15.

644 42 6
                                    

,,Tak a je to tady," Pronesla Domi dramaticky. ,,Zpátky do našeho domova," Oddechla si.

,,Zpátky do noční můry," Napodobila jsem její tón hlasu. Celá třída stála před autobusem, který nás měl odvést zpátky do Londýna.

Kdybych měla ohodnotit pobyt zde v Amsterdamu, dala bych maximum hvězdiček i přes to, že kluk, kterého jsem od mala chtěla zabít, mi před několika dny přiznal, že se do mě zamiloval a já ho odmítla, i když moje city k němu jsou silnější než si dokážu přiznat. Jsem blbá? Raději mi ani neodpovídejte.

Nastoupili jsme do autobusu, většina seděla tam, kde seděli, když jsme zde přijížděli. Před školou mě bude čekat máma, když mi dneska ráno volala, zněla nadšeně ale řekla bych, že to bylo předstírané.

Snažila jsem se nedívat dozadu v autobusu ale i přes veškerou snahu jsem se tam párkrát musela otočit. On moc nevypadal, že by mu bylo líto, že náš románek skončil tak jak skončil.

****

Doma, konečně doma. Byl už večer ale máma mě i tak zaúkolovala. Musela jsem umýt nádobí, zajít pro toho malého parchanta ke kamarádovi, postarat se o něj aby šel spát zatím se jeden rodič byl začten v papírech a druhý byl zažraný do mobilu.

Tohle přesně mi chybělo. Ten malý skřet a rodiče co většinu času dělali, že nemají děti a pokud ano, mají jen Samuela. Byla jsem unavená, takže po tom co jsem se postarala o Samuela, jsem se nachystala do postele já.

Probudila jsem se v osm ráno. Jeden z důvodu bylo, že mi máma dala instrukce na dnešní den. Je sice neděle ale to jim nezabrání mi zničit den, i když jdou oba do práce. Samuel už je po snídaní, teď bude nějakou chvíli klid. Po obědě s ním musím na hřiště. Co bude lepší než po návratu z dvoutýdenního výletu jít s malým dítětem na hřiště.

Oblečení jsem nestihla včera dát do prádla, proto jsem to udělala teď. Podívala jsem se do mobilu. Samuel se díval na televizi a já právě nemám co dělat. Měla jsem na instagramu jednu nepřečtenou zprávu která patřila Domi.

Poslala mi instagram story jedné holky, kde byla nejspíš ta holka s Tomem jak si dávají pusu nejspíš na nějaké party. Auch.. Nemělo by to tolik bolet. Vždyť jsem ho odmítla, měla bych být ráda, že se přes tu krátkou chvíli přenesl přes náš "rozchod", ale ne. Vadí mi, že líbá jinou.

Měla jsem v hlavě jen jeho. I když jsem byla na hřišti a všude pobíhaly malé ječící děti.

,,Já doufám, že myslíš na něco příjemnějšího než je můj pitomej bratr," promluvil ke mně povědomý hlas. Podívala jsem se kdo to je. Sam. Jsem si jistá, že tady nebyl. Nejspíš teď přišel s Paddym. Zmateně jsem se na něj podívala. Nechápala jsem jak ví o mně a Tomovi.

,,Tom mi před pár dny volal a všechno mi řekl. Bylo to v ten večer kdy ti řekl, že tě má rád," vysvětlil asi co nejstručněji mohl. ,,Tom včera přišel a hned odešel. Šel na nějakou party. Opil se, fakt dost, přišel ráno a s nikým nemluvil," zatím co mluvil, přisednul si vedle mě.

To, že byl na nějaké párty už vím, vždyť se tím chlubil!

,,Chápu tě, za tu dobu co se znáte se k tobě nikdy moc dobře nechoval ale řekl bych, že tě měl vždycky rád, jen si to nechtěl přiznat. Občas je to debil, ale pro osoby co má rád je schopen obětovat všechno. Neříkám to jenom protože je to můj brácha, já bych to říkal i kdyby nebyl,'' musela jsem se zasmát. Tu rodinu jsem vždycky obdivovala za to, že i když se kluci hádají jak psy, stáli při sobě a bránili jeden druhého.

,,Je to strašný jak jeden debilní dvoutýdenní výlet může všechno obrátit úplně vzhůru nohama,'' zakňučela jsem jak malé dítě a svou hlavu si položila na jeho rameno.

Sam se potichu zasmál a hlavu si opřel o tu mou. Nesnáším to tady. Utekla bych někam do Ameriky a vrátila se až na pohřeb svých rodičů.

,,Co kdybychom hodili ty dva satany k moji mámě a šli si zajezdit? Můžeš si půjčit ten úžasný longboard od Harryho který tak miluješ,'' neodpustil si Sam poznámku o Harryho longu. Pardon, ale jeho long je úžasný. Jeho nabídka se nedala odmítnout.

****

Se Samem jsem se včera zapomněla do večera. Nebýt Samovy mamky tak ta moje mě zabije. Opravdu, teď bych byla v krematoriu.

Do školy jsem vyšla opravdu brzo.  Aspoň mám čas si natrénovat jak se tvářit před Tomem jestli se dneska potkáme. Upřímně jsem doufala, že nepotkám. Štěstí mi ale moc nepřálo jelikož hned co jsem se postavila před lavičku před budovou a vyčkávala na Domi, jsem viděla Toma, Harrisona a další spolužáky. Tom vypadal, že se za chvíli pozvrací a Harrison si z něj nejspíš utahoval. Stejně tak jako ostatní. Holka se kterou se líbal na story se k němu lísala a já měla co dělat abych tam nepřišla a nedala ji do huby.

I přes to, že mu bylo špatně, se mnou navázal nejspíš nechtěny oční kontakt. Nevěděl, že tam stojím, ale asi se mu malinko ulevilo. Podívala jsem se rychle jinam, přesněji na stranu, kde má přijít Domi. 

,,Ten vypadá jak kdyby ho přejel parní válec," řekla jako první Domi. ,,Ahoj brouku, jak to to zvládáš? Prej si včera byla s tím dobrým Hollandem," opět si Domi utahuje na účet Toma. 

Neodpověděla jsem ji. Jen jsem dala se smíchem oči v sloup. Dala mi ruku kolem ramen a s větou ,,Žádný oční kontakt," se se mnou vydala do školy. 

I když mi Domi řekla žádný oční kontakt, stejně jsem se na něj musela dívat. Pod očima měl kruhy a jeho zorničky byly rozšířené. Stejně tak jako té krávy vedle něj. Měla jsem špatný pocit, že za tu jeho kocovinu bůh ví z čeho můžu jenom já.. 

lost in moments // Tom HollandKde žijí příběhy. Začni objevovat