Číhá na tebe. Čeká, kdy vyjdeš ze skrýše. Černou zahalí se nebe. Klepeš se zimou. Prsty necítíš, však příšera zabije tě spíš. Ruka šlahounu na rameni. Slyšíš, jak třesou se stěny. Sklo do dlaní tě bodá. Hvězda nad hlavou padá. Kolem krku zmije omotána. Vzduch snaží se ti utéci, cesta života vytrhána. Času písek mezi prsty protéká, modrá lilie bránu zamyká. Naděje sype se na černý šach. Již přišla chvíle kdy obrátíš se v prach. Říše podsvětí do poslední kapky tě vysála, úžasem ustrnula. Získala po čem prahla předlouho, nemáš šanci dostat se ze spárů. Zbyla z tebe jen slupka cárů. Z myslí lidem smazán ke svým skutkům přivázán.
Prý namachrovaný egoista 🍄
