem se na to už více nemyslet. Je to přeci za mnou.

Byl jsem zrovna na cestě dolů do kuchyně za Harrym na oběd od Anastacie, když mi někdo doslova skočil před nos.
Leknutím jsem uskočil dozadu. Byli to Ashton, Zuki a Carolina. Skoro jsem zapomněl, že v tomhle baráku pořád jsou a že tu nejsem tak úplně sám. Vnímali mě jako cizáka, vyvrhela, a to ještě před několika měsíci jsem byl jedním z nich.
Ashton a Zuki se posměšně chechtali a Carolina si mě s lehce vyděšeným výrazem prohlížela. Moc se nezměnila, vypadala, jakože jí děsím a že se asi rozsype jako domeček z karet, jestli na ní jen promluvím. A i přesto jsem jí na jejích modrých zářivých očích viděl, že mnou pohrdá stejně jako ti dva.
,,Ale ale...kohopak to tu máme? Že by samotnou princeznu Louise, která roztála Haroldovo ledové srdce?" ušklíbla se Zuki a zablokovala mi cestu.
Na moment se mi zadrhl dech, když jsem si uvědomil, že s těmihle všemi třemi v minulosti Harry něco pravděpodobně měl. A teď tu přede mnou stáli a dívali se na kluka, pozor, na jediného kluka a osobu, které k sobě kdy doslova dovolil otevřít dveře. A to nejen dveře bytu, ale i dveře do minulosti a spousta jeho dalších tajemností, které před všemi ostatními skrývá.
,,Co mi chcete?" protočil jsem očima a snažil se přes ně dostat, ale očividně mi chtěli něco neodkladného povědět. Nebo si do mně spíš kopnout.
,,Tak jak to mezi sebou máte, hm?" začal Ashton, kluk s jemnými kudrlinami a šátkem. ,,Ten váš vztah drží nad vodou jen to, že mu dobře kouříš, nepletu se?"
Moje mysl se zaplnila všemi různými vzpomínkami, ale soubor já-Harrymu tam nebyl k nalezení. Harry-mě a bohužel k tomu i já-Nathanovi se v mé živé paměti ovšem pořád nacházelo.

,,Jsi tak naivní Louisi, jestli si myslíš, že pro něj znamenáš něco víc, než prostředek pro upokojení jeho potřeb.."
Vzadu za těmi třemi jsem zahlédl procházet Timber a Nialla. Vypadali, že ti dva se stali opravdu pravými kamarády, kteří jsou nejen neustále po boku druhého, ale dokonce jsou schopní za sebe položit život. Alespoň že tak, povzdechl jsem si, když jsem viděl, jak nedůvěřivě a opatrně si prohlíží mě.
Nechtěl jsem se tu už déle zdržovat a poslouchat ty jejich kecy, aby mě nešel můj kudrnatý střed vesmíru hledat.
,,Já myslím, že o Harrym vím svoje," odsekl jsem věc, která byla pravda jen tak na půl a vší silou se přes Zuki a Ashtona prodral a vydal se ke schodišti.

Celý rozházený jsem zamířil do jídelny. Nechápal jsem, o co jim šlo. To jsem ještě ale netušil, že jsem je všechny viděl naposled.

**

Obvykle jsme spolu v jídelně nemluvili, ale tentokrát se Harry asi nemohl dočkat mi něco sdělit.
,,Loui?"
,,Hm?"
,,Mám pro tebe další malý překvápko. Jen takový malinký, malinkatý.." usmál se poťouchle, přičemž prsty naznačoval jak malé asi myslí, ale mě už teď bylo jasné, že zas tak malé nebude.
Vyčkavě jsem ho sledoval a čekal, co z něj vypadne. Poslední dobou....byl jako vyměněný. Myslím, od té doby, co se mi svěřil o jeho rodině a minulosti. Byl samé překvapení, nijak výrazně jsme se nehádali...Těšilo mě to, že už jsme se třeba možná opravdu posunuli někam dál, a zároveň jsem z toho měl zvláštní pocit.
,,Jak by se ti líbilo pár nocí v hotelu?" zazubil se a mě málem zaskočilo sousto a rozzářily se mi oči.
,,V hotelu?"
,,Přesně tak."
,,Fajn a co tam budeme dělat?" Na moment jsem se zarazil a přemýšlel, jestli nepůjde zase jen o to, že Harry potřebuje vyřídit nějaké pracovní záležitosti a já se tam budu sám nudit.
,,Cokoliv budeš chtít." odpověděl však a já se začal culit jako blbeček. Děje se to, co se děje? Já toho kluka snad miluju. Že by se štěstí konečně dlouhodobě přiklonilo na moji stranu?
,,Můžu ti dát pusu?"
Harry vyvalil oči a pohledem přejel všechny v místnosti.
,,Tady? Zapomeň."

xx

ahojky, tak tu mame trochu kratsi kapitolu, uz priste se ale muzete tesit na velke veci :) prezijte online vyuku, nepodcente uceni, je to dulezite, verte mi. ale i presto nezapomente dostatecne odpocivat :) ja budu ted mit prirodopis, no moc se uprimne netesim, papa

Angel With a Shotgun- L.S. |CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat