lost in moments // Tom Holland

18.

Upřímně jsem byla ráda, když mě Sam vzal někam na výlet. Podle jeho je  výlet někam do lesa a zabít mě, protože jsem nespočetněkrát zakopla o nějaký kmen a asi třikrát opravdu spadla. Při mé smůle jsme ale šli já, Sam, Harry a Tom. Doslova mi to máma udělala schválně, když donutila Toma jít s náma. Jasně, nemůžu mu zakazovat co dělat, když je vlastně "host" u nás na chatě ale já tak nějak nevím co dělat v jeho přítomnosti. Jedná část mě by ho chtěla chytnout za ruku aby mě jistil před zakopnutím a ztrácet se v tom momentě, kdy mám pocit, že jsem jenom s ním a nikdo jiný neexistuje ale ta druhá část dobře ví, že tohle všechno bude špatně. 

Znáte takové ty romantické teen filmy, když se vám zvedá žaludek z toho jak je to basic děj. Problémový kluk, co má ego až na konec vesmíru, myslí si, že může všechno. Má každou chvíli jinou holku ale pak přijde ta jedná holka, která ho změní a je z něj svatoušek co chce být kvůli ni nejdokonalejší kluk pod sluncem. Přesně z takových filmů je mi na zvracení a ironii je, že si přijdu, že v jednom takovým hraju. 

Výlet jsem ale přežila. Nakonec jsme se stavili do jedné cukrárny, kde mají opravdu ale opravdu výborné zmrzlinové koktaily. Jelikož na chatu jezdíme každý rok, znám tady pár lidí. Spíše jednu partu. Skamarádila jsem se s nimi, když jsem jednou jela na skateboardu a do jednoho z party narazila. Ani nevím jak se to semlelo a najednou jsem se s nimi bavila. Ne, že bychom byli kdo ví jak moc kamarádi, vídáme se jen na ten týden prázdnin ale i to je moc abych zjistila, že jsou víc střelení než tihle tři idioti co mě chtějí tímhle výletem zabít. Ginny, což je jedna z té party, navíc když mě viděla tak mě mohla umačkat v objetí k smrti, nás pozvala na party k Alexovi, což je mimochodem další z party a asi nejvíc hot. 

Původně jsem nechtěla jít, ale když je vidím jen jednou do roka, proč ne. Už teď mi bylo jasný, že z tohohle nebude nic moc dobrého ale budu spoléhat na Sama a snad mě bude hlídat. 

Zpáteční cesta už nebyla tak strašná jako tam. Do chaty jsme přišli v šest večer, kluci se ještě nakonec vykoupali v bazénu ale já byla tak mrtvá, že po úžasném dezertu Nikky jsem se okoupala a šla spát. 

V noci jsem se z ničeho nic probudila. Všude bylo ticho ale i tak jsem pak už nemohla spát. Chudák Sam, převalovala jsem se tak moc, že se z toho probudil taky, ale zase hned usnul. Když jsem usoudila, že teď jen tak neusnu, nějak jsem se dostala přes Harryho na zemi, vzala si mobil, nechtěla jsem tady svítit a ty dva probudit a potichu šla na terasu. 

Na terase byla tma, jediné světlo bylo z mobilu, osvětlovalo tvář přesně té osoby se kterou jsem tady chtěla nejmíň mluvit. I s mámou bych raději mluvila, než s ním. Nakonec jsem se ale odhodlala a přisedla si k němu. 

,,Proč nespíš?" Výborně Amelie, celou dobu na něj nemluvíš a když teď promluvíš, zeptáš se na otázku na kterou je jasná odpověď. Teda asi.

,,Možná jsem věděl, že přijdeš," Usmál se a přísahám, že moje srdíčko díky tomuhle momentu vynechalo svou funkci. 

,,Možná jsem ale já vzhůru protože jsem věděla, že tady budeš a chtěla si povídat," Jak moc musíš být hloupá aby jsi to řekla?! Ty s ním nemluvíš, vyhýbáš se mu jak nejvíc můžeš a teď řekneš tohle. Blbější být nemůžu. 

,,Ne, že by jsi si se mnou chtěla jindy mluvit," Uchechtnul se. Usmíval se, takže jsem věděla, že to nemyslel nijak zle nebo tak něco, ale trefil se do černého. 

,,Asi jsem se bála," Přiznala jsem se. Asi bych s ním ani mluvit nedokázala. Jak se mluví s člověkem, se kterým jste se neměli rádi, ale pak to změní jeden výlet do zahraničí a potom co vám tam přizná, že vás má víc než rád, jenže víte, že to nebude fungovat tak mu prostě dáte friendzone? Já vím, dobrá otázka. 

,,Čeho?" Jeho úsměv se změnil na zaražený obličej. Myslím, že se taky bál se mnou promluvit, ale on nebyl ten, kdo mi dál košem, jako spíš naopak. 

,,Že když na tebe promluvím, že mě budeš víc nenávidět, nedej bože mě zase šikanovat?" Můj hlas byl nalomenej, ale brečet jsem nechtěla. Bylo mi to jen všechno líto. Ani ve snu by mě nenapadlo, že já budu ta která ublíží víc jemu než on ubližoval mě na základce.

,,Nenávidět jsem tě chtěl ale nedokázal jsem to, protože jsem znal tvé důvody proč se mnou nic nechceš mít, a chápal jsem to, zároveň jsem ale doufal, že se to změní a jednou spolu budeme až dokud nás smrt nerozdělí. Po každé, když jsem s tebou byl, čas letěl strašně rychle, ale ztrácel jsem se v každém momentu a zapamatoval jsem si každý detail té chvíle. Nesnášel jsem tě za to, že jsem se s tebou takhle cítil ale zároveň jsem tě za to miloval, protože jsi všechny ty pocity vyvolala jen tím, že jsi se usmála," Teď zněl víc zlomeně než já. Chtěla jsem ho obejmout ale vzpomínka, že jen co jsme přijeli zpátky, se šel ožrat a spal kdo ví s kým mi to nedovolila. 

,,A proto jsi šel na party kde jsi si to rozdal kdo ví s kým?" Znáte takovou tu fázi "Co na srdci, co na jazyku"? Tohle nebylo asi moc správné načasování. Svěřil se mi se svýma pocitama a já tohle zase zničila. Já neumím na takové situace reagovat tak jak se má. 

,,Já nevěděl co mám dělat! Ne každý se s tím umí vypořádat tak jak ty," Chtěl se bránit ale je mi jasný, že ho nenapadaly moc dobré argumenty. Rozhodně jsem se necpala sračkama co ty a jestli si myslíš, že je to za mnou tak si na omylu. 

,,Já jdu spát, protože by se tohle semlelo v hádku a já se hádat nechci," Naštvaně jsem odešla z terasy. Měla jsem zmizet, když jsem viděla, že je na terase. Měla jsem se vrátit zpátky do postele a snažit se dál spát. 

Zalezla jsem zpátky do postele a se slzami se mi nakonec podařilo usnout. I když jsem se probudila asi v devět, dál jsem zůstala v posteli. Neměla jsem náladu se s nikým bavit. Možná jsem jen nechtěla vidět Toma. 

Do pokoje někdo vešel, dělala jsem, že spím. Podle toho, že někdo duněl jako slon, jsem poznala, že je to máma. Takhle mě nejspíš chtěla probudit. Zjistila, že takhle se nejspíš neprobudím tak ze mě sundala deku. Zamručela jsem. Chtěla jsem říct: "Jsem v hibernaci, nechej mě spát," ale moje máma nemá smysl pro humor takže by to nepochopila.

Nakonec jsem však vstala aby mi tady neudělala scénu. S Tomem jsme se snad ani nepodívali. Většinou jsme se v místnostech střídali. Když šel on do kuchyně, já šla na terasu, když on šel na terasu, já šla dovnitř. Spíše jsem se jemu vyhýbala já. Nemůžu se chovat víc stupidněji, opravdu.. 

*****

Už jenom dvě kapitoly a příběh konči! Jste rádi ne? :D <3 Miluju vás <33