Už po několikáté se mi tento týden ozval Hugo. A já se vždycky na telefon usmívala jako idiot.
Hugo: Zdravím, tak jak užíváš páteční večer?
Terez: Ahoj, no hele, mohlo to být lepší. Co ty?
Hugo: Jen se psychicky připravuju na zítřejší zimu na staďáku v Benátkách, jinak nic moc.
Hugo: Blbej den?
Terez: Jo, dá se to tak říct.
Hugo: Nechceš si o tom popovídat?
Terez: Ono asi není moc o čem.
Terez: Jen si občas beru pomluvy až moc k srdci .
Hugo: Co se šíří po Liberci tentokrát?
Terez: Nic tak hrozného, výjimečně.
Terez: Jen si půlka školy myslí, že chodím s Najmičem a druhá půlka tvrdí, že spím s Pářou.
Hugo: A kde je pravda? :D
Terez: Že jsou oba mí dobří kamarádi.
Hugo: To ale nejde kamarádit s hokejistou jen tak!!! Určitě s nima spíš!! S celou Libereckou sestavou!!! :D
Terez: Však jo, já dám přece každýmu hokejistovi.
Hugo: Tak určitě.
Terez: Já už nemám na ty spolužáky nervy, ani nevíš, jak moc se těším, až vypadnu.
Hugo: To úplně chápu.
Terez: Uvidíme se teda v neděli?
Hugo: Počítám s tím. A na hokeji nebo v kavárně?
Terez: Oboje?
Hugo: Tak jo, v půl třetí v kavárně?
Terez: Dobře, počítám s tím.
Hugo: Já taky, moc se těším.
Terez: Jo, snad vyhrajeme, dneska hráli kluci hrozně. Zvlášť ta obrana bez Šmíďáka trochu hoří.
Hugo: Co ty víš, třeba přijde nějaká posila.
Terez: To by teda mohla. Víš o někom?
Hugo: No o něčem se v klubu šušká, ale nevím nic konkrétního.
Terez: Klasicky. Hele, letím spát, zítra mám hodně práce. Dobrou noc.
Hugo: Dobrou, Terez!
ČTEŠ
kámoš z tribuny // U20CZE
FanfictionMá ráda hokej, ale s hokejistou by nikdy nechodila. Co se ale stane, když se jí jeden připlete do cesty, aniž by věděla, kdo vlastně ten kluk je? Dočtete se v příběhu..
