Spolu a přece sami

Kapitola 4 - Severus

Severus ležel ve vaně. Když konečně přestal zírat na krb, kterým Hermiona odešla, naznal, že horká voda by jeho lehce nabitému tělu prospěla. Myslel na celý večer. Ta mladá žena ho překvapila. Dlouho mu nikdo nenakopal zadek. Vlastně po Jamesovi Potterovi to už nikomu nedovolil. Kromě Temného pána, ale tomu nesměl odporovat. Nikdy.

Dnes jí to slušelo. Ta vínová barva jí dodávala na hřejivosti. Severus od toho osudného večera v červnu nemyslel na Hermionu jako na studentku. Navíc dnes mu jasně dokázala, že je mu rovnocenným partnerem.

............... Středa .................

Severus přišel do ředitelny mezi prvními. Umbridgeová už tam byla a na všechny se usmívala. Ale jemu se ten úsměv nelíbil. Byl zákeřný. Když dorazil i poslední vyučující, Umbridgeová se po všech rozhlédla, usmála se ještě víc široce a spustila.

„Děkuji vám, že jste dnes přišli. Chci vám představit nové principy, které tu pan ministr hodlá zavést."

McGonagallová se mračila, Severus měl tázavě zvedlé obočí, ostatní profesoři se tvářili více méně zmateně. Umbridgeová na schůzi pozvala i Filche, a když mluvila, hleděl na ni s dychtivým výrazem ve tváři. Severus se pro sebe ušklíbl.

„Na základě mého prvotního šetření v tomto týdnu jsem předložila panu ministrovi jasná stanoviska ohledně této školy a vyučujících. Tato stanoviska ještě podpořily pravidelné sovy, od rodičů místních studentů. Někteří zvažují, že své děti přemístí do jiných škol, neb jsou znepokojeni tím, co se tu odehrává. A protože vzdělání a bezpečí mladých kouzelníků je pro nás důležité, pokusíme se znepokojeným rodičům vyjít vstříc. Děkuji panu ministrovi za tu čest, pověřit mne funkcí Vrchní vyšetřovatelky. Studenti se tuto zprávu dozvědí na začátku příštího týdne. Doufám, pane řediteli, že jim tuto novinu sdělíte Vy."

„Jistě, paní profesorko," odpověděl značně překvapený Brumbál.

„Děkuji. V mojí pravomoci, která zasáhne i Vás, drazí kolegové, bude inspekce u každého z Vás. Budu pro ministerstvo prověřovat, zda jste kompetentní k vykonávání profesorské činnosti. Na základě šetření budu mít pravomoc dát nevyhovujícími učiteli výpověď. Já ovšem doufám, že to nebude nutné a všichni inspekcí v pořádku projdete," usmála se zle. Severus si všiml, že Trelawneyová se klepe jako ratlík. Očividně neplane vůči Umbridgeové stejnými sympatiemi, jako Filch. Tomu snad poprvé v životě září oči.
„Pan ministr bude situaci dále sledovat, pokud se nezlepší, v úvahu přijdou další opatření, o kterých budeme jednat a průběžně je i implementovat. Naším cílem je pozvednout úroveň školy a vyvrátit lži, které se naším světem šíří. Všechny vyhlášky z nařízení ministerstva budou věšeny na zeď vstupní haly, aby je měli studenti, ale i učitelé, na očích. Jistě chápete, že je třeba nařízení ministerstva ctít, neloajálnost nestrpím," usmála se a rozpustila schůzi. Počkala, jak víc jak polovina kantorů odejde a pak odešla také. Severus schválně čekal, chtěl ještě mluvit s Brumbálem. Zůstali tam ještě s Minervou sami.

„Co budeme dělat Albusi?"

„Obávám se, Minervo, že nic. Postavit se paní profesorce znamená postavit se ministrovi, a to mi teď nepřijde rozumné. Budeme muset vyčkávat, chránit studenty. To je naší povinností."

McGonagallová zakroutila hlavou a vydala se ke dveřím.

„Jdete, Severusi?"

„Ještě ne, chci si o něčem promluvit s Brumbálem."

McGonagallová přikývla, „dobrou noc."

Oba muži jí kývli na pozdrav.

„Vím, co chcete řešit, Severusi. Pokud Vás Voldemort zavolá, musíte za ním jít. Nesmíte přijít o své postavení. Ale když budete mít tu příležitost, zkuste mu nahodit téma profesorky Umbridgeové. Pokud o ní nebude Voldemort nic vědět, alespoň bude mít omluvu, proč se nebudete moci vždy dostavit."

„Myslíte, že Umbridgeová dělá pro Temného pána?"

„Nemyslím si nic, Severusi."

Chvíli na to se rozloučili a Severus šel k sobě. Tam jako první si nalil panáka. Umbridgeová jim asi hodně zkomplikuje školní rok. 

............... Čtvrtek .................

Pohlédl na hodiny. Pokud jí nic nezdrží, bude tu za 3 minutky. Povzdechl. Nechápal, proč je najednou tak nervózní. Upravil si límec košile a prohrábl si vlasy. Najednou se ozvalo zaklepání. 

"Vstupte."

"Dobrý večer, Severusi."

Severus zamrzl uprostřed pohybu. Bože. Měla na sobě šaty, které zvýrazňovaly její krásnou postavu, obepínaly jí dokonalá kulatá prsa a zadeček. "Bože, proč mne tak trestáš?" zaúpěl v duchu. Z toho musí vybruslit.

"Trošku nepraktický oděv, na trénování boje, ne, slečno?"

Hermiona se sladce usmála, "vzhledem k úternímu tréninku jsem myslela, že dnes budeme dělat něco jiného."

"No, to já bych hned věděl co," pomyslel si. Protočil oči. 

"Dobrá Hermiono, tím pádem bych Vás mohl seznámit se včerejší poradou a probereme nějaké teoretické věci. Posaďte se. Čaj, víno, ležák?"

"Jaké máte víno?"

"Polosuché, bílé," řekl na hlas, ale v duchu zaúpěl. Neměl jí nabízet víno. Tohle nedopadne dobře.

"Tak to si ráda dám, díky."

Sakra. Pomalu šel k baru, kde vytáhl dvě skleničky a lahev. Potřeboval trošku rozdýchat ten pohled, který se mu naskytoval. Byla moc krásná, kdyby začala svádět, žádný muž by jí neodmítl. Ani on. Pořád byl jen člověk. S potřebami a touhami. Nalil oběma skleničku a posadili se vedle sebe do křesel. 

"Tak o čem byla dnešní porada?"

Tak, pro dnešek končím, zítra přidám kapitolku, kde bude pokračování toho večera :-) myslím si, a snad se nepletu, že se máte na co těšit :-) 

~ A.