Momemt pravdy

80 7 2
                                    

,,A dost! Táhni domů. Dotočíš to zítra." Rozkáže mi Tomaš, když už po desáté zkazím natáčení.
Nervózně přikývnu, ač nerad se zvednu, zbalím a odejdu z kanclu.

Když dojedu domů je jedna hodina odpoledne.
Zaparkuju auto v garážích a jdu ke vchodu.
Zahlédnu však v rohu Repsolku, pod ní je malá nádobka plná oleje a kelem ní několik šroubů a matiček.

Příjdu blíž, opřu se o sedlo a prolomím ticho které tu panuje.
,,Co jí ubližuješ?" Zasměju se.
Štěpán sebou cukne, podívá se na mě a lehce se usměje.
,,Chtěl jsem se jít projet ale....něco mi tu nehraje."
,,A proto si jí vypustil olej."
Hnědooký zvedne ruce na svojí obranu.
,,To já ne, praskla mi hadička."
Také zvednu ruce a se smíchem řeknu.
,,Tak co je teda s ní?"
,,Hádá se."
,,A to je špatně?" Nadzvednu jedno obočí.
,,Jo! Hádat se má Jawa, ne Honda." Poučí mě mladší.
,,Promiň že se tak blbě ptám, ale co znamená to hádání?" Zeptám se opatrně.
Štěpán zvedne pravé obočí a povzdychne si.
,,Starý a asi aj nový Jawi. Teď si nejsem jistej. Se musí hádat. To znamená že válce nejdou na tak jak jdou u jiných motorů. Takže když jí nastartuješ, tak oba výfuky se střidají. Proto se říká, že se hádá.
Když jsou na stejno, je tam něco špatně." Vysvětlí a já poodstoupím.
,,A u Repsolky je to naopak, že jo."
,,Jo." Řekne krátce Bax.

,,Už máš lepší náladu." Promluví Štěépa a naleje olej do olejového filtru.
,,Trochu jo, vyspovídal jsem se Tomovi."
,,A mě to taky řekneš nebo to z tebe mám vymlátit." Řekne menší, odloží věci a popadne klíčky.
,,Možná." Odpovím potichu a napjatě čekám.

,,Moment pravdy."

Další kapča!
Nebudu vám kecat, ale musím se do toho trochu nutit, abych vůbec vydala nějakou kapitolu.
Ne že by mě to nebavilo, jsem jenom líná.
Užívejte a zatím čus.

Není důležitý kolikrát spadneš, ale kolikrát se postavíš.[Housetrix] NedoknčenoKde žijí příběhy. Začni objevovat