Já už takhle dál nemůžu...

Ne, tohle mi neříkej...

Mery otevřela dveře a stál tam David.
M: ,,Davide?"
D: ,,Ahoj."
M: ,,Čau, co tady děláš?"
D: ,,Michal všude hlásal, že ti je špatně, ale nevypadalo to, že by ho to trápilo."
M: ,,Ale jo, stará se.. Ráno se o mě postarala Markét a teď.."
D: ,,Teď se postarám o tebe já." přišel k ní a políbil jí. Mery se od něho odtáhla.
M: ,,Jak si můžeš bejt jistej, že tu nikdo neni?"
D: ,,No tak Michal je v práci a tam.. No ty víš kdo."
M: ,,Markét."
D: ,,No, tak ta by měla bejt ve škole ne?"
M: ,,No jo, máš pravdu. Tak pojď."
Mery si šla lehnout na gauč a David si k ní přisedl. Pohladil jí po vlasech a už ze zvyku jí šáhl na čelo.
D: ,,Teplotu nemáš."
M: ,,Jo, já vim." přikývla Mery.
D: ,,No a co ti je?"
M: ,,Je mi špatně, žaludek mám jak na vodě a jsem utahaná."
D: ,,Tak to máš asi z vyčerpání nebo ze stresu a nervů."
M: ,,Jo asi jo." přikývla. Nechtěla mu zatim nic říkat. Neví jestli to dítě je Davida nebo Michala a navíc o dítěti se spolu nikdy pořádně nebavili. Pro Davida bylo hlavní, že spolu můžou spát a nějaký dítě neřešil.
D: ,,V kolik má dorazit Michal?"
M: ,,Až někdy kolem 12."
D: ,,Jo aha." přikývl.
Mery se zvedla a objala ho. Davida to zaskočilo, ale objal jí ještě pevněji.
M: ,,Chyběl si mi."
D: ,,Ty.. Mně to.. Taky.." hladil jí po zádech. ,,Ví o nás někdo?"
M: ,,Ne." zakejvala Mery. ,,A nechci, aby to kdokoliv věděl..."
D: ,,Ale Romanovi to říct můžu ne?"
M: ,,Jo, ale jinak nikomu.. U mě to ví akorát Míša s Emou."
D: ,,Jo, tak Lišková mě nemá ráda to vim a tak druhá.. MMá..ša? Taky neni nadšená co?"
Mery moc do smíchu nebylo, ale u tohohe se zasmát musela.
M: ,,Když už, tak Vlčková a Míša😂." začala se smát.
D: ,,No...jo. Stejně mě nemaj rádi, ale mně je to jedno. Mně jde o tebe." políbil jí.
M: ,,Jsi hodnej Davidem, ale řekla jsem ti, že to nejde, že jsem vdaná a Michala miluju."
D: ,,To říkáš vždycky a pak se stejně spolu vyspíme. Oba dva moc dobře víme, že nejde o obyčejnej sex. Ale že v tom je něco mnohem, mnohem víc, než jenom to. Já o tebe bojovat nepřestanu." začal jí líbat. Mery spolupracovala, ale pak se od něho odtáhla.
M: ,,Davide... Měl by si, už několikrát jsem ti řekla, že jsem s Michalem šťast..." ani to nedořekla, protože jí do toho skočil David.
D: ,,Ne, tohle mi neříkej... Neřekl bych, že si šťastná. Jenom se tak tváříš, aby si mě naštvala a abych žárlil a jo uznávám... Žžárlim a fakt hodně. Prostě si moje, patříš ke mně, ne k Michalovi."
M: ,,Patřim."
D: ,,Ne, ne."
M: ,,Jo patřim Davide.."
D: ,,Ne, patříš ke mě a já se tě nevzdám." políbil jí.
M: ,,Jdi prosím."
D: ,,Fajn." naposledy jí políbil a odešel. Nechtěl se s Mery hádat a tak radši šel pryč i přes to, že se o ní bál a chtěl být s ní..