🌺 Blýská se, třpytí se, a přec je bezbarvá. Tvé oči neotrhnou se od ní. Však bolest v tvém srdci je nemalá. Cítíš, jak rozlezá se ti tělem. Paralizován jsi, nevidíš. Nevidíš, že hledat bys měl skrýš. Neslyšíš žalostný křik. Nevnímáš kapky rudé. Stěny jsou ponuré ty měl bys utíkat. Stojíš tam a hledíš na tu, po které tvé rty prahnou, celá tvá duše po ní nevysloveně touží. Pochodně nad tebou vzplanou a ty nevidíš, nechceš vidět dravce jenž kolem hlavy ti krouží. Zatíná drápy ti do krku, proč stojíš, život zahraň si! Chytá tě za ruku. Dochází ti, co již nevyhnutelné jest. Křičíš. Od stěn se odráží tvůj hlas, okna pukají. Křičíš. Její vlas proměnil se v nit měsíční, okrádá tě o lásku potají. Slyšíš jak teče voda říční, skleněná fontána za okny plní se. Rána. Pláč. Čistá voda krví zbarví se. Křičíš. Letmo všimneš si líbezné tváře padající k zemi. Peří vznáší se k nebi. Nechápeš. Kdo to k zemi mrtvý padl? To jest lilie, jenž tvůj strach probodl. Rozpadá se na střípky. Panikaříš. Zlá dáma chytila tě do svých pastí. Jistě že prošel sis ní slastí. Ona lákala tě vždy, lákala tě do svých ruk, teď vysmekla se jako neposlušný luk. Nyní o smrt žadoníš, prodal jsi sám sebe za až příliš nízkou cenu. Dravec drápy hlouběji zatíná. Propadáš se do krutého snu. Poslední co spatříš, modré blištivé oči lilie. 🌺
Prý namachrovaný egoista 🍄🔥
