11.

773 42 6
                                    

Učitel se rozhodl, že když já a Tom máme takové menší hotelové vězení, půjdou k bazénu. Žádná exkurze, žádné chození, prostě voda! To si děláš srandu! Tomuhle se říká karma. 

Domi se mi posmívala. Zatím co ona si bude užívat sluníčka u bazénu, já budu sedět v pokojovém hotelu, koukat na televizi, kde nehrají vůbec nic a každou hodinu bude volat recepční jestli jsem v pokoji, rozkaz třídního. 

Moje nejlepší kamarádka mi posílala fotky jak moc se baví. Chtěla jsem za ní jít a jednu ji za to fláknout. Až se vrátí, dostane co proto.

Ležela jsem na své pohodlné posteli, přepínala jsem nudně kanály. Každý kanál jsem přepla tak pětkrát, z toho mě dostalo ťukání na dveře. Líně jsem se z postele dostala, chtěla jsem toho dotyčného seřvat za to proč mě ruší ze zajímavé činnosti, ale nestihla jsem nic říct. Kdo jiný by to mohl být, když nikdo jiný ze školy tady není kromě nás dvou.

,,Svačina se nese!" Bez pozvání vešel dovnitř. Zavřela jsem za ním dveře. 

,,Kde si vzal to jídlo? Nemůžeme chodit ven," Připomenula jsem. I když on si beztak našel způsob jak to obejít. 

,,Slyšela si o někom, jako je poslíček?" Povytáhl pobaveně obočí. 

,,Myslíš tvoje budoucí povolání?" Dělala jsem si z něj srandu. Myslím, že jako poslíček skončím já než on. 

Tomu se jen uchechtnul. Možná si myslel, že mám pravdu. Myslím, že jeho budoucnost bude lepší než ta moje. Jeho rodiče ho nechají si vybrat budoucnost, zatím co ta moje budoucnost bude asi nějak takhle: Udělat maturitu, zkusit vysokou, kterou nedám, rodiče mě donutí si vzít nějakého týpka, kterého nebudu milovat, budu mít tří děti, práci v tátovém zaměstnání a bude to takový stereotyp, že se z toho nejspíš zabiju. Dokonalá budoucnost, nemyslíte? 

Sedla jsem si na postel, kde se mi rozvaloval Tom a jedl. Jestli mi do té postele nadrobí, zchodím ho z balkónu. 

,,Jestli budu spát na tvým bordelu, který mi uděláš do postele, nedožiješ se rána," Napomenu ho. Potuchu si řekl ,,Ups," a zašklebil se. Jídlo dál někam na zem. 

,,Já bych dělal něco jiného do postele," Usmál se a přiblížil se. Začal mě líbat. Nemyslela jsem na to, kde tohle směřuje, jen jsem si užívala jeho doteky. 

Zjel mi rukou pod tričko, přitlačil na mou hruď a tím mě donutil si lehnout. Naše rty nerozpojil. Až když mi sundal tričko, to se přemístil na můj krk. Nelíbilo se mi, že byl trochu pozadu s tím, že on tričko pořád měl. Tom se usmál, když jsem mu tričko sundala. Na tohle bych se mohla dívat pořád. 

Už jsem byla jen ve spodním prádle. Příšerně jsem se styděla. Nikdo mě nikdy nahou neviděl. Až na mého pavoučího kamaráda v koupelně. Teď mě vidí polonahou kluk se kterým nevím jak na tom sem. Kluk se kterým jsme se neměli rádi. Moje poprvé mám prožít s klukem.. Já mám prožit svoje poprvé. Já- 

Pane bože! Dostala jsem strach. Tuhle chvilku chci prožít s někým s kým vím jak na tom jsem. S někým koho vím, že miluju. S někým s kým si budu jistá, že mám nějakou budoucnost. 

,,Děje se něco?" Zeptal se Tom, když si všimnul mého ustrašeného výrazu. Nevěděla jsem jak to říct. V takové situaci jsem nikdy nebyla. Mohla jsem říct, že se nic neděje a nechat ho pokračovat ale strach z tohohle byl o něco větší. 

,,Já- já nemůžu, promiň," Nemohla jsem se mu podívat do očí. Styděla jsem se. Příšerně moc jsem se styděla. 

Tom se zdál trochu zaskočený. Možná mu došlo, že tohle by bylo moje poprvé. Chvíli jen mlčel. To mě nejvíc znepokojovalo. 

,,Oh, v pořádku, nebudu na tebe spěchat. Já si počkám," Zněl jinak než jindy. Nebyl naštvaný. Ani nevím co vlastně byl. 

Dokud si nebudu jistá jak to všechno mezi námi je, nechci aby byl on ten první. Byla jsem ráda, že mě do toho netlačil. To by určitě neudělal. Není to ten typ. 

××××××

Omlouvám se, že kapitoly jsou krátké ale tahle byla trochu víc peprnější 😂 a navíc bude aspoň víc kapitol 🤭❤️

lost in moments // Tom HollandKde žijí příběhy. Začni objevovat