To the day I die

Another Whiskey!

Společně dojeli o pár ulic dál do Stevova bytu. ,,Dáte si něco?" Zeptal se zdvořile. ,,Já nic, děkuji." Odpověděla Jul. ,,Nemáš tady něco ostřejšího?" Vykřikla Tessa. ,,Bude Ti stačit Whiskey?" ,,Lij to sem, Kapitáne!" Smála se.

Steve přinesl Tesse skleničku Whiskey a Jul aspoň vodu. Usedl a začal se vyptávat. ,,Takže, jak to, že jsi mi před tou restaurací přečetla myšlenky?"

Jul se narovnala a podívala se na svou nejlepší kamarádku. Ta jen přikývla hlavou na souhlas, aby Jul začala.

,,Takže..jak moc dobře víš, má babička Peggy Carter pracovala pro Shield, kde se seznámila s babičkou Tessy. Z těch dvou se staly nejlepší přítelkyně, které by bez sebe nedaly ani ránu. Oběma  se narodily dvě stejně staré dcerky, takže má a Tessyna matka. Z těch se staly také nejlepší přítelkyně, kterým se v budoucnu narodily dvě stejně staré dcerky. Když nám byly 2 roky, naši rodiče údajně zemřeli  při autonehodě a my dvě jsme skončily v sirotčinci. Po 18. narozeninách jsme se přestěhovaly do vily v Brooklynu, kde naše rodiny žily. Proč máme naše schopnosti bohužel nevíme."

Steve celé vyprávění tiše poslouchal, až po chvilce ticha řekl: ,,Páni. Říkala jsi schopnosti? I tvá kamarádka nějaké má?" Jul se usmála. ,,Tess je něco jako ty, akorát až takovou sílu nemá. Já umím číst myšlenky, mluvit k lidem pomocí mých myšlenek a přimět lidi myslet na to, co chci já."

Steve se zhluboka nadechl. ,,Moc rád bych vám pomohl. Zítra vás mohu zavést za někým, kdo vám pomůže zjistit vaši minulost a ovládat vaše schopnosti." Tessa si tiše usrkla ze své Whiskey a zeptala se: ,,Za kým přesně?" Steve dramatickým hlasem řekl: ,,Za Nickem Furym." Obě dvě dívky o něm již slyšely a moc dobře věděly, o kom Kapitán mluví. Tess najednou vykřikla: ,,NO TYVOLE! MY PŮJDEME ZA FURYM TYVOLEEEE!" Jul a Steve řekli ve stejnou chvíli: ,,Mluv slušně!" Všichni se tomu začali smát.

,,Klidně dnes můžete přespat u mě, aby jsme zítra mohli vyrazit hned ráno." Nabídl jim Steve. ,,Moc děkujeme, vážíme si toho." Vřele poděkovala Jul. ,,No dobře, zůstanu tady, ale jen když mi naleješ ještě 3 sklenky týhle úžasný Whiskey." Pobídla ho Tessa. ,,To beru, dáš si taky?" Nabídl i Jul. ,,Já nepiju, ale děkuju." Tessa se na ni tázavě podívala. ,,Tyvole to už zase děkuješ?" ,,No dobře, tak neděkuju, že jsi..jste mi nenabídl pití Kapitáne." Zasmáli se. ,,Tykej mi a není za co."

..............

Tessa si po pár sklenkách šla lehnout. V obýváku tím pádem zůstala jen Jul společně se Stevem.

,,Steve? Pochopím, když o tom nebudeš chtít mluvit, ale..nepověděl by jsi mi něco o mé babičce?" Steve se smutně pousmál. ,,Moc rád." Asi 5 hodin si povídali o Peggy, Stevovo rodině a obecně životě.

,,Neříkám, že se mi s tebou nepovídá dobře, ale jsem pro jít spát, na zítra potřebuješ energii." Jul přikývla hlavou. ,,Máš pravdu, už na mě padla únava." Oba dva vstali a chvíli na sebe mlčky koukali. Ticho nakonec prolomila Jul: ,,Tak dobrou Steve a..moc děkuju, že jsi mi takhle povyprávěl o mé babičce.." ,,Není za co, dobrou noc, Jul." Otočila se a vydala se do postele.