Spolu a přece sami

Kapitola 29 - Severus

Ozvalo se žuchnutí, jak štíhlé tělo padlo na zem. Severus otevřel oči. Přímo před sebou viděl oříškově zbarvené oči své ženy. Kanuly z nich slzy. Severusovi se zastavilo srdce. Žila. Ale jak? Pohledem sjel k jejím nohám. Tam kde myslel, že bude ležet ona, ležel mladý černovlasý chlapec. Harry Potter. Oči zavřené, bez známek života. Severus se rozhlédl. Všichni Smrtijedi byli kolem Temného pána, který sám padl k zemi. Něco mumlali. Nerozuměl jim. Severus rychle přiskočil k Hermioně, chytl ji za paži a než se kdokoliv na cokoliv zmohl, i s ní se přemístil pryč. 

Přistáli v ředitelně, Hermiona se Severusovi svezla do náruče, ale on to nečekal tak se oba sesunuli k zemi. Nahlas se rozvzlykala. Severus ji jen objal. Houpal ji v náruči a konejšivě broukal do vlasů. Také mu tekly slzy. Prvně jen pár zbloudilých, ale čím déle držel Hermionu v náruči, tím více slz přibývalo. Plakal úlevou. Že Hermiona žije. Že ji Potter zachránil. Že ji díky němu neztratil. Pocítil vděk vůči tomu chlapci. Když viděl z hůlky Temného pána vyšlehnout zelený záblesk, svět se mu zhroutil před očima. Ztemněl. 

Nevěděl, jak dlouho tam tak seděli. Když se trochu uklidnila, Severus jí podléhl do očí a vyslovil to, co ho zajímalo celou dobu: "co se tam sakra stalo?"

"Harry se přede mě přemístil." Ta prostá věta stačila. "Nevím kdy, jak. Myslela jsem, že umřu. Ale kletba místo mě zasáhla jeho." Znovu se rozplakala. 

Severus ji přitáhl do své náruče. "Tak moc jsem se bál. Tak moc. Když jsem tě uviděl..." Odtáhl se od Hermiony a pohlédl ji do očí, "tohle mi už nikdy nedělej. Nikdy." Znovu ji objal. Mimoděk pohledem zabrousil k portrétu Albuse Brumbála. Ten je bez ostychu pozoroval. Když se jejich pohledy střetly, bývalý ředitel na něj přes půlměsíčkové brýle mrkl a pak z portrétu zmizel. Severus se zarazil. Vážně na něj mrkl?

"Budu tě krýť," oznámila mu Hermiona, když se o pár desítek minut později blížili k Velké síni.

"Já budu krýt tebe, jakmile se dozví, že už rok jsi moje žena," ušklíbl se, ale pak dodal, "myslím, že madame Pomfreyová nám pomůže. Byla s námi v posledních měsících." 

Hermiona jen přikývla. Před dveřmi se zastavila. "Přivedu Poppy. Potom McGonagallovou, Lupina, Pastorka, Kratiknota a Artura s Molly?"

"Jo, to pro začátek stačí. Těm se ubráním," dodal s úšklebkem. 

Hermiona jen protočila oči, zakroutila hlavou a odešla do Velké síně. Severus se otočil a vešel do jedné komnaty hned u síně, aby měli klid a soukromí. Nevěděl, jak moc těžké bude všechny přítomné přesvědčit, že je celou dobu na jejich straně. Možná jim to měli říct v ředitelně, aby to Brumbál potvrdil, ale ten zmizel a bůh ví, kdy se na svůj portrét vrátí. Brumbál se choval nějak podivně. Dozvěděl se, že Potter zemřel, ale i tak na něj mrkl? Ředitel byl vždy výstřední, ale tohle bylo zvláštní i na něj. Z úvahy o jeho nadřízeném ho vytrhl rámus za dveřmi. Stoupl si do temného rohu místnosti, aby ho hned nespatřili a neprokleli. 

"Hermiono, kde je Harry?" slyšel Severus ustaraný hlas Molly Weasleyové. 

"Kde je Harry vám vysvětlím. Stejně tak vám i řeknu, proč vás vedu sem, jen mi prosím věřte." 

Hermiona došla do čela místnosti, otočila se čelem k ostatním a jakmile Artur zavřel dveře, dala se do mluvení. 

"Harry je mrtvý. Před chvílí ho v Zapovězeném lese Voldemort zabil." 

Místností se ozvalo ostré nadechnutí i bolestný vzlyk. 

"Harry musel umřít. Voldemort stvořil viteály. To znamená, že část své duše přenášel na jiné objekty, aby si tak pojistil to, že i když se jeho tělesné schránce něco stane, neumře. Viteálem byl i jeho deník, který před několika lety ovlivnil Ginny a přesvědčil ji, aby otevřela Tajemnou komnatu. Dalšími viteály byl diadém Roweny z Havraspáru, pohárek Helgy z Mrzimoru. Medailon Salazara Zmijozela, prsten po jeho předcích nebo Voldemortův had Nagini. Posledním viteálem, ne úmyslně vytvořeným, byl Harry. Voldemort v tu noc, kdy zabil jeho rodiče, přišel o část duše, která ulpěla na Harrym. Proto se dokázal dostat do jeho hlavy. Proto cítil bolest, vztek tehdy, kdy to cítil i Voldemort. Byli propojeni. Abychom dokázali Voldemorta zabít, musel Voldemort prvně zabít tu svou část duše, která byla v Harrym. Všechny viteály jsou zničené, tudíž teď už ho dokážeme porazit. Věděla jsem to nějakou dobu. Došlo mi to před pár lety. Brumbál mi to dnes potvrdil. Řekl mi, že to Harrymu musím říct, že to musí vědět. Harry šel do Zapovězeného lesa a vzdal se."