26

723 33 0
                                    

"Ahoj, Terez," zaslechla jsem za sebou Huga.

"Ahoj," usmála jsem se a objala jsem ho.

"Takhle veřejně, jo?" zasmál se.

"Na objetí není nic špatného," pokrčila jsem rameny.

"Souhlasím, ale o našem vztahu nemusí nikdo hned vědět," špitl.

"To souhlasím," přikývla jsem.

"Tak pojď, představím tě kamarádům," řekl a táhl mě do hloučku k nim.

"A je to dobrej nápad?" zeptala jsem se.

"Určitě ano," odpověděl a pokračoval v chůzi k nim, "kluci, to je Terez, Terez, tohle je Honza, a tady Míra," usmál se Hugo.

"To je ta tvoje kamarádka, Hugo?" zeptal se Honza.

"A jak ses sem dostala? Ty znáš nějak víc Najmiče?" zamumlal Míra.

"By ses divil, koho všeho ona zná," pousmál se Hugo.

"Jo? Tak koho třeba," řekl Honza.

"Od malinka se bavím s Pářou třeba, znám celkově hodně hokejistů z Liberce," zamumlala jsem.

"Že se Pářa nikdy nepochlubil," pokrčil rameny Honza.

"Asi věděl proč," odpověděla jsem.

"Ty by ses taky nechlubil s hezkejma holkama, Myši," zamumlal Míra.

"No, radši vás tu nechám, užijte si párty," řekla jsem a chystala jsem se jít pryč.

"Ale notak, přece bys nechtěla přijít o fajn společnost," pousmál se Honza.

"Promiň, Myši, jsem na hokejisty poslední dobou alergická," odpověděla jsem.

"Ale nekecej," řekl Hugo.

"Fajn, tak jen na některý," naznala jsem.

"Tak si pojď sednout, pokecáme," usmál se Míra a nakonec jsme se docela i nasmáli.

"Já už asi půjdu, kluci," začala jsem, když hodiny ukazovaly skoro půlnoc a já cítila, že mám celkem dost.

"Ale notak, vždyť jsi ještě nic moc nevypila," zasmál se Míra.

"Vy taky ne," řekla jsem.

"Tak si ještě trochu dáme," zavelel Honza a šli s Mírou pro další rundu.

"Fakt už bych měla jít, říkala jsem, že se tu moc dlouho nezdržím," špitla jsem Hugovi, když ti dva byli v kuchyni.

"Tak si dáme posledního panáka a půjdu tě doprovodit," usmál se a políbil mě do vlasů.

"Tady ne, Hugo," zamumlala jsem.

"Promiň, já to nemohl vydržet," řekl tiše.

"Já vím, taky bych nejradši byla jenom s tebou," usmála jsem se.

"Tak si můžeme udělat zítra pěkný večer, po zápase," začal, "pustíme si film, dáme si dobrý jídlo a budeme spolu," dořekl.

"To zní jako fajn nápad," řekla jsem.

"Jo?" zeptal se.

"Jo," usmála jsem se.

"Tak se budu těšit," odpověděl.

"Akorát si nejsem jistá, jak budeš po té dnešní party hrát," zamumlala jsem.

"Paradoxně, když mám kocovinu, hraje se mi dobře," zasmál se.

"Tak na zdraví!" řekl Myši, který nám podával pití.

kámoš z tribuny // U20CZEKde žijí příběhy. Začni objevovat