Spolu a přece sami

Kapitola 16 - Hermiona

Upozornění. Tato kapitola obsahuje sexuální scénu, věk pouze 15+.

Rovněž v této kapitole upustím od knižní předlohy, ale budu se inspirovat filmovou verzí.

„Hermiono, já... víš, že nejsem člověk, který si potrpí na okázalá vyznání, a...." Zhluboka se nadechl, podíval se jí do očí.

„Vezmeš si mě?" a s těmito slovy odkryl krabičku v dlani, otevřel ji a ukázal Hermioně prsten s diamantem.

Hermiona vykulila oči a překvapením pootevřela ústa. Tohle nečekala.

Hlavou se jí honily nejrůznější myšlenky. „Severusi, a jsi si tím jistý?"

Chytil ji za ruku. „Jsem."

Ta prostá odpověď jí stačila. Usmála se. „Pak tedy ano, vezmu si Tě."

Severus se doširoka usmál a navlékl jí prstýnek na správný prst. Chvíli si ho oba prohlíželi a pak Severus zvedl její ruku k ústům a políbil ji. Hermiona mu padla kolem krku, chtělo se jí radostí tancovat po místnosti, ale nechtěla svého snoubence vyděsit. Snoubence. Svého snoubence. Bože. Vstala, chytla ho za ruku a táhla ho za sebou do ložnice. Tam ho žďuchla na postel a sedla si mu obkročmo na klín.

„Co to děláš?" zeptal se Severus.

„Chci se vyspat se svým snoubencem," odpověděla mu. Pro tu chvíli naposledy se pokochala svým prstýnkem a vášnivě Severuse (jenž neměl námitek) políbila. Pak svými polibky směřovala na jeho lalůček, krk, Severus ji zatím hladil po zadečku. Posunula se níž, aby mu mohla vytáhnout tričko nahoru a líbat ho na hrudi, bradavkách a postupovat polibky k pásu jeho kalhot. Když mu chtěla stáhnout kalhoty, podívala se na něj, on lehce přikývl a nadzvedl boky, aby jí to usnadnil. Jak byl jeho úd osvobozený, Hermiona se k němu sklonila a začala mu ho kouřit. Severus zalapal po dechu. Bylo to úžasné a tak jí boky vycházel vstříc. Po chvíli už to Hermioně nestačilo, chtěla víc, v duchu poděkovala své prozřetelnosti, že má na sobě noční košilku, a tak aniž by se svlékala, si na něj sedla a začala se pohybovat.

„Hermiono," zavrčel Severus, ale ta ho nevnímala a dál po něm jezdila. Na něj to bylo příliš, nechtěl vrcholit tak brzo, tak si ji přitáhl a překulil se nad ni. Rychle ji políbil, zůstal uvnitř ní, ale stáhl jí ramínka košilky a osvobodil její ňadra, aby se jim mohl důkladně věnovat. Hermiona se pod ním slastí prohýbala a sténala víc a víc, omotala Severusovi své nohy kolem boků, aby ho donutila přirážet. Ten vyslyšel její přání a po několika dalších přírazech oba vyvrcholili.

Místo práce v laboratoři se celý den prováleli v posteli. Večer Hermiona naznala, že by se měla nachystat k rodičům, aby ráno její přemístění proběhlo bez potíží.

„Hmm, a nechceš jet se mnou, Severusi?" zeptala se, když spolu seděli u večeře. Severus se rozkašlal.

„Ne, nemůžu, musím zůstat tady."

Hermiona se na Severuse pátravě zahleděla, ale nijak víc to už nekomentovala.

„Měli bysme se pobavit o svatbě," nadhodil Severus a protentokrát byla zaskočená Hermiona.

„O svatbě? Teprve jsme se zasnoubili."

„Nemyslím si, že je vhodné to odkládat."

„Proč ne?"

„Aby taky vůbec k nějaké svatbě došlo."