Já už takhle dál nemůžu...

Druhý líbánky

Mery seděla ve svým kaníku, tak jako každý den. Řešila Markéty zájezd na hory, aby mohla s Michalem odjet někam na víkend a užít si čas jen s ním. Nemyslet na starosti, práci a hlavně na Davida, kterej jí teď zamotal hlavu až až..
Zrovna řešila to kde budou s Michalem ubytovaní...
M: ,,Byla bych ráda, kdyby to bylo někde v přírodě. Nejlépe aby tam byla manželská postel." usmála. ,,Je, no tak to je skvělý." věděla, že Michal přírodu miluje a že se mu tam bude líbit.
Někdo zaťukal.
M: ,,Omlouvám se." dala si telegon od ucha. ,,Ano?"
Michal vešel dovnitř.
M: ,,Pardon, to byl manžel. Pokud by to teda takhle šlo, tak by to bylo skvělý. Jo tak děkuju moc, naschledanou." usmála se a položila telefon.
Mi: ,,Ahoj." dal jí pusu.
M: ,,Ahoj." usmála se.
Mi: ,,Co to?"
M: ,,Zařídila jsem nám víkend v jedný takový krásný chatičce za Prahou. Je tam příroda a něco jako naše druhý líbánky."
Mi: ,,Jo takhleee😏.. No tak to potom jo." usmám se a pohladil Mery po ruce. ,,No počkej, ale co Markéta, ta úplně nebude nadšená, že bude na našich líbánkách."
M: ,,Nebooj, všechno je zařízený.. Kamarád má nedaleko Rubavy ski areál. Domluvila jsem to s nim, že tam bude moct jet."
Mi: ,,Jo tak kamarád jo?.."
M: ,,Hele." zasmála se.
Mi: ,,Ale ne jsi skvělá, miláčku."
M: ,,No to víš, že jsem." zasmála se. ,,Ale ne, Markét byla zklamaná, že nemůžeme na hory, tak jsem jí to domluvila aspoň takhle no. Asi by se fakt nechtěla koukat na naše líbánky." zasmála se.
Michal jí dal pusu a šel pracovat.

Mery zrovna šla z laborky a narazila na Davida.
D: ,,Co je?" usmál se.
M: ,,Ale nic, to je jedno." pousmála se. ,,Promiň spěchám.
D: ,,Si nějaká..taková to....ehm smutná."
M: ,,Ale měli jsme jet s Michalem pryč, jenže nikam nepojedeme.."
D: ,,Aha a mohl bych ti nějak pomoct?" přišel k ní blíž a hladil jí po ruce.
M: ,,Davide... Ne to.. To asi ne. Už musim."
Mery šla na příjem, předala pacienta a sedla si na svoje místo.
E: ,,Co se děje Mery? Si nějaká sešlá."
Mi: ,,Jste se pohádali s Michalem?"
M: ,,Nee, ale měli jsme jet pryč, jenže nejedeme nikam.. Nemáme kam dát Markét."
E: ,,Vždyť už jí je 15 pro Boha." zasmála se Ema.
M: ,,To jsem říkala Míšovi taky, ale nechce jí po tom co se stalo minule nechávat doma samotnou.."
E: ,,Jo po tom mejdanu? Tak to chápu no."
Mi: ,,Jakej mejdan?"
M: ,,Ale, jednou jsme taky s Míšou jeli do wellness. Markét měla narozeniny a tak si pozvala kamarádky, byl tam i její kluk, kterej pozval i kamaráda.. No ten měl něco u sebe a jedna holčina se tam přiotrávila. Díky Bohu věděla co má Markét dělat.. Tenkrát jsme se s Michalem hrozně pohádali."
Mi: ,,Ajajaj, ale tak už je starší a ví, že si má dát pozor."
M: ,,To jsem mu říkala taky, takže nikam nejedeme. Ještě do toho David." až teď si uvědomila co řekla.
E: ,,Co s autistou?"
Mí: ,,Něco nevíme?"
M: ,,Potkali jsme se na chodbě a potěšili ho to, že nikam s Michalem nejedeme."
E: ,,Bejt tebou, dávala bych si na něho pozor."
M: ,,Nejsem pitomá, mám Míšu a miluju ho."
Mí: ,, A jsi si jistá, že to takhle bere i David?"
M: ,,Právě, že vůbec." povzdechla si.